Věk
Věk, u, m. = trvání, tah času, die Zeit, Zeitdauer. V. V MV. nepravá glossa. Pa. Věk běží. Jel. Dlouhý v. panoval. K tomu nemalého věku potřeba. Us. — V. = jistý čas, doba, dnové, eine gewisse Zeit, die Zeit. Za věku Karla císaře. Do věka = do jistého času. Kat. 1938. Za jejich věku. Kom. Za onoho věku (za dnův oněch). Ten šátek můžeš míti svůj věk. Us. u Rychn. Žádný se za tolik věků nenalezl. Jel. En. m. 8. Po nás nebudou rozvažovati, kdož jest křiv neb práv, než všichni budem spolu trpěti, když v. mine. Arch. II. 150. Aby vědíno bylo, co se za kterého věku při kterých ďálo; Zkáza města Jeruzalema za toho Ještě věku se stane. BR. II. 7. b., 178. (Šd. ). Jaký věk, taký člověk. Prov. Šd. — V. = trvání lidského živobytí, život, die Lebensdauer eines Menschen, seine Le- benszeit, sein Leben. Dlouhý v.; až do největší starosti věku svého živu býti. V. V. svůj v rozkošech tráviti. Har. Nejpěk- nější léta svého věku. Věkem daleko starší. Troj. Jsa již přes 12 let věku svého. Vrat. V. holubí ne delší 12 let. Netěšiti se dlou- hému věku; u vysokém věku ochabuje pa- měť; od útlého věku něčím se zabývati. Ml. Špatný hospodář, který mluví: Po náš v. bude a po nás třebať ani tráva nerostla. Prov. Šd. Přibývání věku ubývání života; Zlému člověku ukrátí Bůh věku. Hkš. Kdo se šťastným nenarodí, ledva kdy v svém věku šťastným bude. Prov. Tč. — V. = lidský i. e. tolik let, kolik člověk průměrně žije, das Menschenalter. Počítá se 30 let na jeden v. lidský. Jg. Nestor žil 3 věky. Jg. — V. = čas, který člověk n. živočich přežil n. věc trvala, stáří, das Alter. Stejného, jednoho věku, v jednom věku; věkem předčiti, před- cházeti. V. Jest mého věku. Bern. Došel ve- likého v-ku. V. koní po zubech se poznává, v. krav z kroužků na rohách. Us. Věkem dítě jest. Šk. V. toho rukopisu nedá se určiti. Us. Starého věku dojíti. V. Věkem prospívati. Nehledíce k věku. Us. Dch. Nad- bytek dodělá se dříve šedivých vlasů, stříd- mosť však delšího věku. Shakes. Tč. V mém věku jest polívka rozhodně lepší než ryba, lépe: lidem mého věku polívka lépe slouží než ryba. Km. Spitihněv umřel za věku mladého. Dal. 25. Pan Aleš Holický ze Šternberka byl sice starší věkem, ale řídil se více jeho příkladem nežli vlastními úmysly. Pal. III. 3. 278. Strany věku jest mladší. BR. II. 13. b. V jakém věku úřad přijal ? BR. II. 210. Přibývá věku, ubývá života. Prov. Šd. Dlouhého věku dojíti. Dch. — V. = jistá čásť lidského života, ein ge- wisses Alter, eine gewisse Altersstufe. V. dětinský, mladý (dětinství, mladosť), kve- toucí, ktvoucí; ve květu mladého věku; v nerozumném věku; na věku i postavě zrůst bráti; věkem dospívati; k věku do- spělému jíti; kdo ještě k svému věku ne- přišel (nedospělý); v. mužský; věku býti sešlejšího, staršího; v. letitý, prodloužený, prodloužilý; starého věku dojíti. V. V. jarý, das jugendfrische Alter. Dch., Sš. II. 33. Lidem věku dospělého. BR. II. 12. b. Byli u věku dítěcím; To pak má v. dozrálý a dospělý před věkem dětinským a nedo- spělým. Sš. II. 39., 117. (Hý. ). Prvý v. člo- věčí jest od jeho narozenie až do zubóv vzrostu a do řeči a slove nemluvnosť; po- tom druhý v. jest do znamenie chlupóv brady a prsí a slove mladosť atd.; Ten v. (mládie) nenie zavázán k práci u vinici. Hus I. 116., II. 65. Přilnul k Rokycanovi teprv u dospělém věku. Pal. Dj. IV. 1. 