Nikdo
Nikdo (zastr. nikto, nikte), skloňuje se jako ,Kdo': nikoho, nikomu atd. Vz Kdo. Staří často: gt. nikohého (BO., ZN., Smil v. 157. Cf. Bž. Ml. 129., Nic), dat. nikohému atd. Postaví-li se ni před kdo, stane se toto záporným, nikdo = nemo, vlastně: nicht ir- gend Jemand; k němu se může že připojiti. Mkl. S. 88. — N. (nikterý, nijaký, nikte- raký, nižádný, žádný, Niemand, Keiner) drží též pojem všeobecnosti do sebe, avšak způ- sobem záporným. Nikým nenaučen všemu porozuměl. Pass. Nikdo se v to nechce od- dati. Dal. Není tam nikdo. Nikoho nemohl se dovolati. Us. — Před vztažným zájmenem se vypouští. Nebyl (nikdo), kdo by je přijal do domu. — Ve větách záporných klademe místo: a nikdo raději: aniž kdo. Zůstaňte doma, aniž kdo vycházej. Br. Vz Aniž. — Často nikdo s žádný se míchá. Nikdo = něm. Niemand, lat. nemo; žádný = něm. kein, lat. nullus. Žádný jest adj. a stojí z pravidla se jmény podstatnými pohromadě, kde pak proti pravidlu bez nich stojí, tam se klade jako odpověď na otázku: kolik? — Nikdo stojí jako subst. samo o sobě a jako odpověď na otázku kdo. Kdo tam byl? nikdo. Nebyl tam žádný kupec (ne: nikdo kupec). Kolik kněh koupil? žádných (i. e. nekoupil). Nikdo to neví. Neviděl jsem tam žádného psa. Neviděl jsem tam nikoho. Byl tu už některý ten posluha? žádný (ne: nikdo). Žádný člověk ho neviděl (ne: nikdo člověk). Nikdo ho neviděl. Bs. Nikdo není doma, vz Skřítek. Toho žádný (m. nikdo) v moci nemá. Chč. 383. Nikdo se opisuje: Doma néni živé duše, ani živáčka. Živáček ho nepozná. Neublíží ani kuřeti (nikomu). Na mor. Zlínsku a z části i v Čech. Brt.