Sýkora
Sýkora. Cf. Brm. II. 2. 575.-592., 746., Šrc. 70., Rk. sl., Babče, Babčice, Bab činka, Babička, Babka, Blebala, Breberka, Čuberbabka, Dřevolezka, Chocholka, Ka- nazdra, Kocholačka, Kominíček, Koňafka, Konak, Koňařice, Koňárka, Koněrza, Koňíř, Koniřka, Konizdra, Kosílek, Kováříček, Kovářík, Kovářka, Kozlíček, Kozlík, Ko- žesníček, Křížovka, Kuňadra, Kvedlačka, Měšačka, Mlynářice, Modračka, Modřinka, Ocasáč, Patita, Píča, Píčka, Pliska, Pliska- vice, Ponrava, Smrť, Smrtka, Sněhařka, Stárek, Ševčík, Šmolka, Truhlička, Uhlík, Uhlíř, Uhlířka, Vabička, Vařečka (i dod.). Dle Mkl. sýkora. Je bystrá jako s. Kld. S pokřikuje: Ty si pán, ty si pán! — Ogare, v řiť, v řiť! Val. Vck. Cf. Strnad, Km. 1886. 377., 380., Er. P. 24., Brt. Dt. 43 ,53., 62. — S. = kravské jméno; sýkorka = ovce, má kolem očí červenavé pruhy na způsob křídel. Val. Brt. — S., y, m. = po- licajt. Us. Rjšk. — S., os. jm. Arch. VIII. 604. — S. Jan † 1845., učitel. Jg. H. 1. 631., Šb. Dj. ř. 291. — S. Václ., faktor tiskár. 1821. Jg. H. 1. 632. — S. Jan, nar. 1852., dr. theol., prof. theol. fakulty v Praze.