Peníz (zastr. peniez), penízek, (penížek), zku, m. P. z něm. Pfennig, avšak tak, že toto slovo jest slovanského původu. Mkl. B. 317. O původu vz také Mz. 65. Peníz má měkké z a skloňuje se tedy podlé Meč a sice ve významu Geldstück, Münze, znamená-li jednotlivé kusy mince. Tedy: 1., 4. peníz, 2. peníze, 3., 5., 6. penízi, 7. penízem; pl. 1., 4., 5. peníze, 2. penízů, 3. penízům, 6. v penízích, 7. penízi. Pakli znamená tolik co německé 6reld, užíváme ho jen v množ- ném čísle a skloňuje se takto: 1., 4., 5. peníze, 2. peněz, 3. penězům, 6. v penězích, 7. penězi, mění tedy v nepřímých pádech í v ě. Kz., Mk. Vz Bž. 91. V obec. mluvě v pl. žertem také: peňaze m. peníze, vz Peňaz. — P., malá mince, ein Pfennig. Kom. J. 494. Ne- stojí za peníz (za vídeňský, za nic). Za zlámaný peníz nevážiti (za nic). V. Na peníz zaplatiti. Us. Penězi drobnými, za každý groš sedm peněz počítajíce, zaplaceni byli. Vš. Utrácel od groše českého deset bílých peněz. Prov., Jg. Pět peněz (jinde: poďte žať) jest křepelčí zpěv. Jg. Dva vrabce za peniezek. (asse) pro- dávajú (Mat. 10.). ZN. Prodávali za pět peněz (Pfennig). BO. — P., mince vůbec, Geldstück, n., Münze, f., Pfennig, m. P. památný, zlatý, stříbrný, měděný, Us., čestný, J. tr., za zá- sluhu, lépe: pro zásluhu, Bs., berný (také = zloděj, vz Berný), Č., neberný (který už ne- platí), Rk , lehký, zlehčený, odceněný, kupný, skutečný. Šp. Znají ho jako zlý (falešný) peníz. Pk., Č. Památní p. k upomínce na něco raziti. Ml. Peníz udatnosti, Tapferkeits- medaille. J. tr. Peniaz nový ako pena (pěna). Mt. S. — P., kollekt., jistá summa peněz, eine Summe Geldes, Geld (n.). Boží peníz = litkup. V., J. tr. Peníz přívozní (přívozné), V., k potřebě, mrcha peníz, D., hadr p., za hadr peníz (laciný), Šm., stravní (stravné). ražený, bitý, nájemní, drobný, J. tr., bratrský (peněžní příspěvek, který se dělníkům na mzdě utrhuje a do pokladnice bratrské od- vádí), Vys., p. sv. Petra (daň papežská), Jg., chatrné, všivé, hadrovité peníze. D. Nechám vám to za laciný peníz; za mírný, za laciný peníz koupiti; to stálo velký p. Sych. Za drahý p. to nekoupíš. Us. To sukno je dobré jako peníz. P. na ruku; za krev p., za krvavé peníze; p. dobrého zrna, p. od mletí, do hry, na cestu. Šm. Stojí to krvavý p. (krvavé p-ze, es kostet schweres Geld); za hadr peníz, um einen Pappenstiel; zboží za hadr peníz odbyti, um einen Schleuderpreis losschlagen;
dávali mu za to veliký peníz. Dch. Pán peníz
všady jest. Peníz pán, chmel hrdina, oves
komoň. Smil., Lb., Č. Peníz jeden druhého
brání; peníz peníze hájí (brání) = čím jich
více, tím skoupějšího člověka činí. Ros. Mohou
spolu peníz propiti. Prov., Jg. Zlý p. ne-
pohyne. Km. Kterúž stranu peniez súdí (pod-
placený soudce). Alx. 1098 — Pl.peníze,
Geld, n., vz nahoře, dříve: penízi. Peníze
ostříhané, dobré, berné, půjčené, vypůjčené,
dlužné, na lichvě n. pod úrok půjčené, V.,
bité, ražené, veliké, trhovní, na trh, za mléko,
D., výplatné, Kom., soudní, Mus., špatného
rázu, široké (oppost.: drobné), hotové, vy-
čtené, stříbrné, zlaté, měděné, papírové, ko-
žené, obřezané, zlehčené, vážné, nevážné,
dobrého zrna, nájemní, od mletí, na úroky,
na týden, do hry, zapůjčené, Us. (Jg.), z pokut,
J. tr., obecně berné, Er., nedostálé (dluhy
těžením dolu udělané, když se více vydá,
než za rudy atd. utrží), Vys., složené n. scho-
vané, za bití n. bolestné, dědičné, mrtvé n.
neuložené, vydané, sirotčí, Rk., zemské, vz
Žer. Záp. I. 60, 199., 252., vydajné, došlé,
sešlé, nepravé, padělané, důchodkové, cizí,
účetní (smyšlené, počítací, ideales Geld),
stržené, pomocné, odvodní, Lieferg., pach-
tovní, státní, pokutní, úroční, zadržené, ulo-
žené, pojistné, vydané, úvěrní, bankovní,
oběžné. Sp. O penězích vz KP. I. 71., o p.
