PřivéstiPřivésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, veden, ení; přivoditi, il, zen, zení; přiváděti, ěl, ěn, ění (zastr. přivázeti, el, en, ení), při- vozovati = k něčemu vésti, dovésti, herzu-, herbei-, zuführen, geführt bringen; pohnouti; dohnati, přidržeti, dazu bringen ?. bewegen, vermögen, verleiten, veranlassen ; dosíci, způ- sobiti, skončiti něco, zu Ende, zu Stande bringen; příčinou býti čeho, Ursache sein; způsobiti, zjednati, učiniti, verursachen, ver- schaffen, bringen, veranlassen; připomenouti, oznámiti, uvoditi, anführen. Jg. — co, koho : příklady, Jel.,voIa, Ros., svědky, hosta. Us. P. důvody. Str. Také přivozuje Ariona hudce vznešeného Har. I. 52. Kazatel písma přivádí. Kom. Čtvrtý rok přestupný rok přivodí. Kom. Smilstvo ne paměť přivozuje. Lom. Daleko to přivedl. D. Přiveď své přá- tely. Pass. 586. Přivoditi obecné dobré, li- stiny. J. tr. — čeho. Abychom aspoň prv- ního příkladu přivedli, šp. m.: první příklad. Brt. P. pohanů k poznání, šp. m.: pohany. Brt. — co komu. Putování nám rozličných věcí známosť přivodí. Har. P. někomu oř, St. skl, kupce na dům. Jg. Odpočinutí duši p. Chč. 452. To jediné obmýšlí, kterak by sám sobě mnoho zisku přivedl. V. P. 540. — co v čem. Přivozují v této věci ku pří- kladu umění lékařské. V. Přivozuje v své knize dvě osoby, závisť a všetečnost. Har. — co za co. Apoštolé to za důvod mocný jeho z mrtvých vstání přivodili, Br. P. něco za příklad. J. tr. — co, koho s kým: s sebou hosta. Us. Přivedl s bratrem nemocného otce domů.— koho do čeho (kam): do úzkosti, koně do kroku, Us., někoho do škody, Řd., do vězení, D., do největší bídy, D., do nebez- pečenství, Plk., uherské voly do Čech. Har. To mne přivede do hrobu. Ér. P. 184. Vítr do dolu p. Vys. Toho kluka už nikdy ne- přivedou do rozumu. U Rychn. P. někoho do rovu. Bj. — co, koho kam: pod se, pod své jho a panství, pod své manství a po- slušenství p. V. Pod svou moc. Ros. Římané zemi pod svou moc přivedli. Har. I. 220. Nepřivedl to nad úmysl. Dch. — co, koho z čeho, odkud (kam). Vodu z rybníka do města. Vys. Ze statku lepší užitek ně- komu p. Boč. P. někoho z míry, Bs., opi- lého z hospody. Aby z toho slavné jméno sobě p-dli. Bl. Pavla z Tarsa do Antiochie přivedl. Sš. I. — co, koho k čemu (čím). P. někoho k povinnosti, k studu, k hněvu, k pláči, k svornosti, ke škodě, k hanbě, k veliké cti, k svobodě, zase k milosti, k síle; p. něco k místu, dílo ke konci, k do- konání; někoho ku pokání; co komu ku paměti; struny k líbeznému hlasu; Památka na smrť člověka ku ponížení přivodí. V. Tyto artikule dole psané k pravému a celému konci jsme p-dli. Zř. F. I. A. 10. S nimi jsem široce mluvil chtěje ty věci k dobrému místu p. Hl. Tvá milosť ani toho ráčí staviti, ani k kterému místu podobnému p. Ps. o zští. Mluví, co mu slina k ústům přivede. Us. Obec k dokonalosti p. Har. To Bůh k nápravě při- vede. Br., J. tr. Zásluha Kristova přivádí nás k spasení. Kom. Přivedlo mne to k sobě. Jel. Svou prací k čistotě svědomí p. ; P. něco k užitku. Chč.302., 608. Jehož (Sergia Pavla) jménem jiné Šavlovo jméno ku paměti při- vedeno bylo. Sš. Sk. 153. P. něco k platnosti. Kos. Ol. 1. 287. Co to dá práce, než to člověk k místu přivede. U Chocerad. Vk. Žádných nových okolností přiváděti se nemá, leč k vyvrácení skutku; Něco k místu a konci, něco k skutku p. (verwirklichen) J. tr. P. něco k známosti, k srovnání, k paměti. Bart. 4. 