PohltitiPohltiti, pohlť, tě (íc), il, cen, ení; po- hltnouti, tnul a tl, ut, utí; pohltati, pohlco- vati = požrati, požírati, verschlucken, ver- schlingen, fressen. — co. Delfín ryby po- hlcuje. Har. Oheň pohltí všecko. V. Všecko by sám rád pohltil (o lakomém). Vz Lakomý. Č. Us. — co kam. Bohatství všech v se pohlcoval. Br. — čeho. Aniž oblo požírají aneb kusů pohlcují, ale žvykajíce jedí. Kom. — koho jak. Onoho muže dlouhý světa věk dávno skrze smrť pohltil. Troj. — co čím: očima. Nt.
