2. Státi
2. Státi (ze stojatí, oj se vysulo a ná- hradou za ztracenou slabiku a se dloužilo. Gb. Hl. 127.), stojím (zastr. stoju), stojíš, stojí, stojíme, stojíte, stojí; stůj, stůjme, stůjte (stůj n. stůjž místo pravidelného stoj, jako má báti se: boj se — ze stojatí, bo- jati se, Ht. Sr. ml. 286.; na Slov. a na Mor. posud stoj, Bž. 194.; v již. Čech. stuj, vz ů. Kts.); stoje, stojíc, stojíce (v již. Čech. stoja); stál, a, o; přest. min. stáv (stávši, stávše); stání; stávati, stávávati. Strč. časování vz Kt. str. 90. S., skr. koř. sthâ, zd. ctâ, řec. ör« (t-öTi--^*), lat. sta-re, lit. sto-ti, strněm. stä-m. Schl. S. bez ohledu na jiný směr těla aneb naproti ležení a seděni, stehen; s ohle- dem na jití, hybání se (tiše státi), stehen; o všelikém konání, jež se děje stoje (za kmotra státi), stehen; nacházeti se, býti (stojí to v knize), sich befinden, sein, stehen ; trvati (dokud svět s. bude), dauern, aufrecht stehen, bestehen, stehen; obstáti, zůstati (výklad ten s. nemůže Br.), bestehen, Be- stand haben, stehen, bleiben, statt finden; záležeti (ctnosť v prostřední míře stojí), be- stehen; slušeti, lassen, stehen, kleiden; s přdložk.: s. k čemu = plniti, zachovati, halten, genug thun, beobachten; na čem = trvati, ustrnouti, pevně se držeti, worauf bestehen, zu behaupten suchen; komu nač = trachten, nachstellen; oč, po čem = toužiti, žádati, chtíti míti, ucházeti se, trachten, streben, begehren, wornach stehen; po kom = an Jemandes Seite stehen o. sein, ihm beistehen, von seiner Partei sein; pod čím, unter etwas stehen; podlé koho při kom = po kom; s kým = s. při kom, po jeho straně, brániti, chrániti, beistehen; v čem — trvati, feststehen, beharren; za něco, gut stehen, gewahren, bürgen, haften; vertheidigen; werth sein, kosten, gelten; za čím = následovati, folgen, warten; čím = býti, trvati, durch etwas aufrecht stehen, bestehen, frei stehen; s kým, stehen, im Ver- hältnisse sein. Jg. — Vz Stanouti (stanu). — abs. Psal stoje, psalo n. psala stojíc (ne: stoje), psali n. psaly n. psala stojíce (ne: stoje). Řeka stojí (zamrzla). Jg. Stojí psáno. Hus I. 446., Har. Vz S. v čem (kde). Výklad ten státi nemůže. Br. Mlýn, huť, stroj atd. stojí; ruda stojí (ještě se nedo- bývá); hodiny, slunce stojí. Us. Stojí-li po- hnaný, wenn er erscheint. Vl. zř. 21. Prositi, aby ote pánóv obesláni byli (obžalovaní) a každý stál a otpoviedal úředníku. O. z D. I šli pryč a nedočkali, aby jim povědíno bylo, kdy mají státi. Jdn. 78. Pakliby kdo pro příčinu darování za méně a laciněji prodal tále nežliby stály, mocnýť jest pro- dej. CJB. 367. Nestane-li žalobník, tehdy obžalovaný žádati bude. CJB. 379. Pokud soud, pokud Morava stojí. Žer. Záp. Stůj! kdo tu jde? Dch. Stůj, co stůj, es koste, was es wolle. (Cf. Dělej co dělej. Buď jak buď. Vezmi kde vezmi. Chtěj nechtěj). Brt. Ta barva tam nestojí (nehodí se). V Polic. Sn. I přišlo všecko, jak to stálo a leželo, Barce. Sá. Stáť! Halt! Stáť! Odpočin! Halt — Rast! Stáť — sesednout'! Halt — absitzen! Člene, stůj! Glied — halt! Čsk. A stoj to dlúho neb krátko, že to svým hrdlem utr- pěti mosí; Jestli by ten duom tak s. jměl. NB. Tě. 115., 222. Sedmý rok přichodí, de- vátý deň stojí; Stojí dřevo oliva, na něm pán Bůh odpočívá, svó předrahó krev vy- lívá; Stůjte, stůjte, nešmihajte, co vezete, to nám dajte; Stojí tam koníček vraný, na něm Janko porúbaný; Stojte, nerubajte, s kořenem vyvalte; Stojí lípka, stojí, dřeva vysokého, lista širokého; Dobrý večer, oke- nečko, tam stávalo mé srdečko; Listy