SýkoraSýkora. Cf. Brm. II. 2. 575.-592., 746., Šrc. 70., Rk. sl., Babče, Babčice, Bab činka, Babička, Babka, Blebala, Breberka, Čuberbabka, Dřevolezka, Chocholka, Ka- nazdra, Kocholačka, Kominíček, Koňafka, Konak, Koňařice, Koňárka, Koněrza, Koňíř, Koniřka, Konizdra, Kosílek, Kováříček, Kovářík, Kovářka, Kozlíček, Kozlík, Ko- žesníček, Křížovka, Kuňadra, Kvedlačka, Měšačka, Mlynářice, Modračka, Modřinka, Ocasáč, Patita, Píča, Píčka, Pliska, Pliska- vice, Ponrava, Smrť, Smrtka, Sněhařka, Stárek, Ševčík, Šmolka, Truhlička, Uhlík, Uhlíř, Uhlířka, Vabička, Vařečka (i dod.). Dle Mkl.
sýkora. Je bystrá jako s. Kld. S pokřikuje: Ty si pán, ty si pán! — Ogare, v řiť, v řiť! Val. Vck. Cf. Strnad, Km. 1886. 377., 380., Er. P. 24., Brt. Dt. 43 ,53., 62. —
S. =
kravské jméno; sýkorka = ovce, má kolem očí červenavé pruhy na způsob křídel. Val. Brt. —
S., y, m. =
po- licajt. Us. Rjšk. —
S., os. jm. Arch. VIII. 604. —
S. Jan † 1845., učitel. Jg. H. 1. 631., Šb. Dj. ř. 291. —
S. Václ., faktor tiskár. 1821. Jg. H. 1. 632. —
S. Jan, nar. 1852., dr. theol., prof. theol. fakulty v Praze.