Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:3   Strana:0066


    1. Říci (řéci, Hus. I
    1. Říci (řéci, Hus. I. 265.), v obec. mluvě řícti, říct, u Uhersk. Hradiště: řéct, Us. Hý.; 1. os. sg. řku (zastr. reku), 3. os. pl. řkou; tvary: rci (= řku), řceš, řce, řceme, řcete nebo: rceš, rce, rceme, rcete jsou špatny a tvary: rčes, řčeš, rče, řče, rčeme, řčeme, rčete, řčete jsou příliš tvrdé a ne- doložené, proto nahrazujeme je tvary sloves: říkati, díti, praviti. Vz Ď. Lehrg. 248., Ht, Brs. 258., Brs. 17., Bž. 181. Impert.: rci, rceme, rcete; řka, ouc, ouce; řekl (ve složení též: řkl, vyřkl); řek, řekši, řekše; řečen n. rčen n. řčen, ení; říkati (zastr. řé- kati), al, án, ání: říkávati, říkávávati; řek- nouti (Ht, Obr. 19.), řeknu, ul, ut, utí. Koř. rek. Mkl. B. 421. V obecné mluvě jest ve rčeních: řku, neřku-li, nercili; pak máme: řek (řekla, řeklo) a inft. říct; řéct (vz svrchu) a konečně: jakořka, takořka; jinde se užívá tvarů slovesa: řeknouti. V strč. máme: budu říci. Št, Přijde druhý, bude řieci. Nadarmo tehdáž budou říci bídní k horám. V. (Jir.). — Ř. = praviti, sagen, sprechen; jmeno- vati, nennen, heissen; čísti, lesen (v obecné mluvě); modliti se. beten (v obec. mluvě); slíbiti, slibovati, versprechen (zastr.). — abs. Říkej, místy = čti. Pk., Brt., Klš. Jdi a řekni. Br. Já řku, pane strýče. D. Slyšel jsem jej tak říkati. Us. Dch. Mluví odpoly česky a odpoly německy říkajíc: liko za lyko, hantuch za ubrusec; Pasúc neřku od oběda, ale od jitra mlsně oči nestydatým hledáním. Hus. I. 134., 127. Pro tyto, řku, a těm podobné příčiny. V. Řekl Bůh: Vydej atd. Br. Čím dále, vždycky hůře, jakž ona bába řekla. Prov. Jak jsem řekl. D. Řeklby někdo. D. Neřka, neřku = nerci. Žádnému příteli, neřka nepříteli nemáš se dověřiti. Reš. Smála se řkouc. Jak tam říkají? Sych. A jakž se říká, na lidské mozoly. Br. Říká- vají: Kdo málo má, míň míti bude. Us. Za zubů, říkají, chleba se najísti. Kdo dluh dluhem platí, ten klín klínem, jakž říkají, vyráží. Prov. — co: právo (za právo na- lézti). Chciť říci velké slovo. St. skl. To je co říci (propověď obdivu)! Nelze to na- prosto říci. Us. Dch. Jestli mě ráda máš, dej říkat otčenáš. Sš. P. 581. Ač jsem viděl, však jsem nic neřekl. Us. Hodiny jako kněz řiekáše. Dal. 94. 14. Nesmí ani slova říci. V. Kdo modlitbu říká leže, Bůh ho slyší dřímaje. Koll. Mše slúžie a hodiny říekají; Ač straka neb jiný pták řieká slova modli- tebná, však v pravdě nemodlí se. Hus. I. 44., 308. — (co) komu, čemu. Neřekne člověku ani čerte (ani ďáble) a odejde (ne- odpovídaje). Us. Sd. Hoho brachu, tak sme si neřekli (neujednali). Us. Brr. Řek mi to. Půh. II. 345. Tohle mu já říct (== sotva jsem mu to řekl), už byl voheň na střeše. Us. Msk. Děti každému, kohož uzřie, řiekají: tata, mama; Měli by kněžím říci, aby sě jim v jich úřad nepletli. Hus. I. 139., 180. Jak mu říkat budeme? Juž k nám jde můj otec, máti, copak mě budó říkati?; Tenkrát budu říkat tvému bratru švagře; Co sme my si spolem říkávali, dy sme spolem pod oknem sedali; Dycky mi maměnka říkávala, abych si mládenců nevšímala; Té první ří- kají Majdalena, té druhé Kateřina. Sš. P. 29'.. 158., 221., 338., 401., 738. Řekněte jim, aby už šli. Us. Co tomu říkáte? Us. Ně- komu pravdu říci. Us. Dej si říci; Říkají mně jako jemu. D. Jak ti říkají? Us. Jak říkají té rybě? Ml. Jak chcete tomuto dítku říkati? Us. Dycky sem ti říkávala, že ta láska není stálá, že svoji nebudem. Nár. pís. Hý. Rci vlku páteř a on vždy k ovci. Ty rci svému protivníku. Rkk. Jak čemu ří- kají. V. Vyhrává, ale říkají mu Sázej. — ke komu. Samuel řekl k Saulovi. Co k tomu říkáš? Kom. Ke všemu říká: Amen (přisvěd- čuje). Prov. Prvej by z kamenja bystrá voda tjékla, lež by moja milá ke mně slovo řékla. Sš. P. 326. Já jsem k témuž Jakubovi řekl. NB. Tč. A každým důležitým dějem chce Bůh něco k našemu naučení říci. Sš. Sk. 21. (Hý.). Sv. Bernarte, rci něco k tomu. Hus. I. 78. Ř, něco k mateři. Kat. 198. (Záboj) krátká slova ke všem skryto řeče. Rkk. 7. Řekl k něj. GR. Já nemám co k tomu jiného říkati než toliko to, že . . . Žer. 332. A někteří z zákonníkov