opa- daly, ratolesci stojo; Už tu přišli, už tu stoju (stojí), nas do taňca neberu. Sš. P. 11., 39., 41., 124., 144., 151., 227., 340., 534. (Tč.). Jinak stojí póhon, než žaloval. Půh. II. 139. Dokud súd stojí. Půh. II. 621. Ně- kteří kněžie přijdúce do kostela i stojie neb sedie jako obrazi němí, malovaní. Hus I. 300. Stoj, čo stoj, predca ťa dostanem. Mt. S. Kde pán do koutků nahlédá, tu hospo- dářství dobře s-ji. V. Stůj, až ti pes housku přinese (o lenochu). Č. Pes, pták, strom atd. stojí. Us. Jiného úmyslu sedě, jiného stoje. V. Ten stojí jako prkenný Mojžíš (jako dřevo, jako boží dřevec). Stojí tu jako pařez, jako sloup, Dch., jako opařený, Šd., jako kolos (s roztaženýma nohama, neslušně), Vru., jako sv. Petr u Pavlova (nečinně stojí, ze- vluje), Vrů., jako pika (o nehybovi), Šd., jako zařezaný, jako svatý za dědinú. Mor. Brt. Stojí ako zkamenelý, ako prikovaný, ako pribitý. Mt. S. Vz Hloupý. Jak se staví, tak stojí (hloupý). Koně nechtí státi. Vojáci stojí (neutíkají). Us. Dům stojí (jest ote- vřený). Dlouho to nestálo (netrvalo). Us. Čert oběti pobere a oltář zůstane státi (věno se snadno promrhá, ale žena zůstane). Prov. Dokud svět státi (trvati) bude. Us. Stojí posavad to náboženství. Kom. Stůj dokud stůj, přece vezmeš konec svůj. Prov. Stojí střelba, bitka (děje se, trvá). Plk. Prázdný měch (pytel) nestojí. Mor. Šd. Jak ta věc stojí (se má) V — co koho (s dvěma akkus.) = cenu míti, platiti, gelten, kosten. To tě může celý statek s. Ht. Ta kniha stojí mne dva zlaté. T. To mne veliký peníz stojí. Vrat. Co mnoho stojí, toho se člověk bojí; A kdyby mě to stálo život! Dch. Hrozba málo stojí, kdo se tě nebojí. Mor. Tč. Když tatínek může, koupí a nestojí to žádnou řeč (nesmlouvá dlouho). Us. u Rychn. Vk. A to mě stojí 300 hř. Pňh. I. 191. Archa stála 300 kop; Ta šibenice stála 3000 zl. Dač. 1. 58., 192. Dobrá rada stojí groš. Ht. Sl. ml. 216. To stojí můj život, Zlob.; mnohou práci. Us. Což mnoho stojí. V. To mne stojí kopu. Ros. Mnoho stál matku. Prým více stojí než sama sukně. V. Vz Akkusa- tiv. — koho čeho. Stojí mne to veliké práce, velikého namáhání atd. V těchto vě- tách jest genitiv chybný, neboť sloveso státi (= kosten) pojí se s dvěma akkusa- tivy. Vz předcházející. Brs. 2. vyd. 236. — čím (jak; vz S. jak) : sám sebou (o své moci). Žalansk., Rk. S. hospodou v domě pana X. V. Cf. Stanouti kde. Co svět světem stojí (trvá). D. Bojem proti sobě s. Měst. bož. S. někomu kmotrovstvím. Us. On všemi oby- čeji o to stál (toho žádal). Háj. Jinou ce- stou o to stojí (po tom baží). Mudr. Vší mocí a silou po čem s. (toužiti). Arch. I. 66. Nestůj srdcem nikdy po tom (nebaž po tom). St. skl. Statky i hrdly podlé sebe s. (s ně- kým držeti). Let. 433. Život málem stojí (trvá). Kom. Ne Bůh lidmi stojí (trvá), ale lidé jím. Br. Sparta stojí rozšafným spra- vováním králův (trvá). V. Svým závazkem věrně s. Sych. Bohem všecky věci stojí (trvají). Št. Ne pán domem stojí, nýbrž dům pánem. Pk., Č. Jakobych já jim stál! Us. Ona mým dětem stála kmotrou. Us. Vk. Tedy jsme jim rok toho položili, aby strana každá svým svědomím stála. NB. Tč. Aby podlé mne stál svým listem i se svým právem. Půh. I. 189. Čta knihy o umučení spasitele, ne v knihách stojí myslí a pa- mětí, ale v pánu Ježíši. Hus I. 7(3. Řádem všecky věci stojí. Kom. D. 58. Pán stojí poddanými a poddaní pánem. Č. Vz Hospo- dář. V vidcem vojsko stojí a vůz musí za vojí. Č. — čím kam. Obličejem proti dve- řům s. Pref. 166. — k čemu: ku právu, Dač. I. 111., Let. 297., ku při, k vedeni pře, Solf., ku