Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:2   Strana:0348


    Oko. očko, očičko
    Oko. očko, očičko, a, n. Lat. oculus, skr. aki, lit. akis, řec. Sx/.o<; = öq>&-aX/uo?, goth. augô. Schl., Cf. Fk. 336. — Oko — ud těla živočišného, kterým živočich vidí, Jg.; jest ústrojí čidla zraku. Das Auge. V tomto smyslu užíváme dualu: nom., akkus. a vok. oči (dříve: ocie, oce), genit. oči (dříve: očiu, očú), dat. očím (pl., dř. očima), lok. očích (pl.), instr. očima (zastr. okoma). Jg., Kt. Oči je /.: černé oči. Oka, pl., n., na zveř a na ptáky, die Schlinge; na polívce z mast- noty, na kostkách, na kartách, v sýru, v pun- čoše atd., vz konec článku. Tohoto duálu užíváme i tam, kde by pl. státi měl. Obraceli oči své k nebi. Podstatné jméno oči pojí se s přídavným jménem čísla množného: oči hospodinovy, očí velikých. V instr. říká se: svými (pl.) očima, ale z pravidla: svýma (dual) bystrýma očima. Taktéž u ostatních jmen dvojného čísla. Vz Číslo dvojné. Částky oka. Oko skládá se z bělma (z těla sklovi- tého), jež více blanami (cevnatou, síťovou atd.) pokryto jest; ze zřítelnice (zornice, pa- nenky) a z čočky (hned za ní). Oko je po- kryto víčky (klapkami, míhavicemi, pově- jemi), jichž kraj porostlý je řasami n. brvami; nad víčky je obočí. Pt. Nejzevnější blána oční jest bělina (blána bílá a tvrdá); rohovka (cornea) uzavírá přední otvor běliny, zevně potažena jest, jakož i přední čásť běliny, spojivkou (conjunctiva), blanou to sliznou. Druhá vrstva oka složena jest ze dvou blan, z cevnatky (choricidea) a duhovky (iris); otvor v duhovce slove zrenici neb zřítelnicí (pupilla); duhovka plove volně v moku vodnatém (hu- mor aqueus); sítnice (setina) je třetí blána jablka očního a skládá se z pěti vrstev: hůlkovité, zrnité, buňkovité, vlákenkovité a z blánky mezné; jádro zřenice skládá se z těla sklovitého (corpus vitreum) ? z čočky křišťálové (lens crystallina); k pohybování oka slouží šest svalů; vedlejší části oka: víčka, obočí, přístroj slzní, dutina oční atd. Vz více v S. N., Schd. II. 349. Oko pře- padlé, vpadlé, pokalené, pošlé, podmodralé. Lk., jednoduché, složené, složité (u hmyzu). Nz. Oči na stranách hlavy, na přední straně hlavy, Jhl.; tmavé, hnědé, černé, modré atd., jasné, mdlé atd. Us. Oči vysoké zvěři: světla; žilky v oku; zánět n. zapálení očí; u koní: oko tučné; vada oční, na oku; otok oka, důlek oka, koutek oka (oční). Šp. Oči dobré, bystré, slabé, světlé, blýskavé, planoucí, hořící, přímé, upřímé, laskavé, milostné, špatné, krhavé, plačtivé, slepé, šilhavé, potu- telné, zamilované, tiché, pokorné, usměvavé, vyvalené, vypoulené, kočičí, sokolí, kalné, ztuhlé, sklenné, vsazené, modrobledé, plné, blikavé, zdravé, nezdravé, chybné, nečisté, kysavé, plynoucí (krhavé), vypučené, na vrchu sedící, vysedlé (na mor. Zlínsku: šiše. Brt.). V. O. čiré, oprosté, zlé, neduživé, dvojvidé, dvojzraké. Sš. Mt. 99. Dívka s modrýma očima. Oči jako nebe jasné. Rkk. I vyrazi