čínských, ib. 72., papírových, ib 73. Penězi
opatřený. Rk. Peníze bíti, Br., D., raziti. Sych.
Vyňal vaček (měšec) s penězi. Sych. Málo,
na mále, mnoho, na mnoze peněz míti. Ne-
dostává se nám peněz na to. Sych. O veliké
peníze hráti. Us. Bez peněz = darmo; na dluh.
Vzal jsem to u kupce bez peněz. Hý. — V.
Velikými penězmi (obyč.: penězi) to přeplatil.
V. Na hotových penězích 100 zlatých. Us.
Má mnoho peněz hotových, má hotové peníze;
mnoho peněz na zlatě a na stříbře; za hotové
peníze něco koupiti; peníze na lichvu, na
úrok dávati, půjčovati; zpeněž lichvu, úrok
bráti; z peněz užitek bráti; penězi těžiti;
p. pod úrok dávati; s penězi lichviti; peněz
(na úrok) půjčovati; p. klásti, dáti, platiti,
složiti, čísti; p. na něco vydati, vynaložiti;
penězi vyplatiti; za p. dáti, odbyti, prodati;
penězi zaplacený; nedostatek v penězích;
peněz nedostatek míti; penězi někoho po-
rušiti, postřeliti; p. měniti. V. Kolik máte
peněz na hotovosti? Us. P. běžné mezi kupci.
Br. Výplatné p. nikam nestačily. Sych. Dluh
na penězích. Us. P. odvésti. Vrat. P. za
něco vynakládati. Br. Za větší peníze pro-
dati. Za peníze zjednati. Někoho penězi za-
ložiti (půjčiti, dáti). Us. Ani na veliké úroky
peněz se vydlužiti nemohl. Kram. Na peníze
bohatý. Peníze (cvoky) míti. Jest nouze o p.
Došly mu p. Když peněz neschází. Po p-zích
dychtiti. P. sháněti. P. k sobě hrnouti. Na-
hrnulo se mu peněz.Sych. Peněz co želez.
Us. Peněz jak šupek. Geld wie Mist. Mor. Hý.
Něčím peněz nadělati. Vám se p. jen hrnou,
tekou. Mnoho peněz nalakomiti, nalichviti.
Vše na peníze hnáti, zvésti (zpeněžovati).
Někdo jen na p. žene. Ros. Zboží na p. zvésti. P. zaopatřiti, zjednati, o p. se obejíti. D. Jsme penězi zásobeni. Sych. P. táhnouti. D. Z peněz někoho loupiti, o p. oškrábati. Jg. Z peněz někomu hádati, Br., k službám se propůjčiti. Sych. To stojí za p.; z peněz se vydati; již mám po p-zích; p-zi cinkati. Sych. P. utráceti, proundati, rozundati, skrz ústa (hrdlo) proháněti (projísti). Kom. P-zi mrviti (je promarniti). Jg. P-zňm oči protírati. P. jsou lotr (dělají lotry). P. milejší než hrdlo. Ros. Nadělal, nasekal si peněz (je bohat). Vydělal hezky peněz; Vyhrál p-ze, brzy je oknem vyhází. Dch. Dříve snad přece bylo líp o peníze. Us. v Dobrušce. Vk. P-ze okolo něho na vše strany sypali. Let. 1?!3. Vydal jsem, vyšlo mi na to mnoho peněz; psaní s p-zi; kolik peněz sebráno, strženo? Km. Poukázka na peníze. Na poukázku p-ze na poště si vyzdvihnouti; p-ze poukázkou (po- štovní) někomu poslati. Us. Ženiti se pro peníze. Ty peníze už nepůjdou, nebudou se přijímati. Na to peněz se nedostane. Km. Zachoval si pěkných, hezkých peněz (= mnoho). Ty nemáš moc peněz, ale krásné věci (o tom, kdo si libuje u věcech titěrných). U Kunv Msk. Jak se máte? Dobře až na peníze. Na Moravě. Brt. U mě je tak o p-ze, jako u žebráka o veš. U Kunv. Msk. Hod- nota peněz (der Werth) tehda mnohem větší byla než nyní jest. Sš. L 149. Peníze sirotkům náležející k užitku mají obráceny býti, aby darmo neležely. Kol. 51. Pakli žádati bude póvod, mají penieze u desk uloženy býti. O. z D. Tehdá má póvod penieze čisté mieti hotové. O. z D. P. na cestu k útratě. Kom. J. 482. Na věčnou oplátku peněz si vy- půjčovati. Uspořené p. jsou dvojnásobné p. Us. S p-zi hospodařiti, nakládati; p. vyvážeti ze země; zápověď vyvážení peněz; posýlka (zásylka) peněz, druh