Povaha
Povaha, y, f., vážnosť, cena, die Wich- tigkeit, Achtung, das Gewicht, Ansehen, der Werth. Urození tam v žádnou p-hu nejde. Gníd. Ta věc proti druhé vyšší jest povahy. Tkad. — P., zřetel, výmínka, die Bedin- gung. Propojičky někdy bývají prostě, druhdy s povahami. Ms. pr. hor. — P., stav, der Zustand. P. služebnicí. V. Není jedno- stejná na smrť odsouzených p., conditio. V. P., vlastnosť, jakost, přirozenost, die Natur, Eigenschaft, Art, der Charakter. P. přiro- zená, psí (o kousavých). V., tichá, Jg., zlá, dobrá, rázná, pevná, odporná, protivná, příjemná, mírná, hrozná, Us., přímá, ne- stranná, dobrácká, ostře vyznačená, ustro- jená, Dch., metafysická Ježíšova, zvolná, Sš. L. 46, 75., jemná, lahodná, Sš. J. 29, čirá, ryzá, zvláštní, ukrytá, škodná, zá- hubná, k zlému pochylá, stěžejná, mravná, krutá, proroci, prvotná. Sš. Mt. Jedné p-hy. V. Člověk tiché p-hy. Široké čelo dobré p-hy znamení. Kom. P. mysli, die Ge- müthsbeschaffenheit. J. tr. Lichá v lidech povaha, nevěř každému. Prov. Lb. Vlk mění srsť, ale ne p-hu. V. To je tvá p. D. P-hu na se vzíti; vylíčiti p-hu n. ráz, vypsati p-hu; prokazovati na sobě p-hu něčí. Nz. Je dobrodušný p-hou; povaze přiměřený; člověk dobrých povah, bez vší p-hy. Šm. — Neméně ze slov andělských božská p. Krista pána vyniká; Pán kárá p-u jejich úrupnou; Náruživé od přírody býti p-hy; P-u hynoucí a minoucí svléci a věčnou na se vzíti; P-u něčí na sobě nositi; Pokrytská, blahonosná p. nauky se zrakům celého světa vyskytne Sš. L. 12., 62., 82., 144., 86., 121. P. jejich zapeklitá a zarytá vadila jim, že ...; Pleť- skou a hříšnou p-hu do sebe míti; Jest p-hy duchové či duchovné; P-hu lidskou míti; Neděje se to z vlastní p-hy; Opět spatřu- jeme vlastivou p-u Petrovu a Janovu; Petr v celé p-ze vroucné a rozhodlané, milovné Pána a po něm nad jiné roztoužené; O jino- rodé a dokona odchodné své povaze se pro- jadřuje; Vědmo a znak p-hy; Pán s každým podlé p-hy jeho nakládal; Aniž chtěl pán, aby ti bratři tu p-hu ostali. Sš. J. 151., 50., 61., 304., 174., 186., 34., 4. Ctnosti, jenž v p-hu vešly, činí poklad člověka dobrého. Sš. L. 75. Nestálosť, vratkosť, viklavosť p-hy; P-u dětinnou na sobě nésti. Sš. Mt.206., 247. (Hý.). — P. věcí atd. die Beschaffenheit. P. těla, tělesní, okolnosti, pře. J. tr. Od přirozenosti ta p. jest věcí, že ... V. Dívčí p., das Mädchen- hafte. Dch. P. času a povětří. Reš. Té p-hy jest lakomství, že vždy mladne žádostí. Sych. Každá vrstva v té rokli jest jiné povahy. Sych. P. útoční, Agressivcharakter; dle p-hy a způsobu věci. J. tr. P. krajinomalby. Dch. P-hou (natura) je slabika grammaticky krátka n. dlouha. Bž. 56. Panství to a vláda ta p-hu práva a posvätnosti na sobě nese; Skutkové ti dobří p-hu zásluhy obdržují; P-hu služby boží naznačuje. Sš. L, 54., 47., 23. Od men- šího soudu památného úředníci berou od každé osoby vedlé povahy pře tak, jakž sněmovní zřízení ukazuje. Zř. F. I. Zázrak ten má spolu náznačnou p-hu. Sš. L. 67. Symbolická p. divu toho; Svátostná p. stavu manželského; Svátosť ta má do sebe p-hu oběti; Tím se nám otvírá p., v jaké nám tělo jeho (Páně) sloužiti bude za pokrm; Pán vykládá mu p-hu obrodu toho; Udá- lost tato má prorockou p-hu; Občasná p. pramene tolikéž prý ukazuje k silám při- rozeným; Aby přípravná a symbolická p. onoho umívání Páně více ozřejměla; P. světa docela odchodna a protivna jest p-ze té, kte- rou vy pronášeti máte; A nyní vytýká Pán p-hu království svého. Sš. J. 101., 38., 112., 117., 49., 65., 82., 212., 246., 281. Dojíti p-hy zákonité; Musí povahu písma a ducha toho, jenž v něm věje, v sebe pojíti; Měla se tím povaha nového závětu jasně ozračovati; do- tčená p. ve všech knihách bleskotá; Evange- lium sv. Jana zvláštní, od jiných evangeli- stův odchodnou, samostatnou p-hu na sobě pronáší; P. slohu docela dokonale k osobám svatopisců přiléhá. Sš. Mt. 259., 5., 11., 16., 14. Všichni skutkové Páně prozračnou a proobraz- nou p-hu měli. Sš. Mr. 27. (Hý.). — P., obyčej. mrav, způsob, die Art, Sitte, der Brauch, Ge- brauch. P. lidská, líbezná, počestná, příjemná, nevlídná, nezvedená, divoká, V., divná, Ros., škaredá, sviňská. Sych. Jest to u něho po- vahou; jest mu to povahou. Nz. Míti do sebe dobré p-hy a mravy. V. Měniti se v svých p-hách. V. On má divné p-hy, jest divných povah. Ros. Tu škaredou p-hu do sebe má, že se rád s každým kočkuje. Sych. — P., povážení, die Uiberlegung. Beze vší p-hy. Nemá kusa p-hy ten člověk. Dě- lati všecko s povahou. Us., Jg. Sbr. sp. 199.