Hruška
Hruška strom, vz Hruše, Hrušeň, Hruškoň. Cf. Slb. 517., Sbtk. Rostl. 13., 156.— 159., Čl. 40., Mllr. 85., Kk. 248., KP. III. 273., FB. 98., Čl. Kv. 356., Rosc. 164. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 80. — H. = ovoce. H. baby (veliké, zimní, naze- lenalé), baronka, blátenka, buláčka, clair- geau, grunka, hanuška, kravská noha, indián- ská, krkokryky, lékárnice, losoaka, máslovka (bílá poazimní, Bachelierova, zimní Liege- lova, Van Maruma, podzimní Colomasova, dřevobarevná, Gellertova), melounka, pa- novnice, pastorka, přestavlčky, prsnice, pu- kanka, queenka, rajka, ranečka, romeltka, růžovka, sestrovka, smolinky, sněžní, stop- čínky, trpčice, uvízavky, Weilerovka, vo- šičky, výsadky, žultáně, žutaně (žlutaně, malé žluté). Dumek, Vck., Kšť., S. N., Slm., Bayer, Bkř., Rstp. 516., Brt, D. 212. Baňka, bartonka, błeščičanka, brablčenka, cibula, cibulína, cibułňačka, cinůvka, cukrovačka, cvokaňa, dobruša, dražinka (= planuša), drobčanka (= planuša), drobňačka, dukátka, dula (kyselá), dulka (sladká), dusačka, dvoj- vrška, figula, fíková, fíkůvka, funlová, három- fírka (uh.), hodula, hrbolka, hrdlačka (má dlouhý krk), hrdlička, hřebíčková, hučnica, chlastačka (když spadne, rozbije se), chvo- stačka, chvostalík, chvostula (má dlouhou stopku), jádernička, jahodňatka, jakubinka (laš.), jakůbka, jaškula, jezerůvka, johanůvka, juřenka, káčirka, kamenůvka, kameňorka (Místek), kapaňa, karmasňánka, kłokočka, knězská, konopula, koňská hlava (= baba), kořenačka = kořenůvka, kozička (cukro- vačka), kramoliška, křehňačka, křehnatka, křehula, krkoška, kulka, kvadrátek, limónka (= císařská), lipinka, lipůvká, mackůvka, makůvka, margétka, martinka, maškrtka, maštálka, mateřica, matušovská, medová, medovička, medůvka, medula, micháłka, michalanka, michałůvka, močidéłka, múčná, muškátová, mynarka, nadchałúpčena, naj- sarka, němcůvka, okruhlinka, omizara, ondráška, ovesnička, ovesňorka (Místek), ovsenka, ovesňunka (laš.), pasečanka, pa- vłůvka, pecen, pergamotka, pchavka, pio- várka, plánka, planuša, plaňorka (Místek), pluskávka, podzelůvka, polepšínka, přesta- vlčka, pROsnačka, pružunka, ptáčka, rež- natka, rybinka, sadová, sedłářka (= moči- délka), sivula, słovenka, slovenůvka, smr- děna, stodolůvka, stokráťdobra, střešňačka, sudinka, svatojánka, ščepka, šedivinka, še- důvka, šedula (= baba), šemedyja, šetka (sladké hrušky, vařívají se i včeiám), šídło, šidłavka, šidłovačka, šidłůvka, škarédka, šlížek, špeková, špička, špiňůvka, špížek, štemberka, šumberka, tabačka, tareoka, tolarka, trpka, trpula, trpíška, tykva, ty- kvica, tvrdaňa, tvrdula, uherka, ušípanka, valaška, valčenka, včelařka (= šetka), vče- lička, včelůvka, vinohradka, visačka, vísaha, visatka (neskoré, visí, až opadá list a na- padne sněhu), vodňačka, voňačka, voňatka, vonuša, vonná, vranůvka, zimůatka, zimnica, zimňačka, zimozrałka (zraje pozdě), žbánek, židovská, žítnačka, žitnica, žlutaňa (val. — planuša), žlutička. Brt. D. 212.— 213. Na Slov.: císařská, kamenitá, madová (medová), nakyslá (navinulá), obdlužná, pasťová (jako pěsť veliká), planá, ranňá (jakúbinka), sladká (hadbávnica, muškatelka), ščepná. Bern. H. sladká, šťávnatá, červivá, naražená, shnilá, nahnilá, prašivá, loupaná, nadívaná, lisovaná, vařená, dušená, pečená, sušená, kandovaná; hrušky v páře, s octem, se zázvorem, se šípkem, s cukrem, s brusinkami, s gdou- lovou šťávou, s hořčicí zadělati, h. s vinnou omáčkou atd. Šp. Cf. Kram. Slov. Kamenité h. za příčinou nedostatku potravních látek a vody. Gdoule, hrušky a mišpule mají v šťavnaté dužnině obyč. osamotnělá tvrdá zrna. Pta. Vyšívání na hrušku. Mor. Stojí hRuška v širéna poli, kdo je šelma, ten se bojí; já sem šelma, nebojím se, vemu palaš, postavím se, hRajte mi, trubte mi marš, ať mám na vojnu kuráš! Us. Řečí tou hrušek v popele hledal (chytře jednal). Bart. Zralou hrušku snadno třásti. Hkš. — H. = boule na čele. Val. Vck. — H. u šavle atd. Hruškou rapírovou ho za krk udeřil. Wtr. — H. na přezmenu (váze) = běhoun, der Laufer, das Laufgewicht. Us. Mý., Bka., Vck., Šp. — H, Hruschka, ves u Kojetína; sam. u Ne- veklova. D. ol. I. 980. — H. y, m., os. jm. Mus. 1880. 250., Tk. V. 167. — H. z Března, vladycká rodina. Vz S. N. — H. Martin, archivář v Plzni, 1815.-1871. Vz S N. X., Jg. H. 1. 2. vyd. 566. — H. Jak. Vz Tf. Odp. 387. — H Mat, farář. 1561. Jir, Ruk. I. 263. O jiných H. vz Blk. Kfsk. 1321. a. b., 181., 194.. Sdl. Hr. II. 277.