Záboj, hořiúciema očima v Ludiek měři. Rkk. 11. Krhavosť očí jest slepoty příprava. Kom. Bělosť v oku (bělmo). V. Bolení očí. Oči mne bolí. Jg. Lékař očí (oční). Us. Oči jeho svítily. Jg. Oči se jiskří a blyští. Reš. Ně- komu dobře do očí posvítiti. Oči zatykati k slunečnému světlu. Sš. J. 18. Očima po- zorujeme světlo, lesk a barvy; oko je čidlo zraku; blány oční: průhledná b. rohová, b. duhová n. duhovka s panenkou n. zřítelnicí. Jhl. Holým okem něco viděti (bez skel). Lk. Vzdálenost' oka, míra okem (oční), míra podlé oka; kresliti, určiti, vyměřiti okem, podlé oka n. od oka. Nz. Odhad dříví podlé oka. Šp. Oči se mi kalí (zrak se mi trhá). D. Na i oči roznemohl se. Břez. 10. Na jedno oko neviděti. Na obě oči slepým býti. Očima prohlédati. V. Otevříti oči. Otevři oči (měj pozor). Oči si protříti. Jg., Br. Oči vyvaliti, vypouliti, vytřeštiti, vyvrátiti, rozdírati. D. Smilství ženy po vysedlých očích poznáno bývá. Br. Očí pozdvihnouti; oči k nebi zdvi- hnouti; očima k nebi hleděti. V., Br. Oči na něco upříti; upřenýma očima hleděti. Us. Oči sem i tam obraceti. V. Přeběhnouti očima (rychle přečísti). V. Oči odvrátiti od něčeho, od někoho. Bern. Očima sem tam zmítati, házeti (D.). Žalansk. Oči mu jedou (hrají). U Olom. Sd. Očima točiti. D. Očima stříleti, Us., mluviti, míhati, mhourati. V., kroutiti, Dch., mrkati, kývati. D. Oči zamhouřiti. Us. Oči zavříti za špatnou frasi mají, ale jest doložena z Br. a Kom. Oči zavírá, aby se na zlé nedíval. Br. Na vždy oči zavřel. Us. C. I opak rčení toho otvírati oči vazbu oči za- vírati podporuje. Brs. 115. Věž mi do očí padla, lépe: zočil, zpozoroval, spatřil jsem věž nebo dle Km.: věž na oči se mi tiskla. Vst. Oči mu slzami zašly. Jg. Oči mé slzí bez přestání. Kram. Má slzy v očích. Us. Pro žalosť pošly oči mé. Br. Scházeti na oči. Br. Oči se mi mění (slepnu). Na Slov. Za- tměly se oči naše. Br. Oči oslepiti, Br., omrá- čiti, D., oči někomu vypíchati, Us., vyníti, vyloupiti, Dal. 77., 102., 26; ztratiti oči, Dal. 99., oči vyvrci, vymítiti, (Ctib. O oči připra- viti. V. Oka jednoho zbavený. Kom. Oči mu jdou v sloup, D., oči v sloup pošlé (ustr- nulé). Zamknouti, zatlačiti oči mrtvému. Po oku, po očku (z oka, zpod oka, L.) hleděti — bokem, nepřímo, škarediti se. V. Očima, na oko viděti = sám, jasně, očitě viděti. V. Očima něco shlédnouti, patřiti. V. Očima jsme viděli, spatřili. Háj. Na své oči jsem to viděl. Us. Někomu v oku býti (protiv- níkem) ; očím nevěřiti (tomu, co vidíme); na oči vyhoditi (výčitky činiti); do oka někomu padnouti; z oka vypadnouti; oči pásti na něčem ; oči v hlavě míti, nositi (opatrným býti); třeba mi toho jako oka v hlavě ; na očích něco poznati; očí nemíti (nestydatým býti); jedno oko zamhouřiti (něco někomu prominouti); očima jiskřiti; z očí mu srší; v očích se mu zajiskřilo. S. a Ž. Ty bys mi vypadl z oka (ty by si mi přišel; ty bys za to stál)! Us. Sml. Půjdu, kam mne oči po- vedou, ponesou. Vz Trampoty. Č. Pôjdem, kam