Úvěr, u, úvěrek
Úvěr, u, úvěrek, rku, m., úvěř, i, úvěra, y, f. = uvěření, dluh, der Kredit, Borg. Když někomu věříme, že povinnosti, které na sebe vzal za cenné věci nebo za služby jemu poskytnuté, splní teprv v pozdější době, dáváme mu úvěr. S. N. Úvěr obecný (státní), Plk., uhražený, neuhražený (osobní, blanker Kredit), vz S. N., směneční, zvláštní, osobní, realní, říšský, zahraniční, zemský, dodatečný, otevřený, Šp., určený (umluvený, ustálený). Šp. Na úvěr někomu něco dáti, Reš., J. tr., svěřiti. Kat. Žer., Sláma. Na ú. bráti, vzíti, Us., Zlob., D., choditi. Us. Společnosť pro ú., die Kreditgesellschaft. Dch. Vzali na ú. (na vieru). Dbš. Obyč. 87. Povolení dodatečného ú-ru, der Nachtrags- kredit. Dch. Dostává-li peněžník od zaka- zovače směnky nebo jiné věci pozdějšího času dospívající a má-li mu za ně poslati buď hotové peníze aneb co se hned hoto- vými platí, dává mu úvěr uhražený. Skř. Koupě a prodeje již tehdáž k udržení ú-ru zanášeny byly do veřejných kněh. Ddk. IV. 169. Ú. zvyklati, zlehčiti. J. tr. Na ú. pro- dati; práv býti z úvěru daného (star del credere); ú. pletichami prodloužiti; prodej na úvěr; na ú. něco míti; úvěrem dávati a bráti; obchod na ú.; účastník uvěru; stav, přestoupení ú-ru. Koně do pole nepůjčuj a vzav na úvěrek jiným nesvěřuj. Č. M. 276. Úvěrkem opatřiti, akkreditiren. Nz. Neměv ani peněz ani úvěrku. Pal. Dj. IV. 1. 21. Banka pro ú. pozemkový, Bodenkreditbank. Dch. Obchod na ú. Nz. — Ú. = uvěření, víry dání. To není k ú-ru. Koll.