Bouřivý
Bouřivý. Mikl. Etym. 24. — Bouřlivý proud, die Sturmfluth, koutek, der Wetter- winkel. Dch. Ej prijde dáždík búrlivý, azda mi ho zobudí. Koll. Zp. I. 186. B, kvašení, stürmische Gährung. Sl. les. — B. = ne- klidný, prudký, B. pochvala, der Beifallsturm, povaha, turbulenter Charakter, naléhání, Dch., vlna, Čch. Bs. 66., smích, Vrch., políbení, touha, Šml. I. 8., 18., hněv, Osv. I. 269., výstup, souhlas, jásot, život vésti, schůze, sněm. Us. Pdl. — Pozn. V těchto příkladech jest všude bouřlivý.