�esko - n�meck� slovn�k Fr. �t. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextV�e
    Prohled�vat:
    HeslaObsah hesel
    N�pov�da
    Dokument Obr�zek
    Svazek:4   Strana:0641


    Vsti
    Vsti (m. vd-ti, koen ved, Schl., d ped t v s. Vz Klsti. V obec. mluv: vedsti, vedst). Vedu; ve, veme, vete; veda (ouc), vedl, den, en; voditi, il, zen, en, msty a na Slov. dn, dn; vodvati. V. = hnut nmu smr dti prostedky hmotnmi, fh- ren; smr hnut vci bezdun dti, fhren, leiten; v jistm smru nco initi, nach einer gewissen Richtung verfertigen, fhren; sm- ovati, jti, gehen, fhren, zielen; smr hnut vci n. osob njak dti prostedky nehmotn mi a to: ukznm cesty, durch Zeigung des Weges fhren; provzenm, durch Beglei- tung fhren: dvody, radou, pemluvenm, durch Grnde, durch Beredung fhren; ue- nm, chovnm, zvyknm, fhren, unterrich- ten, leiten, lehren, anleiten, anhalten, ge- whnen, erziehen; rozkazem, durch Befehl; pedchzenm, durch den Vorgang; pinou bti skutku njakho, pipraviti, puditi, hnti, initi, piiniti, aby co bylo, veranlassen. Ursache einer Wirkung sein, fhren; diti, spravovati, vjmati se, piiniti se, eine Sache nach ihren Umstnden anordnen, derselben vorgesetzt sein, sie verwalten; e, slovo v. = mluviti, Rede, das Wort fhren, sich ver- lauten; ivot v. = ti, Leben fhren: pro- vozovati, dreti, hegen, fhren; prodlouiti, dle co dlati, fortsetzen; v. svdky = sv- dectvm jich spravedlivost sv pe dokazovati, Zeugen stellen, auffhren, vorfhren, den Beweis durch Zeugen fhren; k duhu jti, gedeihen, nhren; se = jeden druhho v., ein- ander o. sich fhren; chovati se, sich auf- fhren; zabaviti, pfnden; daiti se, von Statten gehen; si = ponati si, chovati se, bti, sein, thun, sich benehmen; hnvati se, bouiti, dovdti, lrmen, toben, bse thun. Jg. abs. Kam vede ta cesta? Jel. Ve- douc cesta. Kom. Pakli by se znal a vsti chtl, den Beweis fhren. Vcl. XII. Tko toho vodit, kdo nechce sm chodit. Hr., Sk. J nepotrebuju voditi, kdy j umm choditi. Slez. d. Ten lovk piel i vedl i ekl, e Jan nem brniti dnch cest starch. Ph. II. 400. Ten chlb dobe vede (jde k duhu). Krab. Kdo vede, a dovede (affirmantis est probatio). . co, koho. Nejvy vrchnos v. (vldnouti); v. ad, prvo, obchod, ivnos, soud, pi, traty, ivot (pokojn, chud, ctn, hanebn), vlku, lid, tanec, pi n. staros o; mnohou, da- rebnou prci. V. stnos, nco dle vsti (prodlouiti), Kom., nklad, prci, vojnu, bitvu, boj, D., pyn regiment, Har., poet, knihy, Jg., slepho, vtzstv. Jel., svdky, Kom., kiv svdky, nek, Sych., e, sv- dom, svdectv, Br., hospodstv, kupectv, emeslo, pkop, hradbu, hrz, nsyp, ze; pro dobe v. (psti), e (mluviti; dle po- kraovati). Us. Tu pse stle vete, das Lied schlagt immer wieder an. Piletla sem jako vztekl drak a vedla tu kiky; Hovor o nem v. Us. Dch. Ten vede divn ei. Dch. Ten vede pod jenom svou (nelze mu vc vymluviti). Us. Dycky ved svoju, jednu. Na Ostrav. T. On si vede svoji prci a na dnho se neohld. Us. d. el, kudy ho oi vedly; Pjdu do svta, kam mne oi povedou. d. Ten ji (opici) vede (o opilci). Us. Sn. Tvj bratr vede slovo. Us. Dhn. Velik slovo vsti. Ml. Co t vede, was fllt dir ein? Us. u Rychn. Msk. Nae