mä dve oči ponesú; Jde, kade ho oči vedú. Mt. S. Dobří spolu buďme, do očí si mluvme. Us. u Kunv.Msk. Rosvítilo se mu v očích (zmoudřel). Č. Zavra oči se bíti a potýkati. Jg. Dobře z předu i ze zadu oči míti; Oči sluší i v týle míti. Č. Skoč oko nebo zub. C. Padni oko nebo zub. Vz Odhodlaný, Od- vaha. Lb. Vem oči do hrsti (buď ostražit. Vz Výstraha). Lb. Má v oku pazderek (nechce viděti). Svíčky mu v očích stojí (nabírá k pláči). Š. a Ž. Pláče, div mu oči nevytekou. Us. (Mt. S.) Oči zalévať = po pohřbě píti. Us. u Klo- bouku. Bka. In meinen Augen ist er weniger schuldig als .. . u mne méně jest vinen nežli; před očima mýma (Cf. Před očima jejich jest cizozemec. Br., Št.); mně je ten člověk méně vinen; po mém soudu, dle mého soudu jest méně vinen. Brs. 115. Oko za oko, zub za zub. ZN. Nevidí pro oči. Vz Pitomý, Střeště- nosť. C. Nevidí pre oči. Mt. S. Kams oči poděl (n. dal; špatnou věc drahos koupil). Pozbyl jsem očí. Nasypal mu prachu do očí. Č. Va- ríte oči, nevíte kam skočí (když se bláznu meče, moci dostane. Vz Blázen). Č. Má ho rád jako o. sůl. Bylo ti to vděk, jakoby sůl v oči sypal. Kámen mi v uších ? sůl v očích. Jest mu mil co sůl v očích. Vážíť ho sobě jako prachu v očích. Vz Nenávisť. C. Jest mu mil co Hřebík v oku ,a oštěp v boku. Vz Závistný. Lb. Rci, ať mi na oči nechodí a kde jsem já, tu ať on nebývá. Bolí ho oči (je závistivý). C. Hledá oko v žaludku. Očím před ušima víra. Co oči vidí, o tom mohou ústa mluviti. Jistější o. nežli ucho. Č., Rb. Lidé očím více věří nežli uším. Rb. Totě pod samé oči (když kdo mistrně řečí dotčen. Vz Narážení.) C. Více dvě oči než dvě ruce vydělají. Jakoby v o. trefil. Vz Uhodnouti. Bezpečně na obě oči spáti. Vz Bezpečnosť. C. Jest mu podoben, jakoby mu z oka vy- padl. (Non tam ovum ovo est simile). Dl., Č. Vz Podobný, Podobnosť. Jakoby jeden dru- hému z oka vypadl. Mt. S. Oči zavříti (na věky. Umříti). Vz Smrť. Č. Koho oči bolí, nechoď do mlýna. Č. Umí penězům oči pro- tírati. Vz Marnotratný. Č. Ani co by do oka padlo (sneslo), vpadlo. V. Vz Nic. Č. Má oči jako pod skalou (hluboko vpadlé). Vyvaluje oči (kouká) jako pulec. Vyvaluje oči, že by díru ve dveřích vykoukal. Sk. Má kočičí oči (ostrozraký). Do oka se mi trousí; Oči mi v hromadu lezou = jsem ospalý. C. Ledva svítí očima (chce se mu velice spáti). Us. u Příbora. Mtl. Vážím ho sobě jako oka svého. Chrání ho co oka v hlavě. Svrbí mne levé oko (něco rád uvidím. Opak, když pravé svrbí). Koho o. svrbí, ten bude plakat. Kda. Svrbí-li dopoledne o. levé, rád člověk něco vidí, pakli svrbí pravé, nerád něco uvidí. Hrš. Nikdy oka na ňom neohreje; Má ten o. ako jazvec; Oči ako taniere, zuby ako koly, ruky ako lopaty, nohy ako trlá; Oči jasné ako zora; Oči čierné ako trnky, líčka ako dve ružičky; Vyvalil oči ako plánky. Mt. S. Kde není oka, není studu; Ústa zavírej a oči otvírej. Pk. Oči se mu smály (znamená veselosť). Č. Mrvu z cizího oka chtíti vy- vrci a ve svém břevna