přísaze, k odpovědi, k od- poru (odporovati), ke službám (== býti). Us. Postavil se Fukar a že stojí ku půhonu se ohlásil. Žer. S. k půhonu, k právu zem- skému, Vl. zř. 4., 10., k soudu. V., Vš. 570., Nál. 216. K obhajování a dopomáhání práva s. mají všichni stavové. Václ. XXXI. Naj- prve když žalobnik nestane k soudu, druhé, když postavě se neposlúcha soudce. CJB. 385. Jest pohnán, aby stál k soudu. Ib. 379. Původ maje k průvodu státi a provozovati a nestál by, že proto nemůže pohnaný pů- voda ze škod útratních a nákladních viniti. Nál. 212. Kdožby ku právům a k soudům stávati a rozsudkům panským dosti činiti nechtěl; A kdožbykoli pro tu věc k roz- kázání královskému aneb k soudu zemskému státi nechtěl (pro tu věc); Pohnaný má k tomu půhonu stávati a o tu při se sou- diti; Aby (strany) na určité dni k přísaze stály. Zř. F. I. B. XL, XVII., C. XXII., XXXV. S. ku své povinnosti (plniti ji). Kom., ku svému povolání (plniti je), Br., ku své přípovědi (plniti ji), V., k něčí vůli, Br., ku slovu, Ml., k řeči (plniti ji). Br. Zač kdo slíbí, k tomu s. povinen jest (to zachovati). Kom. K smlouvám, Kom., k žalobě, Vš., k službám božím s. (je konati). K rozkazu a slovu s. (je činiti). V. K slibu s. Kdoby k soudu s. nechtěl. Er. Zaslzel vida, jak věrně Šimon k synu jeho stojí. Sá. A když Mrdáčkova k rokóm stávala, tázali se jí konšelé. NB. Tč. 169. Aby v to potahováni nebyli, k čemu jsou oni ani předkové jejich s. nikdy nechtěli ani nemohli. Žer. 325. Nechce k tomu slušně s. Dh. Ješto k dílu tomu jahnové jim (presbyterům) k službě stáli. Sš. Sk. 139., J. 278. Má opatřiti, aby almužna ku chváte božie dobře stála. Hus I. 449. Ku své pravdě s. Hus III. 276. Ne- stál jsem k semnu (k sněmu); Aby jemu také Jan stál ku právu. Půh. I. 358., II. 516., 566., 545. (Tč.). — jak. S. o ramenou. Tš. Stromy stojí o samotě (každý o sobě). D. S. řadou, D., panáčkem (jako panáček). Us. Stály vlasy doubkem. Kom. L. Dubkom im vlasy vstávajú. Ht. Sl. ml. 233. Dvéře stály otvorem. Us. S. ve vodě po kolena, po pás, po krk. Ty máš s jednú nohú vždy stát v cinteri na hrobě. Slov. Tč. Stojí rozkro- čen. Dch. Třema řady stáli. Er. P. 242., Sš. P. 413. Stojí zahrádka trněná z humen ven. Sš. P. 752. Že nestojí o samotě se svými naukami. Sš. II. 7. Jakoby zákon onen to- muto odporen stál. Sš. Sk. 33. O něco prá- vem s. NB. Tč. 48. S. před někým v smut- ném líci. Alx. 1128. O to stoj srdcem snažně. Smil v. 854. Oči mu sloupem stály. Us. Oči stlpkom stojá. Slov. Ht. S. bosýma nohama. Har. I. 209. Tako stásta obě straně protiv sobě bez hnutia na zasazenú patú. Rkk. 37. Listy, ješto stojí bez věrování, bez přísah a bez súdu; Pohony mají s. v pokoji bez práva pohoršení obú stranú. Půh. I. 204., II. 550. O nebeské královstvie všemi svými mocmi s.; Stoj bez pohnutie stav mysli našie; Někomu sě lépe hodí manželstvie než s. bez manželstvie; Stateční velikú žá- dostí stojie, aby božie pravda nebyla utla- čena; První víra s druhú často stojí bez lásky; Abyste stáli v té pravdě bez strachu a bez viklání. Hus I. 470., II. 18., 32., 426., III. 154., 277. (Tč.). Jedním duchem spo- lečně proti pravdě s. Chč. 304. Víla svrhla krásu lidskou a hned stála dřevem mezi dřevy. Koubek. Duha stála rohy na horu jako měsíc. Let. 267. Nejedna ves stála pustkou. Brt. Instr. 