Rozbřežditi se
Rozbřežditi se, rozbřesknouti se. Roz- břežďuje se, rozbřeskuje se = počíná svítati, es tagt, dämmert. Šf. — se komu. Tu mysli víc a více se rozbřeskuje. Sš. J. 147. — se komu nad čím, kdy. Nyní se jim roz- břesklo nad propovědmi Páně; Avšak jim (učeníkům) po z mrtvých vstání Páně nad slovy těmi se rozbřeskovalo; V budoucno- sti se jí jasněji rozbřeskne nad pravdami ode Pána jí přednesenými. Sš. J. 295., 45., 72. Hý.). — se kde čím. Poznání to v my- slích jejich již z mrtvých vstáním Páně se rozbřeskovalo. Sš. J. 234.