neviděti. V. To se hodí co pěst na oko. Us. Vrána vráně oka nevykline. Jg. S koš očí by na pacholky (mládence) vyházela; Oči vyjídati někomu = nestydatě koukati. Vz Nestydatý. C. Což oko vidí, na tom se srdce nesklamá. Jg., Lb. Z očí mu přišlo (uhranut jest). Bern. Roz- marinová voda slzavosť očí shání. Cern. Oči zavříti, vz Zavříti. Vz Povlak. Vz Nástroje k operacím očním. — O. = pohled, tvář jakožto známka vnitřnosti, mysli, die Augen, die Miene, Geberde. Já okem a on skokem (na pokynutí poslušný). Č. Hledí naň basi- liškovým okem. Nač hledne, to zbledne (o nedobrém, uhrančivém, závistivém, Beňovu oku). Psu oči prodal. Č Chasník (dítě), který se odstaví a pak opět kojí, dostane ošklivé oči; nač pohledne, vše uřkne. Kda. Všecko dělám, co mu na očích vidím. Nic mu do- brého z očí nekouká. Us. Z očí ti vidím, že nejsi dobrý. Poznati z očí, co kdo myslí. Psí oko (nestydatý). C. Na oko, k oku = na pohled, na bílo. Jednání na oko (na po- hled, pod barvou, pod zástěrou, s obmyslem). Jen k oku jim slúžiec. Št. 66. Postavú rúcha lidem k oku líbiti sě. Št. 168. Na něž měl král oko (sein Auge gerichtet). Čr. Po- něvadž se to již na o. vidí . . . Skl. 643. Množte tu věc na oko viděti. BN. Na oko spatřujeme. V. Ukazovati se na oko. Štelc. To dělá veliké oči (vzbuzuje podiv). U Rychn. Ze se tuto u sv. Lukáše mezera nachází, na o. se zračí. Sš. L. 43. Zákon na oko plniti. Ml. Služba na oko. Rk. Jednati na oko, na bělo. Smlouva na oko. J. tr. Na oko něco dělati. S. a Ž. Křesťan na oko. V. Na oko pobožný. D. Jiným se na oko stavěti nežli v skutku býti. V. Takový se na oko zdá býti. V. Na o. spáti. Zlob. Oko do duše okno. C. Oko je studu rozsudí. Pk. Lidem k oku slavně něco vésti. Chč. 380. Oči jsou pod- vodnice. Km. O., fučoko, a, m., jednooký vyvraťoko, a, m., pobožnůstkář. Us. u Příbr. Pml. Okem šilhavým na někoho házeti, Kom., mrštiti. D. Oči k zemi sklopiti, dolů spustiti, V., oči snížiti. Kram. Z toho se na oko vidí, že . . . Br. Na oko ukázati. Plk. Na o. dobré, ale v srdci pomstu varí. Mt. S. — O. pří- tomnosť, tvář, der Anblick, die Nähe, Gegen- wart, die Augen. Do očí někomu něco říci. Us. V oči chválí ? za očima haní. C. K oku ukázati = před oči postaviti. V. Krom očí (podtají) utrhati. V. Vůči s tebou dobře a krom očí štípe co had (kousá co pes). Vz Jg. V oči ako liška a krem očí ako vrána. Mt. S. Mezi čtyřmi očima, šp. m.: soukromě, beze svědkův. Brt. Ale máme také: mluviti ve čtyři oči. Us. v Dobrušce. Vk. Mimo oči = krom očí. Us. Chodí lidem na oči. Jel. Na oči nedati (na jevo). V. Na oči přijíti, jíti (před oči). V. Nechoď mi na oči. Nesmí mu na oči (jíti). Ros. Na oku býti (před očima). V. Na očích komu býti, někoho míti. Us. Zmizel mi od očí. Háj. Více mi před oči nechoď. Háj. Před oči jiti, přistoupiti, představiti, postaviti, klásti. Dch. Někomu něco v oči vytýkati. V. Lidem je krom očí hyzdili. Bart. Nemluv o něm krom očí, čehož bys mu nesměl v-ňči mluviti. Bart. Před očima