holka, kdy pr, vede kik (ki). Us. Vidlice vede kyvadlo. Us. p. Bh vecko vede. Us. Vsti obchodn knihy, protokol, J. tr., ru pmku, Nz., prci, er. 17., traty. Abr. z G. II. 269. Vecky sv tovarie v tom pemhal a pevyoval, e jest nejvt pi, prci, pilnos a nklady vedl. Bart. Jede synek z pola, jede, zajal volky, dom jich vede; A kdy bylo po t vojn, komendanti ved kon; Myselko, mysel m, aj kady ty mn chod? Kady mn ju, vrn ohajku, vod?; Malomr jd, u js za vud, kad sob vede frajerenko sv. S. P. 115., 173., 278., 717. (T. ). Maj-li strany co vce vsti (probare) a, ukzati. Gl. Kterak m prvo veda krli o kom uviti. Arch. II. 488. Bh sm tuto odpor vede; Takto vedl Pavel obranu svou; Matou vede adu rodu od Davida alamounem. S. Sk. 86., 279., L. 56. (H. ). Nejs zavzni vloenho od- poru ped se vsti; Kad, kto otpor vlo, povinen jest jej ped se vsti a ukzati ped sdem; Aby ten, kto svdomie vede, ne- vdl dokonce, co a jak js jemu svdci jeho svdili. V. Jir. 349., 361. Aby mohli tm dostatenji ivnosti sv vsti. List z r. 1533. Mla v tle enskm ducha munho, manela pak vodila, kam chtla. Pal. Dj. III. 3. 305. Uednky vsti a jim penze dvati; Obil vsti. Ph. 1. 225., II. 239. Lepie mal krivdu sniesti, jako dlh prvo viesti (ako veky proces viesti). Mt. S. I. 100., Db. Oby. 85. Ovad jakoto druba vudy predok vedol, pskal, vskal, tancoval, skkal, ako vdl. Sl. ps. f. I. 112. Nevoln ma s diet- kami v plachetke zabrala sa plac svetom, kde ju dve oi viedly. Db. Sl. pov. I. 205. ivot prost, trpn a pkladn vedl; N- kte pak star i nov uitel ten smysl tuto vedou, e...; Zaav svou e dle vsti; e ist uen bo vede; Snanou prci ve. BR. II. 12. b., 49. b., 95. a., 97., 724. b. (d. ) e (Jud) vedl lakomstvie proklat, m mi v pamti bti; I pak nechce dbti, e vt hiech duchovn lovk vede; Aby je spra- vovali a nedali jim zlosti vsti; Ti, kte Krista nsleduj a jeho pravdu ved...; Prosm emeslnkv, aby vrn sv dlo, sv obchody vedli. Hus I. 184,, 456., II. 10., III. 282. (T. ). Kdy slep slepho vod, oba v jmu upadnou. Us. T. Kdoby z jinho aloval, jin potom vedl a ukazoval. Kol. 17. Mnoh nepmo neveda ani svdkv.... druhho pohnal jest. Tov. 38. Kdo falen svdky vede, propad hrdlo i statek. Faukn. Menn proti kadmu t prvo vedi jako zemnn z ddin ze velijakch, z nich koho vin nebo kto jej. Kn. ro. 116. Nkte z nich do mst se obrtili a tam ji ivnos svou vedou a tu se osadili. Z. F. I. J. XXVIII. Kad z panskho a, rytskho stavu, kte- by ivnost a obchod mstskch nevedli. Vcl. III. Nenie to dobr zlch, e moh svobodn sv zlos vsti. t. Spolenos mlky dle v. OZ. Chce-li v. phon ped se, m zaruiti do t summy, co v jest, neli m... VI. Z. 44. V. zvod, exequieren. Kn. ro. 30. Ne kdyby pe nevedl, chtl-li by sob co kzati sti (ve dskch), m od toho platiti jako jin. Z. F. I. B. I. co proti komu. Pakli by ten, proti komu by tu svdky vedl, tu nebyl. Z. F. I. S. I. Proti tomu ponar vedl. er. Zp. I. 19. V. proti nkomu svdom (svdectv), Sych., odpor. Eus. eho, chybn m.: co. Jg. co o koho: pi, staros o koho v. V., Jel., Abr. z G. I. 83. Nklady o nco v. Bart. IV. 37. Vedla na alobu o ty koe. NB. T. 181. m. Duchem bom co v. a spra- vovati; vedenu bti