1. Spáti1. Spáti, spím (zastr. spiu), 3. os. pl. spí (tvar spějí náleží ke slovesu: spěti. Brs. 2. vd. 234.), spi (spěme, spěte), spě (íc; spiecze, Z. wit. 87. 6.), spal, án, ání, sup. spat; spá- vati, schlafen. Strsl. s?pati, dormire; koř. asi sup; sr. stind. svap, svapiti, lit. spanas, lett. sapnis, stnord. sofa, řec. vnvo?, lat. somnus. Mkl. L. 144. Vz Spaní. — abs. Ani spě ani bdě, ani v noci ani ve dne. Sedě s., nemoci s., celou noc nespati; nalezl vás spící; protož nespěme, ale bděme; šel, ode- šel spat. V. Spící supá n. chrápe; Komu se chce spáti, ten zívá. Kom. Nemniem, byť kdo snem mohl shřešiti, poněvadž spě nemá vóle svobodné. Št. N. 137. Málo bylo spáno té noci; Některá zvířata v zimě spí. Jg. Žádnému psu nedá spáti (=jest rozpustilý). Mus. Nedati s. V. Tuť vlk leží a zajíc spi. Tuť čert spí, popadneš jej za ocas. Spal bych; chce se mi spáti. Us. Psem spícím ne- trhej (nikoho nedráždí). Ros. Kde tě ne- svrbí, nedrbej a psem, když chce spáti, za ocas netrhej. Ve mlýně nehuďa ožralce, když spí, nebuď. Čert nikdy nespí. Kdyby byl pes nespal, bylby zajíce dostal. Jg. Spí jako německá myš (hrubě a dlouho). V. Spí jako dřevo. Pk. Spí jako dudek, kotě. Vz Ospalý. Lb., Bit., Kf., Dch., Šd. Spi jako dub. Kf. Spí jako peň. Sš. Bs. Ta děvucha spala jako peň. Sš. P. 541. Spal jsem, jakoby mě do vody hodil. Us. Brt., Šd., Dch. Spí, jako by ho utopil. Us. Dch. Spí, jak by ho zabil. Šd. Spal jako zabitý. Šd., Mt. S. Čert nespí, mohlo by se něco (nemilého) z toho státi. Jdi raděj spat. Us. Dch. Sed- nite si u nás, lebo nebudeme môct spať. Mt. S. Posaďte se u nás, abychom mohli spáti. Načež se odpovídá: Spát', jako spát', horší, myslím, vstávat Us. Chodí spat so sliep- kami. Mt. S. Co pak na tom hochoj máš, že mu nedáš spát'? U Rychn. Msk. Do toho dušička chodí jenom spat (o churavém, hu- beném, bídném). Us. Šd. Děťátko plulo v ko- šíku po vodě, jako by je kolíbal a spalo, jako by mu zpíval. Er. Čít. sl. 2. Že mu toliko ukázala, kam spat jíti má. NB. Tč. 148. Veru si ja spať lehnem. Sl. ps. č. 148. A už my se spat strojíme, bohu duši porú- číme; Co bych já sa nehněvala, obudils mja, jak sem spala; Možeš, milá, tepruv spáti, až já budu bojovati; Ta nevěsta le- nivá, sama mě spať pobízá; Spíš-li nebo nespíš, lebo mne neslyšíš; Běž, dceruško, lůžko stláti, bude tam kramářka spáti; Mar- janka stala, čtvrť ovsa dala, zas polehoučku spať poléhala; Spíš-li, Nanynko, nebo ne- spíš ; nebo ty mně odevřít nesmíš ?; Až já světlo zahasím, sama sa ti ohlásím: Poď, Janošku, poď ty k nám, naša paní spí aj pán; Dřime se mi, dřime, ba i se mi spać chce, neřekla mi jeho matka, nevěsto uklaď se; Spi, Janičku, spi, očička zamži!; Bude-li tak spávat, až budem žínávát, bude hospo- dářství zlé; Kady chodí, všudy spí, kde co nande, všecko sní; Nespim, nespim, koled- ničky, ja čuju, ešče ja vam koledičku ho- tuju. Sš.P.52., 81., 85., 89., 104., 127., 218., 338., 497., 510., 613., 687., 746. (Tč.). A aj hnutie (bouře) veliké stalo se na moři, tak že lodička přikrýváše sě vlnami, a on spáse (Mat. 8.); Jáť spím a srdce mé bdí (Pís. Šal. 5. 