14. Hosté stojí kupami. Ib. 17. Ten lid bez správce s. (obstáti) ne- může. Háj. Nebo hormistři s velikým la- komstvím nejlepší vylupovali anebo vybírali rudu pravým kverkům toliko otrusky osta- vujíce to z práva státi nemohlo jest. CJB. 297. Domy stojí v jednom pořadí. D. Stuoj s dobrú myslí a s veselým srdcem. BN. Město jednak za 14 let pusté a bez obyvatelů stálo, V. Vz Státi podlé čeho, Stanouti k čemu. — kde (mezi čím). Jeho pečeť stála mezi židy, stand aus, war versetzt, Gl. 322., Pňh. II. 8., 131. Stála láska mezi náma dvóma, až nám ju zrušila jedna stará baba. Sš. P. 662. Já krstím u vodě, ale mezi vámi stál jest, jehož vy neznáte. Hus. 19., I. 242. Stojí strom mezi nimi. Us. Aby přátelství mezi nimi stálo (trvalo). Zlob. — komu (si na co, oč). Neodvrátil jsi se od něho, ale stáls mu tiše. V. Stůj nepříteli. Dal. Vlasy mi stojí vzhůru. Us. Ten klobouk, šat mu dobře stojí jest german. m.: mu sluší. Brs. 2. vyd. 236. Cf. Padati, abs., Státi na čem. Stojí mi svobodno jest nečeské m.: mám toho vůli, mám na vůli, volno mi, lze mi, nezhajuje se mi toho, V., Kom. (Brs. 2. vyd. 236. Vz Svobodno). 0 hlavu, o statky mu stojí (= 1. život jeho jest v nebezpe- čenství, 2. chce jeho jmění, baží po něm). D., Bern. Na život (ku př. ze záští), na těž- kost' (příkoří mu činiti) někomu státi. Br. Někomu na odpor státi. Us. S. komu na hrdlo (bezživotí jeho hledati, u hrdelního soudu žalovati). D. Ten si hezky (dobře) stojí (= má hezké příjmy). Us. Ml. Nemluv s ním, vždyť pravdě nestojí. Us. Dšk. Ne- mohlo se jí spravedlivé státi NB. Tč. 6. Sami sme sobě v cestě stáli. Žer. 16. Vždy jsem mu stál, i odvolal jsem se vždy na pány. Půh. 11. 600. Tehdy vyšel ven a ne- stál jim těch řečí. NB. Tč. 53. — na co, na koho (v čem). Ten dům stojí (jest) na prodej. Bern. S. na službu (k službě) = býti. Us. V stráži na koho s. (naň číhati;. V., Sych. Pes stojí na zajíce, na koroptve. Us. Na zlé jim stál (chtěl jejich zlému). Us. u Rychn. Pilat Pánu na těžkost' s. neusiluje. Sš. J. 280. Ta brána stojí na západní stranu. Pref. 359. Ten nemusí tak na něj stát (nalé- hati). U Rychn. Manželka jeho jemu na hrdlo nestojí. NB. Tč. 98., 111. Stojí na fojta a právo žádá. NB. Tč. 119. Potřebí bylo by věděti, stojí-li pán na žalobníky o těch 10 Hřiven. NB. Tč. 142. Neměliby nač státi a živi býti, kdyby od svěcení nebrali. Hus I. 420. — jak dlouho n. vysoko. To jeho veselí tři neděle stálo (trvalo). Sš. P. 417. Stála svatba stála do bílého rána, v pondělí celý deň, celý boží týden. Sš. P. 189. To tak stálo některý čas; A rychta po niem stála pusta na 30 let; A já sem stál na zajtřie až do nešporuov konšelským rozkázániem. NB. Tč. 50., 160., 169. Nechali toho tak s. do sv. Jiří; Aby to stálo do druhého semnu; Ty peníze mají s. až do listuov navrácení; Odpovídal a stál jsem ten den celý. Půh. I. 211., II. 223., 455., 600. (Tč.). Co tu sto- jíte celý den prázni? Hus III. 189. A ten obyčej stál bez přietrži až do ciesaře Karla. O. z D. Chtěla s ním do smrti s. (po jeho straně býti). St. skl. Ruda stojí do jejich měr (sahá). Vys. Voda stojí do stropu. — na čem (kde). Na nejvyšším stupni cti a slávy státi. V. Ta věc na této míře s. má. Václ. VIII. Když který póvod pohoní z kte- rého práva nestana na rociech ani poručníci. Kn. rož. 92. Nemá pohnán býti, aby stál na súdě den sváteční. CJB. 379. Nález, po- msta i dóvod má s. na panské vóli. O. z D. Na tom stojí, aby soud k odložení přišel. Žer. fol. 17. S. na své částce; Ví, na čem s ním stojí; S. na své moci, na své výsadě. Dch. Kdybych na něm nestála (naň nenalé- hala). Us. Kdyby to stálo na mém živobytí, s radostí bych ho dala. Us. Vk. Stůjte na tom. S. na omylu, Troj., na své žalobě, Vš., na svém mínění, úmyslu, zdání, předsevzetí