Jistý
Jistý. O kvantitě v strč. vz List, filol. VI. 225.-226. — Mkl. Etym. 105. Zlínsky a j. istý. Brt. — J. = pravdivý atd. Je jako jisto, že . . . .; Ten jde na jisto; Vím na jisto; Něco na jisto postaviti. Dch. Zakázka na jisto. Nz. J. vítězství. Us. J. jako v koši voda. Brt. Lepší jistý výděleček než nejistý výdělek. Sk. Může býti jist, že ... . Jistá záruka něčeho. Us. Pdl. Jestliže se žalob- ník jist vie a spravedliva k těm penězům. NB. Tč. 16. Slyšal, než za jisté jest toho nevěděl. Tč. 9. Jistého hráti. Č. M. 524. Tělo božie věrných duší jisté sbožie; Jsi všech bludných cesta jistá. Výb. II. 25. Praviti někomu něco zajisto. Dal. 20. Pro- tož nižádný sě jist nepokládej řka. Hus II. 241. Protož jistá věc jest..; (Až) všecko v jistém jmění jmieti budem; Ze mu zlémílo bude, to jisté; Jist jsem, že ...; Mápokutu jistú; A toť jest jistá pravda. Št.Kn. š. 7., 33., 34., 37., 131., 152. - čeho(kdy jak). Odpadává-li brzo listí, můžemebýť tuhé zimy jisti. Kld. Chtěl toho sirotkajista toho statka učiniti. .. Tov. 89. Tohoťjsem jist, že. .. Troj. 308. Buď toho dobřejist, žej´ mój úraysl k tobě čist. St. skl. IV.51. Bóh ny jisty učinil své věcné radosti.Kruml. 1486. Chtieše toho jist býti. Žvt.otc. 51. a. Ne každé věci, kteréž jest jistčlověk. Chč. Anth. Jir. 2. vd. II. 14. Ábyjisti byli těch peněz. Půh. I. 208. V žádnýčas není jist sebe. Smil v. 1945. Má umřieti :ale kdy, kde aneb kak, tohoj´ nelze jistubýti. Št, Kn. š. 185. Skutky pokúšieme Boha,když bez núze božie vóle chceme jistibýti. Hus I. 354. — v čem. U vykládánísv. víry j. Pass. mus. 467. Anebo v tomnejsmy jisti. Smil v. 1985. Jiný kodex má:tiemto. — o čem. Jisti jsúc o slíbenémplodu. 14. stol. Mnč. R. 20. — čím. J. býtisvým spasením. Výb. II. 14. Buď jista tím,že . . . 1496. Minst. Tím buď jista. Sv. rk.111. Když mnieše, že kněžstvem byl jist;Tehdy i jedna žena mužem jista nebieše.Dal. 110, 8. Abyste tiem jisti byli, ež . . .Pass. mus. 417. Aby jist byl peceném. HusI. 424. — čeho čím. Nechtie rozuměti, ženemají nic svědčiti, než čeho jsú jisti písmemsvatým neb zjevením božím. Hus I. 223.— J. = bezpečný. — čím. Toho člověka ke mně přivedli žádajíc, abych jím jist byl; Buďte nám jisti Jiříkem; Vsaďte mi ji a buďte mi jí dobře jisti; Řekl, aby formanem jist byl. NB. Tč. 2., 72., 118., 238. — J.= jakýs. Toho jistého jsem dnes potkal. Us. Ktz. Ten jistý sluha. M. Toť jest ta jistá Jerabel, haec est illa. J. Bj. Také ti jistí (tíž) jednomu kupci vzeli dvě kopě grošóv. Pč. 1. Ty ten jistý jsi, idem. Ž. wit. 101. 28. — J. = pevný, fest, J. hlas. Nz.