nadj, zlm duchem, V., lakomstvm, prchlivost, Jel., blznov- stvm. Troj. Kolo kruidlem v. Kom. On byl k tomu tm veden, e... Br. Hru nhodnm metnm v. Troj. Dal se tm vsti. Us. Dch. Vedeni byve divou a pernou obrazivost svou. S. J. 13. Kdyby se byl nenechal vodi zmysly dvoru byzantskho. Ddk. III. 290. Kto jin zlm pkladem aneb poncenm k hiechu vede. Hus II. 302. co (jak) kde (ped km, u eho, na em, v em, mezi km). Stnos si vedl u vldy. Us. Na ch jest gruntch myslivos vedl. Z. F. I. Ped soudem zemskm kad eskm jazykem sv pe v. m. Z. F. I. C. IX., Pr. Vz Cizozemec. U doktora vedou zrovna hrabc dm. Us. Ten si u toho vede (kaj, kdy nkdo za nepatrnou pinou dlouh ei m)! V Drkovsku. Kdm. A vtaj, mj mil, jak se ti v svt vedlo?; Jak se mu tam vede v ciz krajin? S. P. 186., 593. (T. ). Zdali pi svou vedu ped lidmi ili ped Bohem ? Pavel hned mezi idy jako mladec njakou pednos vedl, Pi moi se obchod s koemi vedl; Vezdy podl behu lo ve- douce; Velitel i starostov ti v osadch mskch po mskm prvu zen msta vedli. S II. 11., 20., Sk. 122., 192., 195. (T. ). Barto in odpor tej alob, kter id vede ped vrnm prvem NB. T. 65. Jak se tam u Vs vede? Us. d. Soud po- zoruj, co se ped nm dje. Pr. Praktyku vak mezi tmi musme vsti, mezi ktermi jsme se zrodili. er. 317. Ve ve svt se vede ne nam rozumem, ale bom soudem (zenm). Us. d. Jinak v dol, jinak na horch hospodstv se vsti m. Us. T. Vedli ho v protokole za nemocnho p. m.: zaznamenali v protokole, e jest nemocen. V rad rozumn si vsti. Pam. kut. Slovo ve spolenostech vsti. Ml. V mstech ve- lik se vedou kupectv. T. koho kam (jak, do eho, k emu, na, ped koho, v co, mezi koho, proti komu). Tito mne vedli do nouze. Us. Vojsko do pole, do bitvy; nkoho do temnice, do ale, Us., do a- tlavy, V., kon do brodu v. Sych. Ta cesta vede do lesa. Us. Slenu do divadla v. Ml. Nai m do toho vedli (= nutili). U Rychn. Pk. Do soutu toho veme s druhou. im. 144. Aby due lidsk poustkou ivota vedl do zaslben vlasti. S. Sk. 84. Mla babika kozlka rda, vodvala ho do vino- hrada. S. P. 607. Neb m sama vodvala do zahrdky na re. Er. P. 415. Opavou vedla cesta do Polska. Ddk. IV. 130. Brna, jeto vede do krlovy zahrady. BO. Ta cesta do vlasti nebesk vede; Buoh vedl lid ten do zem slben. Hus II. 290., III. 18. V. n- koho do nebe. Ch. 382. I vede ji do svej jatky. Kat. 927. Svat Markyta vod ence do ita. Pran. T. Tv povinnos t k tomu vede. V. Vede mne k tomu mysl; Dt k dobrm skutkm v. Jel. Nesvorn k mru v. Kom. Ta cesta vede ku brn; nevstu k olti v.; nkoho k dobrmu, k zlmu v.; cnos nevede vdy k slv: vojsko k toku v. Us. V. koho k psaze. Bo. Svj ad k spasenie lidem v. t. V. nkoho k le- chetnostem dobrm pkladem. Kom. Jeho vvoj k pvodu jmenovanch vzor v. slu; Vc ku pedu vsti. Us. Dch. Prostedky k samostatnosti nroda eskho vedouc. Ddk. II. 305. Ta (cestika) t k nm bude vodit; Ve ji ku krmeku. Er. P. 121., 162. U Aniku nes s pannami mldenci a Juenka ved kati k ibenici; Aj nedaleko pes cestu vedm k Novkm nevstu. S. P. 99., 429. Zoe vede k pamti prvn svta poet; Nyn kat ji vede pannu k odprav; Vecko k tomu vede, e psn list v Efesu; Hdn takov zdka vede k nadjnmu vsledku. S. Bs. 22., 67., II. 4., Sk. 72. (H. ). Nesu j ti novineku, ale nedobr, e u tvoji nejmilej ku subu ved. Slez. ps. d. Snm drn v Praze, na kterm k tomu vedeno, aby echov pod posluenstvm papee stli. Da. 1. 