Bł
Bł = byl, błła = byla. Doudl. Kts. 11. Blahan, a, m., vz Balaban. Kotk. 113. Black-head (blekhed, ang].), druh jamaj- ského rumu; Black-ted, druh (černého) čaje. Vilímkův cenník. Dhnl. Błacko, a, n. = błazgo. Brt. D. II. 294. Bladulinký = bleďounký. Phľd. XII. 532. a j. Bľadý = bledý. Slov. Pastr. L. 49. Blafka, y, m. = mluvka. Kotk. 108. Blah, a, m. Odvozeniny vz Kotk. 12. Bľah, u, m. = plech. Phľd. 1894. 76. Bláha, y, m., os. jm. Jinak: Bléha, Bleha; Blahák, Blahoš, Blahouš, Blahuš, Blahout, Blahoud, Blahut, Blahovec, Blahník; Blažek, Blažík, Blažíček, Blažka; Blach, Blašta. Všechna z: Blahoslav. Kbrl. Sp. 14., 9. Blahák, a, m., vz předcház. Blahník, a, m., vz předcház. Blahobytnicky v peřinách se protahoval. Světz. 1893. 54. a, Blahobytnictví, n., Wohlstand, m. Nár. list, 1894, č. 222. 1. Blahohytník, a, m. Světz. 1893. Blahocit, u, m., eupathia. Ott. VIII. 816. Blahodan, ě, ť. Vz Dob. Dur. 123. Blahodať, i, f. Phľd. 1893. 740., Dob. Dur. 123. Blahodyšný. B. naděje. Šml. I. 176. Blahoplodně. B. působiti. Šf. (Mus. 1895. 74.). Blahopřání. Vrch. Tryz. 114. Blahorodný pocit, Phľd. 1893. 582. Blahoslav, vz Bláha (nahoře). Blahoslavený. B. človek, ktorý prepil, co mal koľvek, spí bezpečne na lavici v otrhanej kabanici. Phľd. 1895. 189. Blahoš, e, m., vz Bláha (nahoře). Blahoud, a, m., vz Bláha (nahoře). Blahouš, e, m., vz Bláha (nahoře). Blahout, a, m., vz Bláha (nahoře). Blahovec, vce, m., vz Bláha, (nahoře). Bláhoveček, čka, m., zdrobn. blahovec. Nár. list, 1895. č. 38. fcuill. Blahovičník. Vz Ott, VIII. 793. Blahovzdělaný. ZI. Jg. 86. Blahozvučný. Za, ,hraní' polož tečku. Blahozvuk řeči. Vz Gb. H. ml. I. 571. nu. Blahoželať = blahopřáti. Slov. Phľd. 1894. 755., 1896. 117. Blahuš, e, m., vz Bláha (nahoře). Blahut, a, m., vz Bláha (nahoře). Blahút = blahout. Blahý. O původu slova vzGb. II. ml. I. 34. Blach, a, m., vz Bláha (nahoře). B., u, m. v Phľd. 1892. č. 12. není něm. Blech, nýbrž Beleg. Phľd. 1895. 256. (Pastr.). Bľajbaz, u, m., laš. = plevajs (slov.), z Blei- weiss. Brt, I). H. 513. Blamati = zahálčivě se toulati. Kotk. 97. Blana polož před Blána. B. — trávník, pastviště. Krok 1892. 268. O původu slova vz Gb. H. ml. I. 34. Blána. O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 34. B. již ve XIV. stol. znamenalo kožich, pellis. Kožišník prodával kožešiny čili blány. Od konce XIV. stol. značí b. též kožešinný šat, U r. 1411. čteme v Arch. plzeň., že b. znamená lat. pellina a něm. Kursen = krzno a krzno je plášť, tedy b. = zimní plášť ko- žešinou 'odšitý. Vz Wtr. Krj. I. 45., Mus. 2 1894. 509. Blány ženské = kožich, v XV. stol. Ib. 147. — B. — kabát modrý z koudelnélio plátna. Duť. 206. — B. dělohy dočasná či pa- davá pravá, membrána decidua vera, v těho- tenství; b. pad. pozdější, ni. d. serotina; b. p. vchlípcná, in. d. reflexa. Ott. VII. 251.