Viliti
Viliti, viliti, il, ení = vilniti, smilniti, huren, der Wollust fröhnen, Unzucht treiben, zastr. — abs. Když by oni v-li; Aniž vil- něme, jakož jsú někteří vilili; Jísti z obětí pohanských modl a v.; Ktož vílí, v své tělo hřešie; K hýření přivedla (svedla) sluhy, aby vílili. ZN., BO. — s kým. St. skl. Jiný, jenž maje ženu svú, i bude v s jinú. Hr. rk. 351. Vílil jest lid se dcerami moabskými. BO. V-li s ním a v kochání živi byli. ZN. Ďáblom, s nimižto sú vílili. BO. — v čem. V cizoložstvie v. BO. Kto nepravě hromáždí, ten jiným tlumačí a v jeho zboží jiný bude v. (Eccl. 14. 4. ). BO. — kde: před někým etc.