77. Vae milos ns naueniem svm zpravila, e m alobnk sv alobu vsti k obalovanmu. NB. T. 141. Novomstt vedli k tomu (= smovali), aby mli se staromstskmi spolenos Skl. III. 203. V. koho k nkomu, Alx. 1133., ku kzni. t. Porozuml, k emu pan vede. BN. Bernek ml, kdy ho k smrti ved; Vede jako slep zatracen; Ta cesta vede k spasen; (Toto jho) vede k vnmu odpoinut; Vede je k tomu, aby svho otc nebeskho nsledo- vali; Ba bda nm knm, nevedeme-li lidu k spasen; Netoliko js sami dobe ivi, ale i jin k tomu ved. Hus I. 111., 442., 473., II. 51, 268., 301., III. 27. (T. ). Hn slasti vedou k propasti. Prov. d. Pozorlivos v kadej vci mti nezakod, nebo mnohch nepozornos ku potup vod. Na Slov. T. Rovn cesta t jist k cli vede. Us. T. Mlde k Bohu v. Kom. I syny sv k tomu vedli. Arch. I. 71. Vsti se k poklidu (a- lobu odloiti). Pal. Dj. II. 2. 405. Vedu to k jeho prvu, lege ihm den Eid auf. Gl. 361. Vz Veden. Vodu na Tbor vsti (= marn pracovati; msto Tbor le vysoko a m podnes nouzi o vodu); Nkoho na opice voditi (mmiti). V. Ta cesta na smr vede. Apol. Hldae na zlodje; zloince na po- pravu; nkoho na led, na vrch, na psahu v. Us. Vodu na rybnk, na mln; vtry s pil- nost na vorty v. Vys. Vedl sem je na lo- diku poplavit na vod. S. P. 258. V. ne- vstu na oddavky, nkoho na ibenici. Er. P. 301., 489. Pavel na areopag veden byl. S. Sk. 205. V. nkoho na meze. V. Jir. 402. Svatm slovem lidi na dobr cestu vedl. Pass. 226. Jito kdy vediechu na muky. BO. Csta, jeto vede na p. BO. Kdy ji ped sdci vediechu. Dr. v. 60. Nemilostiv katov opt ji (Barboru) ped starostu ve- diechu. Pass. 36. (H. ). A zjman vedeni budou mezi vechny nrody. S. L. 193. Ty ny vedi proti Polanm. Rkk. 31. Vedl jej ped knze. Rkk. 44. Lid v hromadu voditi. V. V blud vede dvra; Nkoho v zhubu. Sych., v pokuen v. Jg. Trojmoc dvoulenu rovn se trojmoci sti prvn, pak trojn- sobnmu tverci jejmu vedenmu v s druhou... im. 126. V boj vedi m sbory. Rkk. 17. V. nkoho u vzen. Kat. 2656., Hus I. 56. Bda, kto jin zlm pkladem v hiechy vede; bel sv sluhy v zl vede. Hus II. 302., 348. (T. ). Pln stje vedou v rje. Prov. T. co, koho v em (pi em). Rodiov maj v tom skutenou prci v. Kom. V lovch prci v. Jel. Vedl vs v jeho cestch. t. Vedl ho v sloupu oblakovm. Br. Obchod v nem v. V. Aby pi soudu svou spravedlnos v alobch i odpovdch v. mohl (kn. Tova. ). Pr. Pyn v em si v. Kom. I ve pi z toho vznika- jc inn sob vedl. Ddk. II. 227. Prci v nem vsti. Abr. z G. II. 115. Anika ve sv odpovdi ped se vede, e j ty ry dala pipraven. NB. T. 247. Jak prvoapo- tol pro sebe v t vci si vedli. S. II. 20. co, koho, se eho na, na koho (m jak, kde). Nco na dobr; obil na velikou cenu v. = draiti. V. Kmen na tp v., V., ke na loub (na odry). Us. Bude-li chtti ten, na ddiny se prvo vede, tomu odhdn odpor initi m...; Pakli by ten, na koho se prvo vede, tch pin ped adem nepokzal; Tehdy se bude moci na sv sprvce v.; Tu m naped v. se kad na ty ddiny, kter se ve sprv ze jmna