VýhovorVýhovor, u, m. = vyrčení, vyřknutí, vy- slovení, die Aussprache. Šf., Sš. II. 166. V. slova toho náhodou tak se porušil; Tvrdý samé aramštiny v.; Avšak tuto znamená v. či vyřeknutí a vyslovení; V. vlastenské mluvy. Sš. J. 65., Sk. 21., 47., 252. (Hý. ). — V. = výmluva, die Ausrede, Entschul- digung. Vyrozumel sem z listu velmi pilný v. strany poddaného, menem Seba. Sl. let. L 289. Ssk.
