BábaBába. V 2. ř.: B., vetula, lit. boba, skr. b?b?. Mkl. aL. 104. Cr. Šrc. 242., 252. V Rusku b. = každá vdaná ženska. Osv. 1886. 1. seš. — Ř. 14. za Er. P. 278.: Neber sobě, můj synečku, pro peníze babu, kde s ňú půjdeš, šohajíčku, pro velikú haňbu? Sš. P. 667. Dávali mi starú babu, že by som ju miloval, vrabci žitko vyzobali a já by som plevy bral. Koll. Zp. I. 272. A ja nechcem starú babu, s tou sa nechcem za- bávať, ja si vezmem mladé dievča, čo mňa bude rádo mať. Sl. spv. I. 39. Potkáš-li starou babu, znamená to neštěstí. Kld. Staršieho netreskci, ale pros jeho jakožto otcě, mladcóv jakožto bratří, babek jakožto matek, mladiček jakožto sestřiček. ZN. Bába přede, Bůh jí nitku vede. Sb. uč. — B. = babička, die Grossmutter. Báby i strýci rovně se dělí. Cod. jur. IV. 3. 1. str. 384. — Ř. 15. za: s příhanou: Přijela baba z města, přivezla tři koše novin. Cf. Babí (klepy). Babo, dej rady, guter Rath ist theuer. Pk. Staré babe dejme hrabe, aby s něma hrabala. Sš. P. 668. Stará b. dudlavá. Sš. P. 145. Jedna baba z Pataloha, druhá baba z Treště, čert je hodil do potoka, ony jsou tam ještě. U Rychn. Anoť repce baba pochukujíc. Št. Kn. š. 9. Baby kúzelné. Vz Sbtk. Rostl. 27., Cod. jur. IV. 3. 2. 403. B. kostelní. Tk. III. 69., 211. — B., babička, paní bába, bába pupkořezná, žena babicí, babice, žena položná, die Hebamme. Vz Enc. paed. L 436., Slov. zdrav. 20. — Str. 40. b. ř. sh. 9. za Us.: B. polní, obilní. Vz Sbtk. Rostl. 25., 26., 62. — B. = vokrapek, kdo naposled uhodí cepem. U Kvasin. — B. = (veliká) buchta. Napečo vám babiček. Mor. Neor. Us. — Ib. ř. 18. Mlčel jako s teplou bábou (ne: babou, ač by tak mělo býti; mělo by to jiný smysl). Č. A zrovna to hned s teplou bábou vy- řídila (za čerstva). Us. Vk. B. z mrkve, ruská, polská. Šp. — Ib. ř. 18. za Zlob.: B., hora u Jince. Krč. v Kv. 1884. 441. Baba či Hora babčina, na Mor. Km. Velká Baba, hora v Příbramsku; Malá Baba. Krč. — Baba, jm. polní na Mor. Brt., Pk. — Baba, ves v Litoměř. Vz Blk. Kfsk. 846. — Baba, samota u Vlašimi a Dobříše; myslivna u Kosmonos. PL. — B., hora. Tk. II. 264., III. 50. — Ku konci článku. Die Weissbrühe, das Gerbefett. Šp. Vz Promočiti. — B. = strašák v poli, aby se ptáci báli, die Vogelscheuche. Slov. Zátur. — B. = nástroj k tlučení země, panna, beran, die Ramme. NA. III. 147., Čsk. Na Slov. Ssk. — B. = přivázání pavuzy od žebřiny k žebřině. Přivázati do baby, na babu. U Hořic. Hk. — Baby = zemní čme- láci. U Vítkova u Písku. Šg. — B. Bude pršeti, baby jedou na jarmark (říkají, dě- lají-li se při dešti žblabuně na vodě). U Sol- nice. Frch. — Baby = veliké, nazelenalé zimní hrušky. Na Hané. Vck., Brt. — B. = závada, der Haftstein. Sl. les. — B. = zátka z hadrů, jíž se zacpávají kamna, aby teplo komínem neucházelo. Na mor. Val. Vck., Brt. D. 198. — B. = převařené pivo, das Schwarzbier. Suk. — Baba, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117., B., y, f., os. jm. ženské. Pal. Rdh. I. 118.
