JistýJistý (na Mor. istý a i jinde, vz J); jist, a, o; komp. jistější a jistší; jistě, komp. ji- stěji. — J. = v pravdě jsoucí, pravdivý, sku- tečný, nepochybný, gewiss. J. zpráva, důkaz, věc, pověst', štěstí, pravda, řeč (pravá), důvod, nebezpečenství, svědek, umění. D., V., Jg. Věc jista jest, že.., die Thatsche steht fest, dass. Dch. Nejistého otce syn. V. V nejisté péči zůstávati. V. Ta věc je tuze nejistá. D. Za jistou věc míti. V. Za jisté míti, mluviti, oznamovati. V. Z jistého důvodu zavříti. V. Nic jistého neměti, nevěděti. V. Trest jest jistý. D. S jistou se to říci nemůže. Zlob. Nic jistšího. V. Neb nic jistšího není než smrť. Rad. zvíř. Časté koňky, jisté zvonky. Jistší pták na talíři pečený nežli dva v povětří vznešení. Jg. Svatba ta na jisto býti má. Kom. Jisté pro nejisté pouštěti nesluší. Ros. S jistým hráti. Vz Jistota. Č. — čeho. Toho buď jist. Ráj. Ne každé věci, kteréž jest jist člověk, že jest se tak stala. Chlč. Jir. Anth. II. 14. 2. vyd. Priamus byl jist síly i hrdinství He- ktora. Troj. 310. (Brs. 95. ). Pán hody slaví, štěstí svého jist, tu mu královský posel nese list. Er. Kyt. 2. a 3. vyd. 1861. a 1871. str. 120. I jsem toho dobře jista, Kat. 2720. Tohožc nelze jistu býti. Št. ob. věc. str. 185. Buď toho dobře jist; tohoj byl maršálek jist dobře. St. skl. IV. 50. a 56. D. v Lehrgeb. 284. praví: Die Neuern verbinden mit jist, vinen' auch schon den Genitiv. (Ht. Brus 234. ). Ht. pak v Obr. 26. také napsal: Jist za staro- dávna s genitivem a instr. se pojilo; v češtině genitiv vymizel, ale ve slovenštině se zachoval. Vz Mus. 1858. 530. Nyní tedy jist' obyčejně s instrumentalem pojíme. Vz, jist' čím. — v čem. V čemž jsme nejisti. Rozml. o včel. Jist jest jako voda v saku. Šp. — čím. Kom., Lab. 52., Výb. I. 390. J. tr. Jist jsem tím. Kom. Jist jsem tím, že milostivě s vámi na- kládati bude. Br. Jist jsem sebou, že to ne domnění. Kom. Vojsko je jisto svým vítěz- stvím. V. Jest s čistou nadějí svým spasením jist. Vác. z Budova. Jakoby svým uměním jist byl. Břez. 225. Jsme jisti svým spasením. Výb. II. 14. (Pass. ). Neb jsem jist od pána Boha odplatou za svou upřímnost'. Arch. I. 77. J. nebeským královstvím. Št. Dotud jist jest stolem drahým. Chč. 376. Buď tiem jist. St. skl. IV. 306. Tiem nejsme jisti v milosti či v nenávisti jsme. Výb. I. 905. — že. Vz Jistý čím. Jisté jest, že pochybili. Kom. — J. = bezpečný, sicher, gewiss, tutus, securus. Jg. Jistí dluhové. V. Neměti jistého místa, stanoviště (u vyhnanství býti). V. — čím. Tak jsem svou pří jist, Br. Jist hrdlem i statky. Tov. 115. Pravými a jistými sliby tě jista činím. Troj. Jsme sebou jisti, že. Apol. — Dal. Nebyl jsem jist svým životem. Os. — před čím. Dokudž nebude lékař jist před otokem, dávej nemocnému atd. Sal. Vz Bez- pečný. — J. tr. — komu. Přijdu, přijdu, jsem ti jistej. Er. 99. — proti čemu. Dům proti ohni jistý. Šp. — J. = určitý. Jistý počet za nejistý. Br. J. a vyměřený zákon. V. K jistému dni obeslati. V. J. stav si vyvoliti. Kom. J. míra. Us. Jisté příjmy míti. Jg. J. úmysl. V. Na jisto. Obilí na jisto do města vézti. Zlob. Mnohokráte se trefuje, že strany do jistého času poklidu neberou. Ferd. I. Zř. Něco na jisto postaviti, na jisto vyšetřiti. Rk. A poněvadž jest se... jisté, jednomy- slné a dokonalé snesení a srovnání stalo. Ferd. I. Zř. Osmé, aby se přiznal o věci jisté neb určené a o jisté velikosti, určeném čísle, jinak nebude platné vyznání. CJB. 399. Ale póhon ten jistý sšel. Kn. Rož. 22. Pakli to ve dskách leží, že je právem otepřieno, že tu nejma: tehda viec nemóž pohoniti toho jistého odtad. Kn. Rož. 100. — J. = jakýs, ein gewisser. Toho užíváme, když věci z přímá jmenovati za dobré se nevidí. Zk. Prysky- řice dřínová, smola jsou šťáva stromů jistých, j Kom. A ten jistý pravil, že... Svěd. Přišel do jisté země. D. Jistým osobám. Kom. Sedú v tom jistém hradě. Kat. 77. V tich jistých horách. Na Slov. (Vz Mkl. S. 82. ). A což by ti jistí páni rozkázali; Aby se to jisté roz- kázání stalo. Arch. I. 67. — Pozn. Někteří brusiči myslí, že slova ´jistý' ve smyslu´jakýs' špatně užíváme, ale tento význam jest tedy s dostatek doložen.