jmenuj, a coby se na tch ddinch nedo- stalo, tehdy teprv m se v. na jin ddiny. Z. F. I. C. XXX., XXII., G. IX. Vedu se toho na dsky, beziehe mich auf die Land- tafel. Gl. 361. Ta vc mne na to vede. Kom. Kdo by na koho ped soudem co vedl bu e n. svdomm (svdectvm). Pr. Nklad na, D., na kostel v. Vrat. Stnos na v. Kom. Vlky na zhubu v. Mk. Na nkoho pozornos vsti. Us. Dch. Dvod na to po- vedu slovy. Kos. Ol. I. 249. Chtl na ni ta- kovou neslunos v. BN. Ona vedla hroznou ktetbu na. Us. Vk. Pod sa mi to na mysl vede (stav ped oi). Na Zlnsku. Brt. Vsti njakou dui blovi na ofru (nkoho du- evn kaziti). Ehr. M se na ddiny prvo vsti. V. Jir. 189. Pravila, e j dny byly (klenoty) od Vclava ze Svojna a na to i svdky vedla jest; Chtl zde pny, cel radu podtrhnti veda je na to, by zruili zpis v mstskch knihch. Arch. III. 338., IV. 356. (d. ). U Kaife svdkov na nho fa- len vedeni. BR. II. 123. e mi m zbo nespravedliv drela a ednky vodila na to; Vedu se toho na ednky i na knihy edn, na landfrid i na pny, na jeho list, na pln vy ad, na pansk nlez. Ph. I. 224., 225., 229., 254., 327., II. 99., 101. Tu pni maj nalzti, na koho maj sprave- dliv vsti; On se vede na jej svdky; Tu jsem se musil prvem zemskm na v.; Po- ovad se obapoln na mluv ved, maj je postaviti na posudku. Ph. I. 264., II. 66., 198., 454. (T. ). Pidce k nemocnmu ihned ved ho na to, aby najprve Bohu odkzal, toti jim (knm); Pakli s k tomu dn ze jmna, jen by toho chtl na m vsti, nezastav, tehdy...; Oni vdie, kte e- chov a kterak mnoh a nehodn vci s na m vedli. Hus I. 310., III. 275.. 282. (T. ). Na n statek se v. (xabaviti jej). Zz. zem. co (se na, na koho), pro. Kdo ty ddiny prosoud, nem so pro nesprvu na svho sprvci v. Z. F. I. C. XVII. VI. z. 17. Tedy se m v. na ty ddiny pro ne- sprvu tetin v, ius suum exequi ob evic- tionem in bonis illis ultra duplum. Vl. z. 137. alobnk alobu vede na obalovanho pro slyen vci od jinho; alobnk na mie- st eny svej k nmu alobu vedl pro to pochvlen. NB. T. 250. Skrze zboen t zdi na ns velik aloby vedli. List z r. 1447. Vedla skrzev to neslchanou melu. Mor. d. tvrt stoj u matale, rukama lom: Za o som j, mj boku, muzigu vodil? S. P. 317. Mikul z Prachan mnoh prce a starosti vedl pro Horu Kutnou. Da. I. 345. Mohl by se vsti pro nezprvu. V. Jir. 189. Pavel vce ze vetenosti lidu ne pro njak soud na areopag veden byl. S. Sk. 205. Kznm velik nklad vedl. t. Na muky pro nevinu nkoho vsti. Kat. 2985. co proti komu. kared vci proti sob vedli a vyhledvali. Da. I. 176. I kzali konel, aby alobu vedli proti sob. NB. T. 280. JMti praveno tam o mn, e j proti, JMti i proti zemi zde vedu. Arch. III. 297. Proti nmu mistr J. Hus vede psma st. i novho zkona, e nejhor lovk lep jest ne bel. Hus III. 241. co za koho, za co. Pi za nkoho v. K sv pi nco za prvod v. Jg. To on za mlo si vede (po- t). Bern. co, se, si (kdy, jak, podl, vedl eho, bez eho, po em, m, pod m, za, si s m, v em, pi em, na em, z eho, pes koho). Podl helnice kouty v. Kom. ivot podl sv vle v. V. Ve se mu podl dosti vede. D. ivot bez starosti a prce v. V. Vede se mu ve po strun. Aug. Poruil jsem pi sv... uro- zenmu pnu N. na zisk i