Trest
Trest, u, m. (dříve: treskt) = trestání, pokuta, die Strafe. V. T. = každé zlé jedno- tlivci pro jeho provinění způsobené. S. N. T. = úmyslná za vykonané zlé podávaná nepříjemnosť. Blř. Trestem v užším smyslu slova nazývá se zlé, jež stát jakožto ethický organismus jednotlivci pro určitá provinění ukládá. S. N. T. hrdelní, smrti, D., na hrdle. Us. Strafe vom Baumhacken; zátinek; trest pro lání: jazyčné; pro bití: nedoperné. Šm. Tresty boží, církevní, světské; tresty na cti, na jmění, na svobodě (káznice a vě- zeni), na těle, disciplinarní. Vz více v S. N. T. církevní n. duchovní, tělesný n. časný, léčicí, msticí. S. N. Trest důtklivý, přísný, veliký, ukrutný, náhlý, nelidský, mírný, Us., peněžní, Řd., levný, Nz., přiměřený, pří- slušný, Er., k vině přizpůsobený, potřídný (kde po třídě n. po způsobu zločinu třída trestu se vyměřovala, když ku př. svato- krádci uťata byla ruka), qualifizirte Strafe, Dch.; t. na penězích, zasloužený, v káznici (kázničný); mírnosť, levnosť, stupeň, veli- kosť, míra, výměra, příčina, polehčení, tr- vání, uložení, hodnosť trestu (trestuhodnosť); seznam trestů; t. uložiti někomu, vyměřiti, prominouti; někomu trestem hroziti; zahá- jeni něčeho trestem (Strafsanction); trestu hodný; přikročiti k někomu trestem; trestu oblehčiti, polehčiti; někoho v trest vydati, v t. upadnouti; pod trestem něco před se vzíti; tresty hromaditi, J. tr., osvoboditi koho od trestu; Nalézti, že někdo jest trestu prázden. J. tr. Způsob, vyměření trestu; t. pořádkový, řemeslnický. Šp. Pod trestem dvou zlatých zapovídá se. Us. Má ho v trestu. Ros. Trestem zapovědíti. D. Trestem na ně- koho dokročiti, stihati koho trestem (tre- stati); na mírném trestě přestati; trestu ne- ujde. Sych. T-u někoho zbaviti; t-u znik- nouti (ujíti); k někomu s uložením trestu přistoupiti, přikročiti; bez t-u. D. T. pře- státi; Přišel naň trest. Us. Dch. Nevymíňaj, nevymineš, trestu božiho neujdeš. Sš. P. 251. Blaze obci, jejížto obyvatelé vice hanby než trestu se bojí. Kamp. Božský t. toho nemine, kdo chudobných pýchá. Mor. Tč. Vylévají se trestové ti na všechnu bezbož- nosť a nespravedlivosť; Když Bůh na hříš- níky t. uvodí; Aby se t. ukamenování proti němu nalézti mohl. Sš. I. 27., 42., Sk. 73. (Hý. ). Dočkal se svého trestu. Berg. Trest zmírniti. Šp. Ač se někdy o berlích kul- havý t. vleče, ale přece zřídka mu zločinec uteče. Vz Zločin. Č. T. nechť nebývá větší nežli zasloužení. Vz Pokuta. Rb. T. v strč. právě: T. jíti měl toliko na dobrovolná pro- vinění; ve skutcích nešlechetných trestala se i sama vůle a úmysl zlý, byť se i ne- vykonal. Rb. str. 220. —222. Výstupky a skutkové zlí trestali se; t-u zaslouženému nikdo ujíti nemohl; v trestání mírnosť se zachovávala. Rb. str. 222. —225. Trest byl přiměřený; trest nesl ten, kdo zavinil. Rb. 225. —227. Bez slyšení a průvodů platných neměl nikdo trestán býti; jak měl vinný trestán býti ? Rb. str. 228. —231. T. zaslou- žilý, na výstupky atd. vz Rb. str. 273. O trestech vojenských vz Čnsk. I. 1. 208. a článek Vojenský ve S. N. Strany přísloví vz ještě: Bába, Bandurka, Baňka, Bedro, Brdo, Březoveč, Brod, Čelo, Dlaň, Fald, Holý, Hotový, Hřbet, Hrdlo, Hůl, Chrám, Kabát, Kabátek, Kanduš, Kat, Klicek, Ko- nopí, Konopný, Kopa, Kosť, Kožich, Krk, Kůže, Kvítí, Kyj, Lázeň, Les, Lískovka, Loket, Metla, Noha, Olej, Ostruha, Palice, Památný, Pateř, Pěsť, Pijavka, Popel, Práce, Provázek, Provazník, Pysk, Ruka, Rytíř- stvo, Seno, Sochor, Spropitné, Srst, Špaček, Trdlo, Trestati, Trhnouti na koho, Ucho, Uzel, Veška, Vlas, Vlk, Voda, Vůl, Vyče- sati, Vydrbati, Záda, Zadek, Živý. — Vz Trestání.