36.. 1. 21. P. někoho k něčemu. Dch. P. zemi k právu. Arch. I. 52. Člověka ke mně p-dli. NB. Té. P. někoho ku křesťanské víře. Výb. II. 6. (Pass.). K hýření přivedla sluhy (svedla), aby vílili. ZN. Kupitele svého k tomu držeti a p. mám, aby list . . za- choval. Tov. 4. P. někoho k vlastnictví, Rd., dluh k zaplacení., J. tr. To k strnutí mne přivodí. Kom. Úmysl svůj k místu p. D. Mysl k jiným věcem p. Jel. P. koho ku pádu. Troj. Rodinu svou ke zkáze p. Sych. Rudy k užitku, k užitkům p. Vys. K srdci si něco p. Reš. Někoho k žebrotě p. Us. P. někoho k povinnosti zákonem, k něčemu slovy, V., trestem. Us. Leností dobré vlohy k zmaření p. Bl. Aby příběhy ty podlé týchž práv k uvažování přivozovány byly. Pr. měst. — koho v co: koho v bídu a nouzi; království v poslušenství. V. Přivésti někoho v mír, Pass., v záhubu, ve zkázu, v po- robu. D. Něco v pochybnosť a hádku p. Plk. P. něco zase v bývalý stav n. způsob, J. tr., v písemnou paměť, Bart. 1. 2., ně- koho v hanbu. Sš. Přivedl mě ve tmy a ne v světlo. BO. P. vědu v před, vorwärts bringen, jest germ. m.: vědu zvelebiti, zdo- konaliti atd. Brs. 153. — co, koho na co, na koho. P. někoho na nic (vz Nic), na mizinu, na chudobu, na zahynutí, na utíkání, na. záhubu, na zkázu, na (pravou) cestu, na jiné domnění n. mínění. V. To mne přivede na máry. Er. P. 184. Něco na sebe p., an sich bringen. J. tr. Blud ten starší vykla- datele na všelijaké výmysly přiváděl. Sš. L 80. Všecko na peníze p. (uvésti). Chč. 376. Někací Čermáci přivedli jej na něho. Pč. 18. Přivádí si zisk na zkázu jeho živnosti. U Solnice. Však já na to řeč přivedu. Dch. Může-li na mne svú vinu p. kterým právem. Kn. rož. 132. P. něco na jevo, na světlo, Jg., někoho na útěk, na zmar, něco někomu na mysl. D. Někoho na místo bezpečné p. Har. Přivede Bůh na soud všeliký skutek. Kom. Přivedu na vás právo, Sych., svědky (povedu). Us. Něco na nejvyšší stupeň p., Kom., vodu na rybník p. Vys. P. někoho na žebrotu. Us. To ho na mošnu přivedlo. Sych. Kdo Martínka často světí, husy, koury mu zaletí; dům, dvůr, louku i dědinu, při- vede vše na mizinu. Reš. — koho oč. Při- vedl (= připravil) mě o všecko. U Rych. črk. — co jak. To mě přivedete Hned du- dákem (= uděláte). U Dobrušky. Vk. A p-dl je bez násilí. Sš. Sk. 59. Pavel oddílně způ- sobem napomínky kladnou stránku přivodí. Sš. I. 76. P. někoho někam z něčího po- ručení. Žer. Záp. II. 93. Zemi české bohat- ství tímto obyčejem přivedl. Let. 3. Důvody v cizím smyslu přivozovati. Štr. P. co pří- kladem. J. tr. — co na koho čím, kdy. P. něco na sebe splácením, výplatou. J, tr. Půhon námitkami na zmatek p. Pr. Věc při dražbě na se p. (koupiti). J. tr. P. (=způ- sobiti) něco kúzly a čáry. Št. N. 182. Aby je příkladem (svým) Bohu přivedl. Hus. I. 413. — koho proti komu. Strana, proti které se svědkové přivodí, chtěla-liby, bude moci odpustiti přísahu, CJB. 413. — co (od- kud) kam. Něco s jiného na sebe p. Kom. Vrátný šed přivedl jej před vévodu. GR. P. koho před krále. Alx. Mnoho zaneprázd- nění a súdů před pány přivádí. Tov. Ciesař káza dievku před sě p. tu chvíli. Kat. 1838. — s adv. Ten to daleko přivedl. Us. Dch. S tím dílem to daleko přivedl. Us. u Rychn. — že. Přivedli ho k tomu, že to učinil. Kos. Přivedli to k tomu, že město odpadlo. V.— aby. Nemohli ho k tomu p., aby věřil. V. Přivedli ho k tomu, aby se zarděl, V., aby se lečemus modlil. Br.