peněz, trest na p-zích; oběh, hodnota peněz, placení p-zi, úrok z peněz. J. tr. P. obchodem obrátiti, obrat peněz; obrat v penězích, obrácení peněz (Um- satz). Nz. Pytel peněz. P. bráti, někomu za- vdati, pod úrok položiti, vysaditi, vydati, přijati, uložiti, za něco vybrati, z oběhu vzíti; v p-zích něco vyceniti; p. pro chudé; p. k sobě přijati; obchod za hotové p.; stav hotových peněz; spočítati něco v penězích; k zapravení nákladů ustanoviti přiměřené peníze; p. se sbírají, scházejí, přicházejí; od- vod, přínos peněz; váček, měšec na p ; při- jímání, ražení, bití, cena, účet, nadbytek, zásoba, směna, rozbor, číslo, hodnota, počí- tání, ráz peněz; nouze o peníze, placení p-zi n. v p-zích, důchod z peněz; pokuta, trest na p-zích; doložiti peněz. Šp. P. za sebou podržeti; je zle o p.; jde to do velkých peněz; p-zi hýbati; jde o p. Šm. Dnes za peníze a zejtra darmo (nápis na hospodách). Č. Bez peněz nikdo kněz, Geld regiert die Welt. Šm. Peněz nemíti nemilá věc. Jg., Lb Vz Chudoba, Máš peníze v hrsti, hledí se přes prsty. Na Slez. Tč. Když dá pán Bůh zdraví a panenka Maria p-ze, vede se dobře. Slm. P-ze jsou živel pátý, který vládne všemi státy. Na Slez. Tč. Nové peníze nové štěstí. Zb. Jsou mu p. co malému dítěti nůž. Tomu peníze jako dítěti oheň. Vz Marnotratný. Lb. An již s chvoštištěm chodí hledaje peněz. Vz Marnotratný. Č. Také mně p. z nosu ne- padají (na vrbě nerostou, s hrušky jich ne- třesu). Vz Hospodářství. Č. Peníze jsou slepy.
Km. Peněz se nedohostí, jestli se jich ne-
dopostí. Kda. P-ze se hrnou k bohatému a
zlé dni k chudému. Km. Říkávají, kde kráčejí
p-ze, že jsou všecky cesty otevřeny. Peníze
s nebes nepadají. Vz Pracovitosť; P. jsou smrť
člověka (vz Bohactví); Slovo dělá muže a p.
pána; Za p. všeho dojdeš; P. světem vládnou;
Málo peněz, málo muziky; Rozumu mnoho,
ale peněz není (vz Nuzný). Lb. P. nejsou bo-
hové, ale jsou velmi milostivy; I moje peníze
neštěrbaty; P. jedněm panují, druhým slouží; P. mohou mnoho a pravda kraluje; Bez nouze věk prožívá, kdo penězi oplývá; Má peněz jako žába chlupů; P. jsou i v ošumělém měšci vítány; Bez peněz i komorník chudoba; Nebe za p. nekoupíš; K penězům celý svět obrácen. Pk. Kdo hledí na nový měsíček nemaje peněz při sobě, po celý měsíc p. nebudou se ho držeti. Na Mor. Když uslyšíš zjara kukačku ponejprv zakukať, měj při sobě peníze, potom se tebe celý rok p. držeti bu- dou. Us. na Mor. Chceš-li míti po celý rok hodně peněz, házej o štědrý den hodně hra- chu do kouta. Hrš. Kdo mnoho žita má, ať si myši nasadí; kdo mnoho peněz, ať se soudí. Č. Koupil by ves a peníze jsou kdes. Č. Roboty do soboty a peněz do neděle (málo). Č. P-zi se všecko spraví. Bez peněz ve světě darmo se člověk plete. Bez peněz do trhu, bez soli (bez koupě), domů. Nemáš-li peněz, do hospody nelez. Č. Za peníze flinta střílí. Č. Láce za láci, peníze darmo (laciné jest špatné). Peníze rány nedostojí, když o řemen běží. Reš. V Praze blaze, kdo má peníze. Kdo má p. v kapse, může jíť do karet. Kněžské peníze a židovská duše, vše do pekla kluše. (Jg.). Vz Hotový. — P., náklad, Kosten. Na svůj peníz něco dělati Us. — P., cena, Preis, m. Kůň mladý v peníze jde, starý z peněz vychodí. Us. Za drahý p. není to k dostání (nelze toho dostati). Zlob. Obilé je v peně- zoch, ide do peněz. V tech penězoch sem to kúpił; za ty peníze je to drahé. Mor. Brt.