řekli jsú k němu. Hus. II. 309. — Br. co kam: do očí. D. Někomu něco do péra říkati (diktovati). J. tr. co po kom říkati: po učiteli. Přísahu po písaři říkal. Tov. 41., Zř. F. I. B. XX. — co na koho, nač. Na vězně ortel svůj řkli. Plk. Nevím, co na to řekneš. Sš. P. 323. jak. Říci někomu něco na vlas, na svou duši. R. něco z paměti. V. Jazykem naším něco říci. Tur. kron. To vším právem mohu říci. To mohu říci s dobrým svědomím. V. Říci něco s úšklebkem. Řekl král po listech, ježto byl jemu poslal. BO. Aby to člověk podlé pravdy řekl. Us. Dch. Až pudeš, říkej na hlas (= modli se.) Sš. P. 394. Řkúe řečí n. znamením nějakým; To řekl hlasem velikým. Hus. I. 400., 30. Veliteli, kterýž jsi duchem Svatým skrze ústa otce našeho Davida řekl; Ale rci to se vší silou vše- mocnosti své. Sš. Sk. 49., 278. To mohu s dobrým svědomím říci. Us. Co by řekl na své panství, na tom ona má dosti míti; Ti řekli na svú víru, že . . . Půh. I. 388., IL 7G. Mistře! v pravdě řekl jsi, že jeden bóh jest; To věda hřiešný má řékati mo- dlitbu, ale ne v hřieše smrtelném. Hus. II. 368., I. 337. Ale jedné rci slovem a uzdra- veno bude dietě mé. Hus. II. 41. — co o kom, o čem. Ví mnoho o tom říkati. D. Babička o tom říkávala (čítávala). V Kunv. Msk. Nelze o něm nic špatného říci. Us. Dch. Sedmé smilství jest hriech sodomský němý, o tom již řečeno jest vedlé písma. Hus. I. 130. Také v tom súzeni jsú ti, kte- říž řkú o chudém, že dosti má. Hus. II. 271. Pakli mezi stranami o těch věcech rčeno není, tehda .. . CJB. 353. — kde: na knížce říkati (učiti se čísti). Us. Mezi námi řečeno. Us. Bf. Jak na svém místě se řeklo. Sš. Sk. 289. Ó kak by nesměl před lidmi řéci: Králi, pomoz mi lháti. Hus. I.109. Dnes jsem říkal (četl) celé půldne v té knize, tak se mi líbí. Us. na Mor. Hý. Řekl jest ve své modlitbě Mardocheus. Hus. I. 74. Pan pater pude za mnou, bude říkat nade mnou (mo- dliti se). Sš. P. 394. Konšelé nemají žádného ortele říkati než ráno na rathúze. Sob. 20. O ženo! kde's tu smělost! vzala, že mezi tak mnohými nepřátely tak řéci ses nebála. Hus. II. 105.— oč. Nedal svědkóm o to nic řéci, než přijal to. Půh. I. 212. Ř. někomu o pe- níze. Us. Ať jen o to řekne. Us. Dch. Ber- kovi nic o to neříkal. Žer. Záp. II. 128. (co komu) zač. Za pravdu tobě řieci smějí. Anth. Jir. I. 149. Riekajíc šorc za zástěrku (= místo zástěrky), knedlík za šišku. Hus. I. 134. Za: Osvěť sě jmě tvé řiekají: Osvět tvé. Což by úředník řekl za ten les, to má p. Předbor dáti. Puh. II. 618. — co proti komu. Blaženi jste, když láti vám budú lidé a řkú vše zlé proti vám. Hus. I. 224. Proti jeho divóv činění řekli sú, že ďáblem ďábly vymietá. Hus. II. 197. — co, koho čím. Ktožby nechtěl, pokrytcem jej řkú. Št. N. 228. Co se tím chce říci? šp. m.: Co tím řečeno? Co tím chcete říci? — kdy. Zlí řkú v súdný den, že naděje jich zma- řena jest. Hus. I. 86. A pro tu svobodu věrní spolukřesťané na mši řiekají tu mo- dlitbu. Hus. I. 355. — co komu skrze koho. Buoh die křesťanom zvláště, což jest řekl někdy židóm skrze Isaiáše. Hus. I. 129. Vz R. jak. proč. Královi z toho (— pro to) nic neřečechu. Dal. 137. Pro Buoh mu rci. GR. Vz Ř. kdy. — s infinit. Litoval zlého, kteréž řekl (---- slíbil) učiniti jim. Br, Řekl mi plniti a toho neučinil; Řekl mi to učiniti; Tu mi jest byl řekl odvaditi od žida bez mé beze vší škody; A to mi řekl vrátiti; A řekl mě na ničemž nezklamávati; Řka se o to se mnú smluviti; Opat ty svo- body řekl přede pány provésti. Puh. I. 132., 154., 162., 192., 223., 294., 604, — adv. Rie- kej právě a patři k smyslu. Hus. I. 308. — že. Řekl mu, že by to popisoval (sobě po- znamenával). NB. Tč. Řekl, že zaspal. Us. Řekl-tě Ježíš, že zloději jsú a lotrové; Hřešie proti synu, kteříž řkú, že ne všech věcí múdře stvořil. Hus. I. 220., 185. Řekl mu, že se chce s ním o to dobrotivě smluviti. Půh. II. 97. Kterak smieš řieci, že já jsem horší než každý ďábel? Hus. III. 245. — aby. I řekl mi žid, abych před těmi počet učinil. NB. . Řekni mu, aby už šel. Us. — . Rci, ať tito kameni chleby budú. Hus. I. 179.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011