41. Od útlého věku. D. Byl právě v tom věku, v kterémž... Kom. Ježíš prospíval mou- drostí i věkem. Br. V-ku vdání hodný. Troj. V. sešlý, sešlosti. Har. V. poslední. Jel. Starý v. mrzutý. Bern. Plnomocníci musejí býti 24 let. Řd. V. člověčí. Člověk je: nemluvně (dítě), pachole, mládenec (ji- noch), muž, stařec, kmet; děvčátko, děvče, panna, žena (paní), stařena (bába), babička sešlá (kmetice). Pt. — V. = zvl. poslední čas života lidského, staroba, hohes Alter, das Alter, die Bejahrtheit. Věkem zemdlený, ustalý, plný věku; věkem scházeti. V. V. mne tíží. To ještě není žádný v. Proti věku není léku. Vz Smrť. Prov. Věkem svůj život dokonav zemřel. Háj. Skonal věku svého r. 69. Us. Vk. Muž věkem sešlý. Ros., Pal. V. 1. 225. Kdo sklenice dopívá, věku ne- dožívá. Pk. Šd. — V. = o živočiších a by- linách, das Alter. Každá bylina má svůj jako věk. Byl. — V. = trvání světa ne- určité délky, das Zeit-, Weltalter, die Zeit. V. starý (starožitnosť); za toho našeho času a věku; téměř každého věku noví neduhové se objevují. V. V. dlouhý světa. Troj. V. pomíjí a jiný v. nastává. Br. Před věky, od věků. V našem věku (za našich dnů). Us. V. dávnodávný, uralte Zeit. Dch. — V. určitěji: starý (starodávný; starověk, Nz. ) do r. 476, das alte Zeitalter; střední (pro- střední; středověk, Nz. ) do r. 1492, das Mittelalter; nový (novověk, Nz. ) od r. 1492 až do našich dnů, die neue Zeit. To jest vynález nového věku. Mt. — V. = síla, die Kraft. Ty si mój věk (robur). Gen. 49. 3. (Zk. ). — V. vzhledem k dobrotě: v. zlatý, stříbrný, měděný, železný. — V. určitěji: jistý, vyměřený čas, die Zeitperiode; v. 100 let, století, ein Jahrhundert. — V. = ne- skončený čas, věčnosť, die Ewigkeit. S. N. — V.: na věky, po (u) věky, u věk, věky věkův, věky věkoma, věky věkom {věkům), od věkův až na věky, věčné věky, věčně vě- koma, in Ewigkeit, auf immer. Jg. Na věky (se záporným slovesem = nikdy. ) V. To se na věky nestane. Us. Na věky věkův = věčně. Kom. Tuná (nyní) i na věky. Sl. let. II. 3. Bude svadba za deň za dva a práca — na věky (říkají nevěstě). Dbš. Ob. 24. Věky věkom Amen. Pass. mus. 346. Jenž kraluje věky věkóm, amen. Hr. rk. 63. Sli- bujeme.. věky věkoma žádným zlým ne- zpomínati. Arch. I. 194. Pravda na věky přemáhá, ač na čas poražena bývá. Hus I. 224. Na věky: Zamuťte věky věkom, in saeculum saeculi; Na věky věkoma; Na věky i věky věkóm, in aeternum et saeculum saeculi. Ž. wit. 5. 12., 82. 18., 36. 29., 9. 6. Nebude paměť múdrého též i blázna na věky. Hus. I. 282. Všecko na čas, pán Bůh na věky; Všeho do času, pán Bůh na věky. Prov. Tč. Až na věky věkům. BO., ZN. Na věky věkom mohli v něm bezpečně pře- bývati. Troj. Jemu chvála po všecky věky věkoma. Pís. br. Nic nevejde do města toho vieky viekom nečistého. Št. Shlaď je u věk a věky věkoma! Rkk. 54. — Věkem, viekem snad = sotva, sotně, stěží. Cf. Mus. 1847. I. 303. Já mním, že; ty ssmyslíš věkem. Kat. 1322. Potom pak chtěvše j'ho sřéci, mohli viekem preč utéci pro strach veliké hřímoty. Ap. Š. 109. (Gb. ).