býti, něco míti, leží, stojí; před očima někoho něco činiti (u přítomnosti); nemohu ho před očima viděti; před očima zmiznouti (z očí), Bern., se plésti (na oči jíti). V. Před očima celého světa. Jg. V oči (u přítomnosti). Okem v o. spatřovati, viděti. Br. Vůči (v oči) táhl nepříteli. V. Vůči říci. D., V. Hledě vůči lže. Us. Vůči mu zlořečí. Kram. V oči ně- komu mluviti, nebo do vůči, lépe: do očí. Jg. Co není lidem v očích, z mysli se jim snadno tratí. Kram. Z očí, s očí. S očí jíti. Jdi mi s očí. V., Br. Ani se mi na oči ne- ukaž. Mt. S. Jak daleko s očí sejdu (sejdeš), tak mdlou lásku v srdci najdu (najdeš). Jg., Č. Pryč z očí, ven z mysli. Bern. Jak dlouho na očích, tak dlouho na mysli; S očí, s mysli; (Jo sejde s očí, to vyjde ze srdce. C. Vz Mysl, Láska. S očí něco odložiti, s očí se ztratiti, zmizeti. V. Z očí jeho ho odvedli. V. — O. = obraznosť a paměť, die Augen, Einbildungskraft, f., das Gedächtniss. Co sem v (z) mládí činil, na oči mi leze. Mor. P. 10. 11. Zb. Když spí, na oči mu to leze (se zdá). V. Jest mi ta věc vždycky před očima. Jel. Před oči stavěti si tvářnosť ně- Čeho (v mysli). V. — O., žádajícnosť, die Augen, das Begehrungsvermögen, die Be- gierde. Má o. na to děvče (buď z lásky, buď z nenávisti). Oči mu hrají (bujností). Hrají mu oči na to. Ros. Oči pásti na něčem (s ra- dostí hleděti). V. Oči člověka nasytiti se nemohou. Br. Míti laskavé oko na někoho. Beňovo oko (závistné). Bern. Oči na někoho obrátiti, V., hoditi (rád viděti). Bern. Po bohatéch vočma točí. Mor. P. 212. (Zb.). Na někoho očkem házeti. Někomu něco na očích viděti. Dch. U lidu v jasných očích býti (v lásce). Us. Pk. Mohl na tom oči nechati (dlouho se na to díval). Us. Po všem oko nesl. V. To oči kůle (nerádi to vidíme). Bern. Veď je to, čo mu oči kole; V očiach mu slzy zaihraly; V očiach mu svitlo; Tvoje oči hrajú, ale ma sklamajú. Mt. S. Čo oči nevidia, to srdce nebolí. Mt. S. Čehož oko (oči) nevidí, toho srdce neželi (nežádá). Co oko nevidí, to srdce nebolí. Bern. Pravda oči kůle. Pravda tuze v oči bije. Jg. Kde milosť, tu oči, a kde bolesť, tu ruka, Ros. Oči jsou nesytá věc (o lakomých). Ros., Č. Oči by rády, ale huba nemůže. Č. Hltá, až mu oči nabíhají. Vz Žrout. Č. První před- chůdcové v lásce oči. Pk. Jedva mu oči ne- vyskočí. Vz Mlsný. Oči jáma a ruce hrábě, die Augen kann Niemand füllen. Oči by jedly, ale brucho nestačí; Tomu by len oči jedly. Mt. S. — 0., vzhledem na soud, poznávání, Vorstellung, Verstand, Beurtheilung. Oči ně- komu zaslepiti, zamydliti (porušiti, učiniti, aby pravdy nepoznal). Vz Porušený (soudce). Č, Jg. Dělá jim bělmo na oko. Jg. To mu v oči vlepiti chtěl. Oči otevříti (pilně pová- žiti). Ros. Oči někomu otevříti. Oči se mi otvírají (poznávám). Oči komu protříti. Ros. Má oči pro jiné (jiným moudrý). Ros. Jest, leží před očima věc ta (jasná je). Do očí padati; to padá do očí, D., lépe: to bije do očí. On jest jeho okem (jím se spravuje). Us. To v oči bije (snadno se rozumí). Us. Čtyři oči více vidí, nežli dvě. V. Víc očí víc vidí. Bern. Mnoho jest v světě očí (po- zorovatelů, soudců). Ros., Pk. Kdo nepro- hlédá očima, prohlédne měšcem. Kdo nepro- hlídá a neotvírá očí, musí měšcem dotaho- vati. Jg. Před oči vložiti. V. Oko nésti nač (zření = šetřiti). V. Pilné potřeby před očima majíce. Arch. I. 50. Navrácení tohoto města k dávné říši jeví se v očích Rusa jen co historická spravedlnost. Pal. Radh. III. 148. Jeden měšťan, jsa okem tohoto města jedním. Bart. — O., s ponětím pozoru, die Aufsicht, Obachtsamkeit, das Auge. Na něco pozorné a bedlivé oko míti. Kram. Měl oči na vrch hlavě. Pořád musím míti oči na vrch hlavě (pozor míti). O. po něčem nésti (pozorovati to). V. Po všem očí vléci. V., Skl. V. 3. On naň oko nesl. V. Oči po někom obnášeti. Kom. O. všecko jiné vidí, samo sebe nevidí. Vš. III. 7. Ani oka s něho nespustil. Oko páně má vše na ráně. Pk. Oči hospodářovy střehou domu; Cizí oko nehledí široko. C. Nespraví ten nic do roka, kdo nezavře na čas oka. Reš., Č. O. na něco zaměřiti, míti; na očích něco míti, podržeti; oči do rukou vzíti (na něco dobře se podívati); nic s očí nespustiti. Dch. Jak na pěkné věci vždy se srdce třese, tak po krásné ženské každý okonese. Prost. pís. Zb. Dobře z předu i z zadu očimíti (opatrným býti). Oči sluší v týle míti.Jg., Č. Dluh má nohy, pole oči, les uši, naty tři věci pozor míti sluší. Rým. Oko páněnejlépe koně vyobročí. V., č. Opatra, pre-patra, dobre mu oči nevyskočia, Mt. S. — O. = věc drahá, pěkná. Jg. Oko dám si vy- loupiti. Jako oka v hlavě něčeho šetřiti, stříci. Ml. Něco má oko (je pěkné). Na mor. Zlínsku. Brt, Udělali si darem oko. 1b. Drží to jako oko v hlavě. Vz Šetrný. Lb. Někoho okem býti. Š. a Ž. — O., věc čistá. Měsíc svítí jako rybí oko (jasně). D., Č. Jasný jak rybí o. Je tam (venku) jak v rybím oku. Na mor. Zlínsku. Brt. Cistě se vybralo (vyjasnilo) co rybí oko. C. — V oko trč — zuwider. Již zase v oko trč smlouvě naší řeč byla o so- chařích. Kos. — O., co oku podobno jest, was einem Auge ähnlich ist, das Auge. Oka na kostkách, Augen, Punkte. Jedno o. = eš, dvě oka = dva eše, tři oka = drye, šest ok = žíž. Jg. — O., jednička v kartách. Jedno oko = eš, dvě oka = touš, 3 oka = troják, 4 oka = čtverák, 5 ok — paták, 6 ok = šesták, 7 ok = sedmák, osmák, 10 ok == kněžna (na Slov. králka). Plk. — O. v počtech. Chybil o oko (o jedničku). Jg. O oko prohrála terno. Us. — O. páví (na ocase), der Fleck, das Auge. Jg. — O. paví, motýl, vanessa io, Schd. II. 514; paví oko večerní, smerinthus ocellattts; paví o. noční n. bourec haberní, saturnia carpini. Schd. II. 515., 516. — O., očko ve vejci, die Narbe, das Auge. D. —- Oči sklenné = brejle. Plk. — O. v sýru, v těstě, das Loch, Auge, v polévce (mastné). Us. — O. kladiva, díra uprostřed kladiva, želízka a podobných, das Auge, Oehr. Díra v hamru pro topořiště. Díra v kypřiči ve mlýně. Vys. — O. kolena = čečka, die Knie- scheibe. Sal. — O. račí (dříve: žernovky rakové; rakůvky, na Mor. žernůvky, na Slov. rakovičky, rakoviny). D. Das Krebsauge, der Krebsstein. — O. stromů = poupě, pupen, gemma foliifera, das Auge, die Laubknospe. Vz Kk. 13., 33. O. na révě, V., pučící, Vaň., plodonosné, das Fruchtauge, na dříví, Holzauge, Šk., jedlové. Kh. Oka u révy počítají se od zdola nahoru, první a druhé bývají prázdny. — O. kuří, kuří řiť. Jg. O. kuří jest bujnina pokožky, povstalá z déle trvajícího tlaku na jisté části těla, hlavně těsnou obuví na nohy. S. N. Das Hühner- auge. U posádky pražské kuří oko = buben. — O. řetězu, článek, Kettenring, m. Us. — O. v punčoše, pl. oka, ne: oči. Das Auge, die Masche. Oko pustiti, oko puštěné nabírati, oko vytáhnouti, přehoditi, prondati, navlí- kati, provlíkati. Jg. Oko puštěné sbírati, oko nabírati, nahoditi, provléci, dělati, podvléci, přetáhnouti, shoditi; oko dlouhé, pravé, krátké, celé (půloka), krajní, přehozené, přen- dané, spadlé, skřížené, spuštěné, střední, zdvižené, navlečené, podvlečené, přijaté, to- čené, shozené, provlečené, puštěné, nabrané, zavřené, prondané, levé, anglické; oka za- vírati, zvednouti; nabírání, zvednutí, ujetí ok; nabere se 68 ok a 30 ok se hladce splete, sváže; pak se přehodí niť jednou okolo drátu. Šp., Š. a Ž. Plésti čepičky na drátech okem hladkým, točeným, vyvrhnu-tým, nahozeným, obdělaným, přetáhnutým,ujatým, podvlíkaným, Č., obráceným, pro-vlíknutým atd., Šp.; řada, počet ok; okjednou kolem, poloukolem. 8. a Ž. — O.provazu, Masche. Dch. Oka jednoduchá, slo-žená; oko dělati. Jg. O. lánové, die Seil-klobe. Bc. — O. v síti, der Spiegel im Netze.D. Nepodarené, chybné o., die Reitmasche.Šp. — O. u tkadlce, das Loch, wodurch sichder Faden abwindet, das Auge. Plk. Přinéstitkadlcovi na oči i. e. dáti mu dar, aby sis prací pospíšil. Us. Chmeia. — O. peci =otvor, kterým struska z peci vytéká. Vys. — O. = osidlo, pletka, smyčka, sklon, sklovka, líčka, okliska, polékadlo, léč, léčka, zadr- hlička, zadrhel, líčidlo, smečka, poléčka, pu- tlina, lapačka, die Schlinge, Dohne, Masche, Laufel, Laufdohne, Schleife, Schneisse, der Fallstrick. D., V. Oko na ptáky, D., na zvěř; oko na hrdlo strčiti. V. Oka líceti, strhati, přismeknouti; oka klásti, naklásti, poléciti na ptáky, na zajíce. Šp. Oka vypeřiti; lécení atd. ok. Šp. — O. v knihtiskárnách — učen- ník. Sazeč, který má přiděleného jen jed- noho učenníka, říká: Mám jen jedno oko. Us. — O., otvor hlavně. Sp. — O. kočičí, křemen, rovnoběžnými vlákenky osinku ze- lenavě, červeně a hnědě zbarvený. Bř. N. 184., Schd. II. 32. — O. v bot. Oko volové (květec), buphthalmos, das Ochsenauge; vraní (Wolfsbeere, Einbeer, paris quadrifolia; nebo : čičořetka, borůvka, myrtillus, die Heidel- beere) ; zaječí (hřebíčková bylina, geum ur- banum, die Weinwurz, das Benediktenkraut); májové (narcisek, narcissus). Jg. — O. mořské (na Slov. — jezero, také : pleso).

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011