Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:3   Strana:0801


    Svíce, e, svíčka, svíčička
    Svíce, e, svíčka, svíčička, y, f. = světlo, das Licht. S. od svit (svítiti) dle Bž. 41. m. světja; gt. pl. svic, správněji: svěc. Mkl., Brs. 2. vyd. 241., 8. Srbskochorvat. sveca, slovin. svěča, pol. świéca, rus. svéča, strb. svéšta. Gb. Hl. 106. S. na zjevenie ludem. Ž. wit. (Sim. 32.). Slunce jest svící všeho světa. St. skl. — S. = knot lojem, voskem atd. olitý k pálení. S. = výrobek ku sví- cení. S. N., Ž. wit. 135. 7. Die Kerze, das Licht. S. vosková, D., lojová, Kom., napá- lená, celá, litá, máčená, argandská, steari- nová, parafinová, vz S. N., s točeným kno- tem, apollová, kostelní, k vozům, millyova (vz Šfk. 501.), parní s dutým knotem ar- gandským, salonní, Kh., velkonoční (paškál), S. N.; s. (bougie, sloupeček voskový uží- vaný v chirurgii, die Harnröhrenkerze): fran- couzská, anglická, vosková (voskovka), stru- nová (pařížská), konická pařížská n. an- glická, olověná. Cn. S. se buď vytahuje (máčí, knoty se do rozpuštěného loje namá- čejí) n. lije (do cínových kadlubek, v nichž natažený knot jest). Pt. Rytířská s. Žer. L. 3. 112. Svíčičky škrtací, turinské. Vz KP. IV. 664., 653. S. křivě stojí; s. hrobní, ro- dinná (hořící v kostele za nebožtíka), elek- trická, dutá. Dch. S. hromničné (voskové s. svěcené o hromnicích), průvodní (při po- hřbech a slavnostních průvodech). Ktk. Sví- čička třínohá, vz Kocianka. S. pořádku, cechovní, die Zunftkerze; s. do svítilny. Šp. Svieca hořala. GR. S. jasně, temně hoří. blíká, se plaví, plane, shasla. Us. Svíčky máčeti, Bern., rozžíci, rozsvítiti, utříti, utí- rati, koupiti. Us. Učícím se při světle slou- pek nad lojovou svíčku slouží. Kom. Nůžky k utírání svěc. Svíčce nos utříti (žertem); Oharek svíčce, odníti. V., Č. Znikla různice pro pouhé shasnutí svíčky (pro nic). Sych. Při svíčce pracovati; Až do svíček; až s-ku rozsvítili (do večera). V. S-ku shasiti (ni- koli: shasnouti, vz toto). Rovný jako svíce Ta hra ani za svíčku nestojí. Přilepil mu svíčku (přisadil mu baňku u pána. přisolil naň). Vz Poštívání, Baňka. Č, Mus. Smrkoši, tahej ty svíčky (= vozher), tahej. Us. Čtyř- mecítma velikých parunkových svěc. Břez. Rožm. 301. Svíčky mu v očích stoji (= na- bírá, je mu do pláče). Hš. Div že na nás svíčky nehasi a dříví nesekají. Ctib. H. Dě- lají se mi před očima s-ky. Mor. Šd. Že by jí Ondrová svic za 4 gr. pokradla. NB. Tč. 240. Zažnú mně svíce pod koleny pro tvůj víneček zelený; Já zažnu svíčečku proti okýnečku; Ani tak nehoří svíčka nad oltá- řem, jako mé srdenko želí za ogarem. Sš. P. 380., 780., 796. (Tč.). Při pohřbu kříž nesú a sviece; Žáci nesěchu před ním veliké pochodně místo sviec; Sviece krásné káže obětovati, aby mohl je přetočiti. Hus I. 301., 302. 445. Ti se taky hledali svíčkou (o man- želském párku, který se k sobě nehodí). U Zbir. Lg. Má v hlavě svícu (= opilý). Us. Někdy i čertu svíce se zapálí. Bern. Jeho svíčka z obou dvou konců hoří (on i jeho žena marnotratni Jsou). Prov. Vz Marno- tratný. Č., Jg. Ženy a plátna není dobře kupovati při svíci. C. Jehly hledaje svíčku spáliti (špatné hospodářství. Vz Hospodář- ství); I Bohu svíčku i čertu oharek (o tom, kdo se chce všem zachovati); Svíčky ne- třeba než do dne; Svíčka bez loje (= knot, hlupec, vz Hloupý). Č. Vz Hluchý, Oko. Více svěc více světla. Prov. — Svíčky = den sv. tří králův, fj/iiya tur q-étíor, dies luminum, der Tag der Kerzen; zde = křest, poněvadž toho dne katechumeni se křtívali; chybně vykládají to jiní za den hromnic. Vz Gl. 329. Byl li jest strýc muoj u tebe ten čtvrtek po svíčkách?; Když jest o svíčkách z jarmarku domů přišel. NB. Tč. 93., 224. Povinen jest ku dni svíčkám ( ke dni svíček. Vz Spodobení) n. k sv. Janu. Tov. 52., 80. V úterý po svíčkách. Zlob. Od adventu do svieček. St. N. 39. Do svieček. Výb. I. 1041. — S., přenes. A s ním (s Gamalielem) svíce lidu israelského po- hasla. Sš. Sk. 64. Tomu veliká svíce shasla (ztratil úřad, dobrodějce, vz Úřad, Dobro- dějce). C. Svíce a okrasa vší řecké země. V. — S. sirná = sirka, die Schwefelkerze. V. — S. zvěři, vz Světlo. Šp — S. krá- lovská = divizna, die Königskerze. Jg.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011