KlnoutiKlnouti, klnu (v Opav. knu, Pk. ), ut, utí, (v Opav. knutí. Pk. ) = klíti, zlořečiti, fluchen;
bannen. — koho. Kterýž tebe klne. V. Klnou (do klatby dávají) ho. V. — Mor. P. — koho skrze co. Skrze sám tvůj život tě klnu (za- přisahám). — na koho. Kom. Lab. 64. — se.