BábaBába, baba, demin. babka, Babička, y, ba- bice, e, f. — Baba, babice v horším smyslu se bére než bába. — Bába = stará matka; matka otcova n. ženina; baba vůbec stará žena. — B., stará žena, letitá, starostí zbědovaná, věkem sešlá žena, stařice, stará matica, anus, vetula, eine alte Frau, ein altes Weib. Cti- hodná babice; jedna stará babka. V. Letitá stařena (baba) bezzubá bývá. Kom. Čím dál, jako ona baba řekla, vždy hůře. Us. K čemu by starců, babek, mladic napomínati měl. Br. Zapomenula babka dědka plakati (opla- kává, co již dávno pominulo, vz Pozdě). Lb. Bábu pro peníze si bráti. Er. P. 278. — Vz Žena, Panna. — Baba, s příhanou. Baba skáče (nesluší to). Bern. Hle ta babice (die Vettel)! Us. To je baba! Us. Vědí to už i báby ve špitále. Báby na trhu už o tom mluví (vz Znání); Kde baby, tu hromady; Na dvoje bába hádala (vz Nejistota); Baba s vozu, kolům lehčeji (když práce odbyta, dluh zaplacen atd. vz Péče); Taž baba na témž voze (tak špatně nyní jako dříve). Vz Stejnost'. S babou i čert soud prohrál; Ve dvou babách vězí tři čerti; B. je třikrát horší než čert; Kam ďábel nemůže, tam babu pošle; Kde sám čert nestačí, tam starou babu strčí (nastraží); Co nemůž ďábel do- vésti, to babou vše hledí svésti, Č. Sto bab, sto nemocí; Staré babě hubu zašij, ona nosem štěbetá. Svárové mezi bratřími, čert mezi babami (= baby jsou svárlivé a zlomyslné); Bába jest třikrát horší než čert, věř tomu, že to není žádný žert. (Lom.); Kde jest kozel zahradníkem, stará, baba poručníkem, tam aby byl čert služebníkem. Lb. Uviděla bába kvas, zachtělo se ji po pečínku. Sk. Čert mezi babami (trn v noze). Rým. — Bába čarodějná. V. Čarodějné baby na hranici pálí. Kom. Jedna baba čarovala, z ječmene kroupy dělala (žertem; vz Čáry); Nepomohlo babě ani koření (čáry jí nepo- mohly). Jg., Lb. Dobře se tomu bytuje, komu babka čaruje. Pk. — B., s rozličným vztahem a vyznamenáním. Bába špitálná, e. Spitalweib; b. žebravá, ein Bettelw.; babka čelední, eine alte Dienerin, Troj.; kostelní, v sínci, e. Hallenw.; b. svíčková (se svíčkami), Kerzelweib, Lichtelweib; krupná (překupnice); b. na trhu, z trhu, ein Trödelweib. — Baba Jaga = u starých Slovanův bohyně snad války. Krok. — Zlatá bába, dobrý duch u starých Slovanův; bohyně porodu. Krok. — Bábu řezati = světiti středopostí. — Bába = žena. Moje b. Us. — Bába, bázlivec, Memme, Hase, Feiger, ein Weib. Jest b., strašpytel. D. Toť jest pravá b., bojácná b. Us. S babou za kamna, Jg., Lb. B. skáče (když bázlivec smělosti nabývá); I baba za zdí smělejší. Vz Bojácnosť. Č. — B. = pletkář, lehkověrný, Plauderer. Jest baba, babička. L. — Bába, babice, babka, babička = otcova n. matčina matka, avia, Grossmutter, Ahnfrau. Děd a bába. D. Bába po otci, po mateři. Václav chtěl vžiti tělo své milé babky (sv. Ludmily). Háj. — B. porodní. Die Wehfrau, Hebamme. Kom., Ros., V. Mezi mnohými bábami i dítě se ztratí (Cf. Mnoho kuchařů přesolí polívku). Bern. — Slepá bába či baba, hra dětská; na Slov. žmúrka, žmurky, kolembaba, blinde Kuh. Hráti na slepou bábu. Us. — Tys ostal babou aneb: dal jsem ti babu = poslední ránu, mezi dětmi, když se rozcházejí. Us. — B. okrouhlá = veliký koláč, Kugelhupf. Ros. — Bába = jídlo z housek smažené, Semmelbaba. Ros. Vše, co se na pekáči peče: b. bram- borová; litá bába (z vajec, smetany, sýra a mouky), Eierkuchen. B. tepla, horká (kobliha). B. s medem, Honigbeerten. V. Mlčel jako s teplou babou. Prov. B. maková, — B, jméno hor. B. Sichrovská. Podbaba (u Prahy). Zlob. — Báby == oblaka ke skalám podobné. Us. — Bába == zisk, výdělek, zvl. u sládků tak slove pivo pro sládka a jeho chasu povolené. Jg. — Utržil na bábu — byl bit. Lom. — B. — lúh u jirchářů, Afterlauge. Us.
