Aniž by
Aniž by. Za závětí polož: a v řeči ne- přímé, na př. Myslil, že mu peníze oplatí, aniž by ho upomínal. Brt. S. 3. vyd. 122. Ku konci přidej: Sice m.: anižby užívá se těchto vazeb: 1. Je-li hlavní věta kladna, následuje a ne, avšak ne, aniž s indikativem. Běda duši té, která se nábožnou a svatou dělá a není. Všecky řeky jdou do moře, avšak se nepřeplňuje. Dvakrát jsem puštěn byl, aniž mne poznali. — 2. Je-li hlavní věta záporna, následuje bych (abych) ne. Nezůstane tuto kamene na kameni, aby zbo- řen nebyl. Nic nemůže člověk viděti, nic slyšeti, nic makati, aby se hned v mysli ne- plodilo. — 3. Je-li věta vedlejší podmíněna, následuje leč. Nikdy ke stolu nesedej, leč se prve pomodlíš. — 4. Je-li věta vedlejší připouštivá, následuje an, ačkoli, ježto. Všeho tu nechavše utíkali, ano jich žádný nehonil. Již někteří činí se učiteli býti, ježto ne- jsou. — 5. Užívá se přechodníku záporného. I byl tu tři dni nevida ani pije ani jeda. Nebylo člověka tak lítého, aby to vida stál nepláče; Půjdeme nemeškajíce. Nic nevy- řídivše domů se navrátili. A póvod nemóž připuditi pohnaného, aby mu odpoviedal bez své vóle a ješče ho nesehnav všemi póhony. Kn. rož. 110. — Brt. S. 3. vydání 122.—123.