na ztrtu, tak aby ji na mst mm pi mou vedl soudem ped p. hejtmanem. Tov. 151. Od vyjit dvou nedl po vpovdi... m appellujc v esti nedlch appellac sob k mstu v. Kol. 35 Vce vc pod jednou relac v. Vz Obesln. Pr. Voditi nkoho za nos. Us. Vz Sliboval. Us. Dch., Lb. A j chodil, leda chodil, leda dve za nos vodil. S. P. 240. Vidli jsme, ano obalovan vede vuol za rohy. NB. T. Vsti si s poklidem. Dch. Vedli sob pi tto synod lid nejpatnj s nejvtm hlukem. Ddk. II. 275. Za ruiku si t k olti povedu. Er. P. 294. Sv mil za roko vodl. Brt. P. 106. Vilej mosm ko- lbat, za ruiku vodva, hulaj, blaj, mal. Brt. P. 80. Vodili se za ruce. Us. Za obojek ves svt vod. St. skl. I. 131. Svj ivot v dobrm vedce. Vb. II. 18. (Pass. ). Ku pohanskm modlm vemi iny nkoho v. Anth. I. 55. Povedu si koho na provzku. S. P. 576. Posilm ti lsku po provzku a konopu po holi, aby se ti vedlo po voli; e si z mdra vede, e si z mdra chod a robit neum. S. P. 514., 547. Podl kom- paktat sv nboenstv vedli a dili. r. Aby tam vedla prdlo v istot (hledla si ho) Us. Vk. enk kdy jemu psa svdky po dskch jmenovati bude, m je vsti po jednom a do vech. O. z D. Jeden pes druhho nek vedou. Us. Brt. Kon, vola na oprtce, prase ped sebou na provaze vsti. Us. M se v. tetin v. Arch. V. 73. Kdyby byl sob vedl po moudrosti ei (Pavel), obvati se bylo. S. I. 165. Po svt- sku a hnu si vede; Vede dvod od vt- ka k menku; Velitel v osadch mskch po mskm prvu zen msta vedli; Aby pedstavenci a nelnci crkve podl p- kladu jeho (Pavlova) pi o stdo svoje vedli; A prvo krlovsk po otrocku veda. S. II. 216., L. 125., Sk. 195., 235., 265. (H. ). Ukazuje pravidlo, podl nho ona vedena bti m. BR. II. 1. ivot v neistot vsti. V. Tm poadem nco dle v. Z. F. Pyn, lakom a zvlt smiln, zapomenouc vnho pokoje, neved skutkv svch v duchu svatm, ale k prci ohavn s - blem; Aby po sv vuoli lid vedl sv cest; Mlo jest u dvora papeova boie pravdy, ji by vedli vedl zkona boieho. Hus I. 136., 406., II. 112. Rozkon ivot beze v prce na sil a krev robotnho lidu v. Ch. 375. Stav vdovsk v modlitbch v. Ch. 451. Vyvolen synov bo vedeni b- vaj duchem svatm v skutcch svch. Hus I. 463. Sv. Marek v udvn okolinost nej- ivji a nejmalebnji si vede; Jako apotol v epitole nai hned pi samm pozdraven si vede. S. Mr. 3., II. 6. pi em. Ta- kovou prci pi slovu bom veda. Bart. II. 15. Vede si pi tom nn a tle a s po- korou. S. II. 13. co, se komu. Dobe si svou vc vede. V. Dobe se mu vede. V. Vede si nek. Th. V. komu ruku (pi psan). Us., T. Oslu kdy se dobe vede, tehdy jde na led tancovat. Us. Dal se tedy Lipolt vsti vzneenjm podntm. Ddk. II. 385. A kdy mi se vs takto vede (se da). Us. Nm se to nic vsti a daiti ne- chtlo. Ler. Jak se ti tam v Brn vedlo? Us. d. Ako sa ti vod? Sl. ps. 43. e uitelm vede (Pavel). S. II. 26. (H. ). Boe mj, ak sa mi zle vod. Sl. ps. 91. Mysleli si, e to u jeho obyej veselm by. i ke sa mu zle vod. Db. Sl. pov. I. 413. Dkujc pnu Bohu astn se nm vede. Pal. Dj. IV. 2. 