Tkanina
Tkanina, y, f. = něco tkaného. Přípona -ina. Mkl. B. 139. Gewebtes Zeug, das Ge- webe. T. = látka povstalá spletením příze dle určitého pravidla na stavu tkadlcov- ském. S. N. T-na lněná, bavlněná, vlněná, hedvábná, polohedvábná; hladká, kepro- vaná, vzorkovaná, aksamitová. — Hladké tkaniny a) lněné: plátno, batist, linon, organtýn, tyl; b) bavlněné: kartoun, šir- tink, kambryk, dykyta, ryps, mušelín, stra- mín, gáz; c) hedvábné: dykyta, gros de Naples, flor, gáz; d) vlněné: sukno, me- rino, kašmír, tibet, flanel. — Tkaniny ke- prované: a) lněné: cvilík; b) bavlněné: satin, barchan, multon, croisé, bavlněné me- rino, dril; c) vlněné a hedvábné: atlas. — Tkaniny vzorkované: a) lněné: damašek; b) bavlněné: podobný damašek, pik; c) vlněné: shawly (šály), čalouny, koberce, d) hedvábné: dykyta, damašek, atlas, zlato- hlav. — Axamit z hedvábí, z bavlny (man- šestr), z vlny (plis afelba). Vz více v S. N. — T., v rostl., tkaň, tela, das Gewebe, jako jest sklípkatina čili celnina tkaň cevnatá, jednoduchá, složená. Rst. 50., 506. Spojením buněk jednoho druhu vzniká t. buněčná, textus cellulosus, das Zellgewebe, která dle tvaru a podoby buněk má též rozmanitou podobu a následovně i rozmanitá pojmeno- vání. T. z buněk dotýkavých složená slove t. výživná (Parenchym). Z malých, kulatých a tenkostěnných buněk skládající se tka- nivo slove t-nou prvotní (Urparenchym). Mají-li buňky její více podobu vejčitou n. ellipsovitou, slove t. ta bělní čili běl (cam- bium). Z buněk vřetenovitých, tlustostěn- ných a zdřevnatělých povstává t-na dřevní čili prosenchyma, das Fasergewebe, a z buněk lykových t. lýková, Bastgewebe, n. Vz více v Schd. II. 165. T-na nesoumezná (meren- chyma) z buněk zakulatělých, nesoumezných složená; soumezná (parenchyma) z buněk mnohoplochých, soumezných složená, která slove též výživná; t. plsťnatá, das Filzge- webe, kterou nalézáme pouze u hub a lišej- níků, jest složena z buněk plsťnatých. Vz Kk. 5., 6. — T. v zool. T. rohová, Horn-, sádelná, Fett-. Nz., Šp.