Často
Často, komp. častěji (zastr. čeště, čiešče, češtějie) oft, oftmals. Jg. Častíčko. Háj. Pře- často = velmi často. Us. Nečasto mi píšeš. V. Často užívaný. V. Paměti co poručiti chceš, přečítej Často. Kom. Ne po častu. V. Č. u ně- koho bývati; často říkávati, přicházeti. Us. Ranní setí často zmýlí a pozdní vždycky. Na Slov. Kdo často do mlýna chodí, zamoučí se. Jg. Kdož se s mečem rád obchodí, ten od meče často schodí. Rkp., Jg. Dost č.; č. jmenovaný, psaný. Us.