340. M lidi nutil, aby jemu destek vodili. Ph. II. 436. Vede si ji (opici = jest opil). Us. Vr. Stnos sob v. Us. Dch. N pn, n krl jede z Opavy, vede sob hrub vojsko, sam husary. S. P. 762. co, se s km. Ob- chod s nkm v. Har. Se ranou se neastn vede. V. Vedou se s nm. Us. Skutky s roz- umem vsti. Troj. Neistoty s enami vsti. Martim. Vsti s nkm tovarystv, s a- dem jednn. m. Ach Boe, mj Boe, co sa se mn vod (se mnou se dje), e mia kad lovk zdaleka uhod? S. P. 402. A tak si s hore vedla, dnmu ju dat nechtla. S. P. 134. Zaal som sa s diev- atkami vodi. Sl. ps. 185. S pannami se vodte. Er. P. 389. Jenom se budete s ga- lnama vodit. S. P. 560. Vybral sa i on na poovaku a vetkm inem sa mu s tou likou tak vodilo, ako jeho bratrovi. Db. Sl. pov. I. 10. Ke sa kad chvlu s inm milm vodz. Sl. ps. 85. Kdo s opilci se vod, brzo bez kabtu chod. Moravan 1878. 57. Dvaje j tu vinu, eby ona na jeho en pkn e zklad vymluvila slibujc s n ivnos vsti. NB. T. 223. Turek ne- pestval s csaem vlek vsti. Da. I. 191. Osly s drvy vsti. BN. Dobr sa mi s nm vod, len e m za nosom vod. Mt. S. Lpe jest enu k hrobu nsti, ne se s n k od- davkm vsti. Prov. Vz Opilec. co, koho, kudy (po em, m, pes co, skrze co): po zahrad, Us., po polch, po lese, Rk., po prav cest. Us. Kad m vodu po svch gruntech vsti. Vl. z. 496. Budeme sa vodi po lce. Db. Oby. 154. Vsti vodu labem, stokou, strouhou, tru- bami; vtry tolou do dol. Us. Vys. P- vodem a radou ednkuov vedena jest voda struhami vnov zdlanmi. Da. II. 3. Ve ns po t svat cest. S. P. 789. Aby due lidsk poustkou ivota vedl do zaslben zem. S. Sk. 84. (H. ). Na trubch, po nich se voda vede na hrad prask. Arch. I. 511. Z Moravy vede cesta do Vagovce pes Strnici. Ddk. III. 51. Opavou vedla cesta do Polska. Ib. IV. 130. V. nkoho drsnou cestou. . Ustaviv sob mln i vedl na vodu skrze m obec, skrze m zbo. Ph. II. 409., 538. Mu zl vede ho cest nedobr (al. prov. ); Tto modlitb zprv bo s porieme, aby ns ril prav cest vsti. Hus I. 260., 325. (T. ). co za km. Nkoho za sebou voditi, auf Jemanden ein- wirken; jej klamati, betrgen, tuschen. Us. Dch. Hnv alos za sebou vod. . To je tvrt rok, co ty za mnou chod a m za- rmoucenou za svm srdcem vod. es. mor. ps. 184. Jo teho mldenca po krchov nes, jeho nejmilej za m k hrobu ved; Dy tys nechcela, mlas mn povdt, mas m za sebou dv leta nevodit. S. P. 79., 262. (T. ). Cf. V. se s km. koho, co odkud kam. Nz. Ta si z toho vede (mnoho si na tom zakld). Us. u Rychn. sk. Chy- stej, pane, pta, vedeme rekruta z t mo- ravsk ddiny. es. mor. ps. 255. Jo teho mldenca do hroba vloili, jeho nmil dv vod hroba vedli; Z daleka se vedeme, novinu vm neseme. S. P. 79., 740. (T. ). Kde najdu cestiku, kde jak steziku, kter vede pmo ze svta? Obec. ps. d. Ti kpm provazy a ki jeho katovi vsti z jednoho rynku na druh a ki jej ob- siti, syny ne a otce ve. NB. T. 237. Rod svj od koho v. Us. Dvod vede z ne- monosti a z nemstnosti takto; Vede dvod od nemonosti a neshody; Ze slov tch ne zl dkaz se o tradici vede; Nov dvod pro vyslyen prosby za n vede Pn z jich hodnosti a zsluhy o syna. S. I. 49., II. 27., 184., J. 264. Zdali pak dstojenstv potek z tchto dob vede, nen sice zji- tno, ale podob se velice ku pravd. Ddk. III. 11. V. nkoho z msta na popravu, na muky. Pref. 298., Vb. I. 298. Z eky po trubch vodu do ulic vsti. Troj. 93. Lidi