Průvod
Průvod, u, m., provodení, provození, též osoby provozující pro bezpečnosť n. poctu. Die Begleitung, Procession, der Zug, Auf-, Einzug, das Geleit. Jg. Ještě se v p-du Pa- vlově nalézali Asiané; Měli tenkráte Jana Marka ve svém p-dé. Sš. Sk. 232., I. 4. (Hý.). Někoho ve svůj p. vzíti, k p-du přibrati; bezpečný p. Dch. P. ozbrojený, die Eskorte. J. tr., Čsk. Daleké p-dy, zbytečné slzy. Km. Na nohy tu skoči junóv desět i dvě děvě ku próvodu jejé. Rkk. 45. Maje poctivý p. vyjel z Prahy; slavný p. ženicha a nevěsty do kostela; p. mrtvého těla k hrobu. V. P. pohřební. Kom. Dala se mu pěchota k p-du. Sych. P. s křižem. D. Má pěkný p. (pohřeb). Ros. P. někomu učiniti (pohřeb). BO. Slavilo jest jeho p. všecko pokolenie Judino (exe- quias celebravit). BO. Hode dó (hody jdou), kvete dó, a me decky k veselému průvodó. Sš. Mor. P. 770. V p-du jíti. P. bezpečnosti. Us. P. míti, odbývati, konati, držeti. Průvod úmrtní (pohřební), prosebný (processí), po- božný , žalostný, smutečný, slavný, roční, s pochodněmi. Šm. P. se hnul Dch. P. hnací, Schieblingskonvoi. J. tr. P. božetělový, die Frohnleichnarnprocession. Sš. L. 142., MP. 126. — P., ve strčes. zřízení zemském po- vinnost provázeti povozy knížecí na cestě od župy do župy, od hradu ke hrada. S. N. — P., co ku provedení slouží, nástroj, Kanal,m. Reč jest myšlének průvod. Nej. — P.,úvod, Einleitung, f. V próvodu oznamujebásník předmět svého díla. Krok. Píše knihys dostatečnými p-dy. Jel. — P., důkaz, dů-vod, der Be- Nachweis, Behelf, Erweis. V. P., prostředek zákonem určený, jímž soudce o pravdivosti skutku, na kterém se právo od stran vyhledávané zakládá, přesvědčení nabývá. S. N. P. jest věcí pochybných a kteréžby byly na odporu, skrze náležitá před soudem předložení prokázání. Pr. M. B. Netřeba p-du, nezapíráno. Ohláš. Za vin- ného z jistých patrných průvodův uznán byl. V. P. a odvod, Beweis u. Gegenbeweis. J. tr. Dostatečné p-dy; vyvrátiti, poraziti průvod odvodem. J. tr. Dosti jsú próvodu učinili. NB. Tč. Zvedl Šebora na próvody a odhad učinil po pěti čtvrtích léta. Půh. II. 545. Ta věc potřebuje próvodu. NB. Tč. A z p-du ať činí spravedlivý nález. Lom. Neobstál se svým p-dem. Ros. Soudce zhola podlé p-dň zřetelnosti usuzuj. Kom. Strany před právem v průvodích i odvodich jejich vyslyšeti. Po dokonaném p-du. Jg. P. pře. Aqu. Proku- rator ve věcech n. průvodích svých správný, výmluvný atd. Smrž. P. doplňovací, k vy- vedení-se obviněného, odmluvní (Entschul- digungs-), k počtům (Behelfe, Belege). J. tr. Všecka moc každého půhonu, žaloby, mlu- vení a pře vedení na průvodích záleží; Spra- vedlivost jedné každé strany záleží nejvíce na průvodích, co která strana před soudem provozuje a dokazuje; P-dové pro soudce se vedou; P-dům cesta zavřína býti nemá; Kde není odporu, není a nebude také po- třebí průvodův; Není potřebí p-dův, kde jest spravedlivost jistá a zřetelná; Nesrov- nává-li se průvod s žalobou, bude za právo dáno pohnanému; Obojí strana svědky n. p-dy ukazuj a jeden proti druhému lsti ne- požívej ani fortelných odkladů sobě nevy- mýšlej ; Právo jináče nežli vedlé ukázání p-dů (secundum probata et allegata) j ednoho každého rozsouditi nemůže; Odklad k p-dům stranám dopřín býti má; P. po vyslyšené při zlepšiti se nemůže; Přiznání před sou- dem (právem) nejdokonalejší p. Pr. Přední p. na svědcich záleží. Rb. Komu bývá dáno za právo nálezem a tak, že by týmž nále- zem byl podán na průvod před úředníky menší (Jemanden des Beweises wegen an das Gericht verweisen). Nál. 215. Dostatečný p. Nál. 219. A vedlé p-du měštěnín bude povinen jemu tu nápravu učiniti. Václ. 12. Mluv krátce, dovozuj potřebně, a na spra- vedlnost' viece než na vtipnú chytrosť, na jistý próvod než na nejistú výmluvnost' spo- léhaj. Vš. 37. Súdce ne samo mluvení, jak- koli vtipně složené, než próvody, dôvody, obrany, vývody súdie. Vš. 52. Ne každý spravedlivý své spravedlnosti zřetelnými pró- vody může dovésti. Vš. 68. Při světlými a zřetelnými p-dy dovésti. Ib. Spravedlnosti své posledním p-dem přísahy dovésti. Vš. 69. Má jemu pečeť zemská na pergameně vy- tištěná voskem červeným dána býti na zna- menie a próvod, že jest pravý zemský ko- morník. Vš. 21. Pře vedení na próvodiech záleží a žádné pře nenie, ku kteréžby p-du potřebí nebylo. A sú p-dové dvojí: 1. bez umění, 2. z umění. P-dové bez uměnie a hmotné sú dsky, majestaty, listové, kšafty, svědci, přísahy, smlúvy, nálezové předešlí, na kterýchžto p-diech největší díl pří súd- ných záleží. P-dové z uměnie (pocházející): a) znamenie, b) dóvodové rozumní, c) pří- kladové. Znamenie: krev, utiekánie, bledosť, prach atd., kterýmiž se věc pochybná do- vozuje. Dóvodové rozumní k okázánie ne- jisté a pochybné věci jako když slunce vyjde, že je den, když zapadne, že jest noc. Příkladové: zlé jest otce zabiti, nenie tedy dobře máteř svú zabiti. Vš. l06.—107. P. v staročeském právu: O průvodu a odvodu vůbec; všeliká podstata pře vedení na p-dích se zakládá; žalující žalobu a pohnaný obranu svou provozujte; kdo neprokáže, ničeho ne- béře, o tom vz Rb. str. 107.—110. P. listi- nami a dskami; čeho se vyhledávalo, aby listy byly platným p-dem: o tom vz Rb. str. 117.—119., 271. O průvodech v strčes. právě vz také Pr. 1869. str. 662. a násl. a kromě toho: Provésti, Přísaha, Přiznání, Původ, Svědek a článek Průvod v S. N. — P., der Betrieb. P. střídy, štoly, jámy, der Streckenbetrieb, Stollen-, Schachtbe- trieb. Hř. — P. v hudbě = podporování so- lového hlasu buď celým orkestrem nebo ně- kolika nástroji aneb nástrojem jediným. Die Begleitung, das Akkompagnement, Akkom- pagniren. Vz vice v S. N. — P., die Beilage. — P. prkenný, v horn., die Lotte. D.