TyčitiTyčiti. Cf Mkl. Etym. 368. — co jak proti čemu. Proti chtíči jiného má vůle týčí hrdou hlavu s pevnou lebí. Čch. — co se kam. Zámek týčí skráně nade chlumy. Mkr. Tam obraz kříže k nebesům se týčí. Lum. — se čím. Karpaty týčí se velehorami. Tl. M. 6. — se odkud kam. S
balkonů se mocné postavy do večerní týčí záplavy. Čch. Bs. 54.