Pluh
Pluh. Mkl. Etym. 252. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 161., Pcháč (dod.), Rk. SL. — V 18. ř. článku za zapírač polož: zá- kotek (mor.). — Str. 600.14. ř. sh. m. 1828. polož 1827. a m. Vaverkův polož: Veverkův. Ř 24. sh m. Rajalpflug polož: Rajolpflug. P. belgický, altenburský či starohradský, Dom- basleův, flanderský, jednospřežný, obratný či obratník. NA. IV. 70., 71., 72. Cf. Derec. Musili byste někdo k pluhu a jiný k ce- pům jíti. Bart. 169. Místo po pluhu sáhl po štětci (stal se malířem). Šml. Hádanka. 1. Kde má p. poslední díru? V kamnech. Brt. — 2. Ve dne na poli to bývá, v noci pod kolnou to líhá. — 3. Jede vůl popod mur a rohy má ven. — 4. Máme krávu, jede-li do pola, strčí rohy do dvora a když jede do dvora, strčí rohy do pola. Brt. D. 146, Km. 1886. 736. — P. = míra polní. 140? pluhů čili 421 korců výsevku. Blk. Kfsk. 1107. Skrze to mi opustly dva pluhy role. Půh. II. 132 — P., a, m., os. jm. D. ol. V. 13., 14, Tk. VII. 217., 230., Sdl. Hr. IV. 373.