Povaha
Povaha = vážnost, urozenost Podlým oděvem zář důstojnosti a velká p. krýť se nedá rodu královského. Ziak. — P. = vlast- nosť atd. P. čestná, ehrenhaft, Dcb., ušlech- tilá, Mus., ďábelská, Dik., bezohledná, bo- jovná, divoká, hrabivá, hrdá, lakotivá, lidu- milná, lstivá, marnivá, nedůvěřivá, nespo- lehlivá, nesvědomitá, pánovitá, potměšilá, skromná, sobecká, surová, těkavá, tvrdá, vrtkavá, zkažená, železná, zlá. Šmb. Lidé p-hy ještěrčí mající. BR. II. 12. b. Doba, forma, jádro či látka, obsah, pevnosť, rys p-hy; člověk bez p-hy. Dk. Aesth. 342, P. 162. Někdo dal víc, nékdo méň podlé p-hy své. Bart. 197. — P. věci. P. látky, vzdušin, hmoty, Mj., území, zeměpisná, J. Lpř., půdy, Us., básnická, časová, Mus., mysli, Posp., místní, Stč., nemoci, Us., ka- paliny. ZČ. I. 249. P. či ethos rozměru veršového; P-hy č. karaktery v básni. Dk. Poet. 451., 54. Z p-hy věci jde, že . . . Mj. 11. — P. = způsob atd. Ten (cizozemec) svými p-hami a obyčeji chtěl spravovati zemi. Let. 417. A tak tú povahú (in hunc modum) svářiechu sě před králem. Ev. olom. 123. — P. = váhavosť. Potkala ji (pýchu) p. Sš. P. 675. — Cf. Mkl. Etym. 374. a.