s. V. Na svém s. (urputně). V., Kom. Ta věc na dobré míře stojí = dobře. V. S. na hlavě, Us., na stráži. V. S. na zemi, na sto- lici, na stole. Us. Opilý, že nemůže na no- hách státi. V. Nůž mu stojí na hrdle (jest v nebezpečenství). Na kotvici s. (vor Anker liegen). D. Stojí mrak na nebi. To na ná- klonku stojí. Sych. Pokuta, odplata na tom stojí (jest určena). Bern. Ta věc stojí na odkladech (odkládá se). Apol. Na obroku stojí koňové. Mudr. 173. To vždy na do- brém stojí. Ib. Na jakém omylu ty stojíš, wie sehr irrest du. Jg. Že na tom s. míní. Skl. I. 91. Jem' na tom nestojí (nezáleží) nic, má peněz dosť. Mor. Brt. Můj muž stojí na mukách božích. Sá. Nadal jim, na čem svět stál (jak věděl). V Kunv. Msk. Stáli jako na hřebíčkách (netrpělivě přešlapujíce). Sá. Ten slib stojí na mé cti (ctí ručím, že jej naplním). Us. Slunko to posud na blan- kytu církve stojí; Na nepevném základu stojí důvodové jejich. Sš. Sk., 9., L. 160. Na chudobných svět stojí. Koll. Na tom stojí (trvá), že . . . Bern. Na mně, na mé moci stojí (v mé moci). Bern. Na dobré noze s někým státi (v přátelství živu býti). Bern. To na něm zle stojí (špatně mu to sluší). St. skl. S. se zloději na ulici. Er. Stál na tom, aby ho propustili. Koc. U Dunaja ka- meň, stála bych já na něm, tam by je (ko- šile) máchala; Na hodeckém poli kdosi na mne volá, já se mu ozývám na slavkovském stoja; Na slavkovském poli dvě růže sto- jijó, co só to za růže, že mně nevonijó'?; Na prahu stála, pěkná se zdála jak růža rů- žička; Na onej hoře stoja verbiře (stojí ver- bíři). Sš. P. 87., 283., 454., 587. (Tč.). S. s někým na prahu; Nestůj, děvče, na slu- níčku; S. na stráži. Er. P. 191., 120., 458. Pakliby kdo chtěl na svém státi, abyste se k takovému měli, jakž na takového sluší. Let. 433. S. na žebrání. Chč. 380. V neděli jsme na místě stáli. Pref. 500. S. na čtyřech nohách, Št. N. 152., na potoce. Dal. 70. Však nechtěl bych tak dalece na tom s., kdybych neměl listu sobě daného. Žer. 312. S. na své při, Kat. 1648., na svém předsevzetí. Bart. 4. 29. Věno stojí na tom na všem, což jest v Zdúnkách; Aby stáli na tom semnu bez pohoršení práva. Půh. I. 205., II. 447. (Tč.). Na vrše (vrchu) kde stáchu pokraj lesa; Křestěné na náspech všudy stáchu. Rkk. 31., 51. Na tomto písmě ducha sv. všichni světí stojie; Jich úřad stojí zvláště na službě božie; Nenie lehké s. na miestu Petrově a Pavlově a držeti miesto jíž s Kristem kra- lujících; Ďábel stój na pravici jeho; Angel boží stál jest na cestě proti Balámovi; Na cestě spravedlnosti s.; Ježíš chodil na tom miestě, kde jest stával na modlitbě Šalo- mún; Ctnosti přemohú hřiechy, stojiece na založení pevném; Nedie tuto, by stál na horách, ale že skáče neb sě béře neb jde. Vida cierkev, choť svú, ne na jednom miestě stojécí; Aj takť stojí na stěně v Betlemě pro výstrahu bludóv; Jsem hotov s. na dvoře kněze arcibiskupově o ty všecky ná- roky, jimiž jsem narčen křivé; Stojte na cestách ptajíce se pilně, které vedú od věčné smrti k životu věčnému. Hus I. 89., 165., 183., 184., 241., II. 264., 416., 421., III. 28., 82., 220., 275., 299. (Tč.). Na tom by také dobře byla stála (dobře by s ním byla po- chodila), kdyby si ho vzala (za muže). Us. u Dobrušky. Vk. — kde (nad čím). Slunce kolmo nad hlavami stálo. Sych. Slunce stojí nade mlýnem. Er. P. 99. Lev nad ním ža- lostivě stáše. Výb. II. 68. Robenec nad branú stoje ten list četl. Pass. 916. S. nad propastí. Br. Jednou nohou nad hrobem s. Č. Dna mu stojí nad kolenem. Lk. Nad reků s. BO. — oč, o koho (toušiti, žá- dati). O pohreb nestojím. Ht. Sl. ml. 220. Stuoj o ten kamen. GR. Státi o bohatství, o zboží, o titule, o něčí poctivosť, o české království, o pannu. V. O něčí bezhrdlí, Us., o úřad, Jel., o něčí život (lépe o hrdlo, bez- hrdlí), Ml., o chválu. Reš. Dokudžby oň stál. Vl. zř. 480. Počal o ni s. Břez. 3. Protož neroď o to s. Smil v. 1025. O toť slušie pilně s., aby zvěděl chytré věci. Smil v. 1556. Pakli obžalovaný jest přítomen, má o to s., aby jeho žalobě odpovídal. CJB. 379. Již o to nestojím. Br. Nestůj o cizí, nepřijdeš o své. Bern. Kdo stojí o cizí, přijde o své. Není oč státi. Us. S. o ozdobu svého jazyka. Bl. Nestojím o ty hody: tak dlouho u nich dřepět'. Dch. O kostel stál a o hospodu ne zavadil. Ehr. Kdo lva ze sna prebudzá, o život nestojí. Mor. Tč. Já o tě nestojím. Er. P. 229. Nestojím ti o tvé jídlo, u tebe mám čertí bydlo; O tebe už svět nestojí, jsi bílý jako květ, jakby čert tě v pekle pražil a mlýn s tebú vymet; O to ti můj milé nebudu stát. nemohla bych pro pláč věnců podat. Sš. P. 7., 44., 231. (Tč.). Ne- stojím o tvé tolary. Ib. 565. Když kdo koho o vraždu chce obžalovati a právem o to státi. NB. Tč. 106. (Ib. 5., 180,, 183.). Stáli jsou o to království; Nebylo Čechuom oč státi. Dač. 1. 29., 57. Tento hrdě stojí o úřady. Jel. En. m. 52. S. o zbožie. Chč. 627. Ro- kycana umyslil si o to státi, aby . . . Bart. 157. Kteří dávno o mne stojí. Dh. 23. Kdo církvi katolické o hrdlo stojí. Sš. Sk. 201. S. o pokoj. Výb. I. 872. By o život tobě stálo. Alx. Provedli, oč stáli. Let. 292. Knieže Sigmund litevský, o kteréhož Čechové velmi stáli. Let. 52. Slíbil jemu věrně o to s. a pomocen jemu toho býti: Chtě o své lidi s. Půh. II. 209., 300. Málo jich pohřiechu o to stojí; Stoj nejviece o tu moc, jíž . . .; S. o pravdu; Náramně o česť s.; Ti sú o to stáli, aby i miesto, v němž se ten chléb rozdává, obořili; Protož mi pútnici máme o tak potřebné věci pilně s.; O obrok s.; Tak pilně stál jest o zdraví svého pacholka; O smilstvie frejem, tancem stojíš; Nejviece o to stojie, aby nebyli tresktáni. Hus I. 11., 119., 162., 329., 334., 456., II. 48., 73., 118. (I. 454., 456., II. 292., III. 167., 276. Tč.). — o čem. O čemž stavové pod obojí vérně stojí. Skl. 1. 138. Kněz sám o sobě stojieše. Dal. 132. Nález panský, jenž o něm stojí. Puh. II. 626. Vz S. jak. — kde (před čím, oč). Když budu muset před súdcem státi, z mého života počet vydati. Sš. P. 70. Stáli jsme o ty věci před konšely. NB. Tč. 125. (215., 251., 282.). Stál tudy sv. Štěpán před sněmem velikým. Sš. Sk. 73. A jakž brzo před ním stáchu. Kat. 2531. S. před někým v smutném líci. Alx. 1128. S. před úřed- níky. Půh. II. 18. Před králem stáli. Výb. I. 149. S. oč před soudem. Kn. rož. 58., Pr. S. před domem. Us. Nevzkřiká vól (mugit), když stojí před plnými jeslemi. B.O. Král uložil jim, aby stáli před ním. Čr. Stáli přede mnú. BO. Je hloupý troup, stojí přede vším jako sloup. Prov. Státi před soudnou stolicí. V. — proč: pro nedostatek uhlí stroje stály (nepracovaly). Vys. Kdo o lásku a přízeň lidskou stojí během slušným a s tím záměrem, aby . . .; A nyní stojím před sou- dem pro naději záslibu otcům našim daného. Sš. II. 11., Sk. 275. Mdlobú ledva na no- hách stáše. Pass. 297. Já vždy pro jeho řeči v židech stál. Půh. I. 341. Sluha pevně stojí pro něho v těžkém boji; Z lásky stojme proti lži Antikristově až do konce. Hus I. 60., III. 275. (Tč.). Vz S. k čemu. — od čeho (odkud kam). Bílá a černá barva nejvíce od sebe stojící jsou. Kom. Ot lesa k lesu stáše jeho