Baňka
Baňka, y, f. Vz Báně. — 1. Nádoba, Gef'äss, vz Báně. B. olejna, sklená atd. Jg. Čím b. navře, tím páchne, až se rozbije. Sk. Baňka = baňatá sklenice k rozpouštění. Vys. — 2. Poliček. Dal mu baňku. Ros. Baňky, šňupky, kacírky držeti. Vodň. S Baňkou se potkati. Vrat. cest. — 3. Baňka soli = kousek soli. L. — 4. B. na vodě = bublina. Wasser- blase. L. Baňka z mýdla (mydlná. L.) — 5. B. lazebnická, kterou se krev pouští, pušťadlo. Schröpfkopf. Vz „Nástroje" k sázení baněk. B. skleněná, mosazná, kaučuková. Cn. Baňky stavěti na podpaži a pod paži. Lk. Baňky sázeti (baňkovati); baňkami krev pouštěti. V., Kom. Tak jest mi to milo, jakobys mi baňky sázel. Sych. Třeba mu na hlavu postaviť baňku (= jest blázen). L. Baňky jeden druhému sázel (tupili se). L., Č. Přisadil mu u pána baňku (přisolil naň, přilepil mu svíčku). Čas. mus., Č. Potkal se s bankou (uštouchl se). Č. — B., mosazná pukla na knize. Die Buckel. D. — B. v ústech = zvuk huby naduté. V.