Svévolný
Svévolný, svývolný (zastr. a dosud na Moravě svávolný) = svémyslný, o své vůli činící, freiwillig, eigenwillig, eigensinnig. V. Když dělají děti co chtějí, bývají své- volny. Berg. S-lná dívka = která se vdala bez svoleni otce svého nebo příbuzných n. poručníkův. Vz Tov. 90. S-ná umínénosť. Dch. Lepší prosták povolný než mudráček s-ný. Pk. — S. — bujný, příliš svobodný, rozpustilý, nezvedený, übermüthig, muthwillig, ausgelassen, frech. V. S. škodení n. uško- dění stromům. J. tr. Svévolovati, vz Svévoliti Svévolstvo, a, n. = svévolnosť. Svézákonnosť, i, f.. die Autonomie. Sm. Vz Svévláda.