síla. Rkk. 22. Dvě míle od břehu s. Har. Vlk chodcům stává se od tření (třením) kýty o kýtu. Lk. Ta skála stáše od Kúřimě za dvě míli. Výb. I. 186. To stojí od vás (jo na vás, záleží na vás). U Rychn. Msk. — kde (okolo čeho). Stáli okolo trůnu. Kom. — Alx. 1100., V., Dal. — po kom, po čem = toužiti, bažiti, žádati. S. pocti a chvále, po svém povolání, po dobrém jménu, po zisku, po bohactví; po své přípovědi nestáti (jí neplniti). V. Stál po dobrém lidu svého. BO. S. po marnostech. Št. Ješto jen po světu stojie. Výb. I. 688. 9. Po věcech světských s. Št. Po Pavlu stáli, kdož závažnosť starého zákona zapírali. Sš. I. 163. Protož mají i křesťané s. po lidských šlechetnostech. K. š. 2. Ktož po zbožie stojí. Smil v. 1786. Tak ďáblé stojí po sobě (hledí k sobě, jsou si pomocní). Kanc. sv. Štěp. On po ctnostech velmi stojí. St. skl. IV. 92. S. po cti. Alx., Jir. Anth. I. 33. S. po po- ctivosti. Žer. Záp. II. 137. S. po frejích. Št. N. 7. Pověreční lidé po věštbě stojí; Pilně s. po spasení šeho lidu; Nestojím po tom, abychom ... Št. Zjevně po lakomstvie stojí; Již málo jest kněží, jenž by nestáli po zboží; S. po zisku. B0.,Hus II. 316., 401., 409. (Tč.). Bůh po nich stoji (zastává jich). Leg. S. po věštbě, čářiech, po spasení všeho lidu. Št. — kde (po čem). Všude po všem břehu stály u velkém sběhu lidí hromady. Er. P. 464. Po něčí straně s. (s ním držeti, ho chrániti) V. Jáhnové ve všem biskupovi k službě a po ruce stáli. Sš. Sk. 70. Stolice ty po krajích stály. Lom. L. 85. Bůh po nich (= vedlé nich) stojí. Výb. I. 305. Kteráby zřízenosť po zemi státi měla. Vl. zř. — po co (zastr.) = po čem. Nestůj srdcem nikdy po to. St. skl. — pod co. Pod 10 zl. stojí. Har. — pod čím (kde): pod přísahou, Us., pod pan- toflem (ženě poddánu býti), Us., pod něčí ochranou, pod cizí mocí. Koll. Čtvrtej stojí pod okýnkem. Er. P. 116. Pod našem vo- kénkem hezké šohajek stál; Jeden stoji pod okenkem šatečkem toči, druhy stoji za dve- řami, utira oči; Je nám tu zima pod okny státi; Družičky stojá pod věnci a mládenci na ulici. Sš. P. 224., 316., 746., 778. (Tč.). Sněm držán v Praze, na kterémž k tomu vedeno, aby Čechové pod poslušenstvím papeže stáli. Dač. I. 78. Též všecka řemesla pod svými korouhvemi stála. Let. 451. Jako osel stojím pod břemenem. Jir. Anth. I. 107. Svědkové ať před námi stojie pod kletbú. Výb. II. 522. Pod korunú prostřed chrámu v pychu stáše. Kat. 1170. Matka pod křížem stála. St. skl. Nestůjte, mládenci, pod oknem. Nár. pís. Pode ctí a pod věrú a pod tím, což máme, s. Výb. II. 383. — kde (podlé, vedle koho) = s ním držeti. Sjednotili se a podlé sebe stáli. Čr. Podlé sebe hrdly i statky stáli. Boč. Podlé císaře až do po- slední krůpěje krve s. Skl. I. 297. Aj dva muži stáli podlé nich v rouchu bílém. Sš. Sk. 5. Slibujem podlé nich pevně s. Podlé toho chceme s. až do našeho skončenie. Arch. I. 55., 66. Orel podlé krále stáše. Smil v. 52. Vedlé slova božieho, vedlé pravdy s. Hus 1. 235. S. podlé krále. D., Bart. 3. 2. Podlé pravdy s. = při pravdě. V. — kde při kom, při čem = držeti s ním. V bitvě má každý při druhém s.; S. při pravdě; To při tom stůj (budiž platno). V. S. při dveřích. Bern. Oni při něm stojí. Br. Kdoby při tom společném porovnání š. nechtěl. Skl. I. 92. A tolikéž při též konfessí stojíce. Ib. I. 251. Při svém pánu stůj; Stůj při mně! Us. Dch. O to tebe prosím, bys při mně stál, mý bledý vočenka zaklačoval. Sš. P. 231. Anděl strážce při vás stůj. Er. P. 521. Při tej řeči stáli jsú konšelé. NB. Tc. Protož při ní stojí, chce-li s řečníkem nebo bez řečníka tu přísahu do- konati; Stáli při tom v mém domu, když jsem jim ten list vydal. NB. Tč. 12., 177. Aby při víře stáli. Bl. Žv. Aug. 27. Zajiec tedy při tom sboru stáše. Smil v. 1175. S. při zákonu. Bart. 1. 