1. Lak
1. Lak, u, m., laka, y, f., der Lack, pokost. Vz Laka. — L., pokost z laky dělaný, kterým se všelijaké věci potahují; ano i pokost z jiných látek lakem se nazývá. Jg. L. asfaltový, be- nátský, benzinový, bledožlutý, cesarský, černý na kůži, damarový, dubový, fernambukový, fialový, florentský, hnědý, horní, indychový, jantarový, karmazinový, karmínový (vz Šfk. 583. ), kávový, knihařský, kočenilový, kopá- lový (bílý, hnědý), krušcový, kulový, lesk- navý, lupkový, mastyxový, mnichovský, mo- řenový (hlazený, růžový, Krapplack; vz více v Šfk. 585., Kk. 170. ), mosazový, nábytkový, na láhve, nachový, na podlahu, na pochvy, pařížský, pečetní (vosk), roubíkový, růžový, slamobarvý, vídeňský, vojenský černý, zá- kladní, zrnitý, železný, Kh., malířský (barva ze šťávy rostlin a květin strojená). Jg. Lakem něco potáhnouti, natříti. Rk.