2.); Obec spících; Ktož spí, nevládne sebú, ani co sobě zaslúži. Hus. II. 48., III. 58., 293. (Tč.). Jak kdo si postilá, tak spí; Když se hlava klepe, jdi spat, jest nejlépe. Pk., Lb. Kdo dlouho spí, málo zví. Vz Le- nosť. Lb. Kdo sa modlí ležaci, toho Pánbu slyší spiaci (dřímaja). U Vsetína. Vek. Kdo se modlí leže, toho pán Bůh slyší dřímaje (spě). Us. Strany přísloví vz ještě Spání. — co. S. spánek (sen) věčný. Bž. 161. S. spánek smrti. Dch.—jak dlouho: přes celé noci s. Jel. Skrovný (parcus) spí chutně až do jitra. BO. Spala jak zabitá až do rána. Us. Šd. Spáti dlouho do rána nectí hospodáře, hejtmana. Prov. Pk. Celou noc s. Sš. P. 127. S. do bílého dne. — jak. Spí na obě uši (bezpečně si počíná). V. Spalo se jim jako po máku. Šml. Spal jsem jenom na mžitky (často jsem se probouzel). V Dou- dlebsku. S. otevřenýma očima. Prot. 118. Naše mama z ticha (= čujno) spává, ona dobrý pozor dává. Sš. P. 167. Tiem snem neroď nikdy spáti. Smil v. 939. Zajíc spí otevřenýma očima (o prozřetelných). Ros., Kom. — proč. Celou noc hořem nespal. St. skl. V. 125. Z hoře nespal. Rk. Když ne- móžeš s. pro blchy, vzpomeň na ono písmo. Hus I. 84. Velikým strachem s. nemohou. Ab. z Günstr. S. od zármutku. Sš. L. 204. — s kým: se ženou, s mužem. V. Spi, bratříčku, s Kristem pánem. Er. P. 477. Spala bych, spala, ale ne sama, s pánem Ježíškem, s andělíčkama; Bys také umřela, ty s ním s. musíš; Ty s ňu možeš nocku spať, ale se jí nětykať; Bude s tebú pán Bůh spáti, andělíček kolébati. Sš. P. 70., 149., 178., 508. S holúbcem spáváše na jednej větvici. Rkk. 29. Ženu pojmi a jiný spi s ní; Kterýž bude spáti s mužem ženským obyčejem, oba sta učinila nehodu; Zloře- čený, jenž spí (obcuje) s kterýmkolivěk hovadem. Hus 1. 56., 192., 193. (Tč.). — kde. Bezpečně s. bude na lesiech (in sal- tibus); Chtie s. na svých postelech. BO. Dobře se spi na trávě pod stromem. Č. S. vedlé někoho. Us. Podlé někoho s. V. Nad něčím s. (nepilným býti). V. S. ve tmách, Rad. zv., v posteli, na lavici, v hrobě (umrlým býti). Us. Spí jako na vodě (lehce). Us. Spi jako na vlnách (lehce). Která (síla) v Tatrách spí. Hdk. C. 43. Spává ve fukači (o suchých). Bdl. Spí na psí plachtě (zdá se, že spí, ale slyší, co se mluví). Kšá. On ti bude na těch růžích libě spát. Brt. Anth. 69. Pán spal na podušce v konci na lodičce; Donesla mu tvrdé kameň: Spi, bratříčku, tade na něm; Došeu sem k ní, na uavici spaua, bozkau sem ju, aby hore staua; Aby měla na čem spávat. Sš. P. 16., 169., 352., 608. S. na peci, na seně; Vy tu spíte v Hrobě. Er. P. 10., 254., 468. S mílitkem spáváše na jednom ložici. Rkk. 29. Aby jeho pravé člověctví bylo dokázáno, spal jest na lodi. Hus II. 49. Na niež spala (na podlaze). Kat. 859. Když spíš na svém pokoji. Smil v. 1347. — komu. Protož ta jest zvláštie příčina, proč nám spí Kristus a z té treskce nás; Bóh nespí lidem, jedné pro nedostatek viery, jejž mají. Hus. II. 49. — kde kdy. Té noci spal Petr mezi dvěma vojákoma. Sš. Sk. 140. S. jako had v zimě. Němc. Nedalas mi s. v noci, nedalas mi spáti. Er. P. 321. Jiní pracují a naši chytrci v tu dobu sladce spie. Hus I. 237. A v noci zákon jest spáti. Žk. 489. — v čem. Každý taký s. chce v hřieše. Hus II. 217., I. 129. — se komu. Jak se vám dnes spalo. Us. Č. — adv.: tvrdé, Br., tvrdo. Sš. P. 71., 179., 221. (Také o mrtvých.) Mírnosť měj, spi méň, bdi více. Jg. Slovn. Čujno (tiše) s. Sš. P. 338. Ti pravda dobre už spali. Er. Čít. sl. 65. — Vz stran pořekadel: Hrnec, Naseti, Špaček.