z hiechv vsti. Hus I. 433. koho po kom. Zpraveni jsme, kterak pi ns nepo- hnut stoj i s pteli, jin po sob vede. Da. I. 128. Ten lovk vecky lidi po sob vede i thne. Anth. I. 80. co atd. jak dlouho. Jmno vladae vedl po ti lta. Us. Do smrti kletbu na ni vedl. Us. Vk. Tu jej n uhaj porozprval vetko, ako sa mu vodilo od malika. Db. Sl. pov. I. 22. Takov svat kze za dlouh asy po apotolech vedena byla. BR. II. 81. b. kdy. U i louka zkvt, kde sem t vo- dval minulho leta. Mor. ps. T. Jet na sklonku lta 1179. vedl si vtzn; Tudy vedl r. 1108. sv vojsko. Ddk. IV. 33., 133. (T. ). Vz Co jak. se. Vc dobe se vede. D. Jak se vede? Us. A se astn vede. V. Tak vede se i on vyehradsk listin. Ddk. II. 320. Neve se tak (= jdi voln), mme daleko. U Kr. Hrad. K. Kde se dobe vod, tam se dobe (rdo) chod. Pk-, T., d. si (jak). V. si = ponati si, cho- vati se, bti. On si dobe vede. Sych., Ros. Vedla sob, vedla, jako samojedna, s vy- soke stoliky na nizuku sedla. S. P. 382. Vedl si nad svj stav. Vede si jako mal dcko. Us. Vr. afova dcera, ona sob vede, ona sob mysl, e pro u krl jede. S. P. 699. Brzo pykal Benedikt toho i jal sob opt vsti co pape. Ddk. II. 159. (370. ). Vsti si hanebn, nenleit, skoup a skrbn, pyn, zdaile, mravn, chvali- tebn, udatn, pokorn, vn, mrn, V., zpupn, Kom., smle, hrd, Us., slavn, vy- soko, tratn, hrdinsky, musky. Cyr. Vede si (hnv se) a hrozno. Us. V. si poctiv, pokojn, moude, rozumn. Bs. V. si ne- dbale, neetrn. Us. Dch. Vedl sob pansky; Pyn si vede a v paty ho zebe. Brt. S. 44., 76. (d. ). V. si nejapn. Pk. V. si hrdo (pyn), nzko (skromn). Mt. S. Vysoko se vyn, zhru seb ved. S. P. 386. Pro- tivnci ponali ji sob v. smleji; Tento poal sob zase v. neposlun; Vedli sob tam ukrutn; Obleenci vedli sob chrabe. Ddk. II. 356., 257., 289., IV. 24. Nedivte se, se Slovenskem e si pyn vedu. Hdk. C. 5. Luk v udajech chronologickch velmi chud, huben a skoup a jenom veobecn si vede; Kdy nezitn sob vede; V od- sench vtch a zmlkch sob vede a- los; Jet sob zas naproti tomu v zslu- hch skrovnj vod; Strun jen a krtce pi tom sob veda; Psnji a ostraitji sob vedla strana druh. S. Sk. 186., 241., L. 186., II. 13., Mt. 205., 257. (H. ). si co. Stnos si vsti. Kom. Hoe si vede (hoekuje). Bern. Vede sob alos. S. L. 186. si co do koho. Stnos do n- koho si v. Us. si kde. Pi stole mrn si vedl. Pam. kut. si pro. Pro tak malou vc tak si vedl (se hnval)! Ros. co od koho. Pi od koho v., den Process im Namen eines Anderen. V., J. tr.. Er. Kdo z tch lid, kte od jinch pe ve- dou.... Z. F. I. Cf. Vsti co odkud. se o em. Aby se ohledal, kterak by se vedlo o dobytku. Martim. e. Ale a- lobnice ped se vede, e j ty dva zlat dal; Anika vdy vede, e by ona j ty ry dala. NB. T. 32., 248. se supin. Vedl kon plavit, kovat. Us., d., Ksm. v Moravanu 1878. 108.

    Vytvo�eno v r�mci projektu Data a n�stroje pro informa�n� syst�my (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informa�n� spole�nost AV �R a projektu Informa�n� zdroje
    pro v�zkum a v�uku �e�tiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy �R
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. � 2005 - 2007 - 2011
    <