6. Zpraveni jsme, kterak při nás jakožto pánu svém nepohnuté stojíš. Dač. I. 128. To stůj při prvním zřízení zem- ském (zůstaň). Zříz. Ferd. Vidí, an nesčí- slné množství lidu při jedné straně stojí; Stůjte při mně směle a stále. V. Při za- čatém úmyslu státi. Ler. Při něm jen pěkně stůj tiše. Kom. To při samém Bohu stojí (v jeho moci). Us. Purkrabě pražský má při zahájení soudu po zemském písaři státi. Er. Stojím při tobě, dokud který vlas. Č. — proti čemu. Pochlebujíc králi nestojí proti zlému obecnému. St. Státi proti ne- příteli. Naproti stojící = odporující. V. Bojem státi proti komu. Měst. bož. Stojí slovo povolaný oproti těm, kteří sami se za apoštoly vydávali. Sš. I. 158. Teď stojím k svému právu proti povodu. O. z D. Hřivna pražská v 16. stol. proti rejnokolínské stála jako 1010 : 933. Pal. Rdh. II. 114. Jakub stál jest na prahu ve svém domě proti mně i ptal se jest. NB. Tč. Proti mně stál. Půh. II. 367. Jedním duchem společné proti pravdě státi. Chč. 304. Zde jsú bojovníci stojiece s Kristem proti světu, tělu a ďáblu. Hus III. 63. A to nynie sě děje, že otec proti synu a zasě a dcera proti otci i mateři stojí; S. proti pokušiteli, proti větru, proti zlosti. Hus I. 235., 345., II. 60., III. 105. atd. — s čím, s kým (po jeho straně býti, hájiti, chrániti): s pravdou (při pravdě). V. Jak to s ním stojí? Zle s ním stojí (umře, má špatné příjmy). Us. Oč s někým státi (chtíti to s ním). Zlob. Jak to stojí s těmi penězi ? Bern. Stála s ním as hodinu. Us. Aspoň vím, jak s ním stojím. Us. Dch. Já jsem ju proklela, dyž s milým svým stála; Za Verónó za tém kopcem, stojí Francóz se svým vojskem; Zastal sem svó miló s ji- ným stát. Sš. P. 144., 173., 272. Neb jsú stáli k roku zavitému se svými se všemi potře- bami. NB. Tč. 280. Učení vaše s učením předků s. nemůže. Štr. Nikdo nechtěl s ním s. kromě jeden Slezák. Čr. Poznal jest jed- noho kuchaře, s nímž jest stál na stravě. Hus II. 95. — Št. — v čem (kde, čím, komu). S. v zahradě, v domě. Us. Ve slovu, ve pří- povědi komu s. (trvati), ve strachu, ve slibu, ve smlouvě; někomu v cestě (překážeti). V. S. v pravdě, ve víře, Št., v kole. V. Slzy mu v očích stály. Jg. Také v témž hřieše stojie mistři chudé žáky nuziece, mnoho od nich berúce. Hus I. 339. Zahan- bujem pravdu, kolikrátkoli a kak dlúho v libosti hřiecha stojímy. GR. Stojte podlé nie v kteréžkolivěk věci. ZN. V kartech mi stojí smrť. Us. u Rychn. Smaragd v krásném zlatě pěkně stojí. Reš. Páni nalezli, aby všechna bránie mocí, všecko násilé, stráže i všeckny natisky stály a minuly v České koruně. O. z D. V dobré, ve zlé pověsti s. Us. Jednou nohou v hrobě stojí = jest stár. Us. Věrně s. v povinnosti. Us. Dch. Sto- jíte mi v tom (chcete mi to dosvědčiti) ? Us. Vk. Jako bysme jí stáli v ňáké povinnosti! Us. Vk. Co pak je jemu, ten si v tom slavně stojí! Us. Kdo se Boha bojí, ve všem dobře stojí. Té. V slovách svých nestojí. Mor. Tč; Státi ve svém úmyslu. J. tr. V širém poli dubec stojí. Rkk. 64. Krávy stojí v chlévě. Us. Stáli v soudu před Libuší. Kom. Státi v hospodě. V. To stojí v knize. Stál jsem osm dní v Prešpurku (zdržoval jsem se tam). Slov. Jg. On v svém smyslu stoje dobro- volně smrti žádati zdáše se. Ep. Pag. 29. Nechtěl jsem dáleji ve svém úmysle státi. Žer. Kdožby za koho v rukojemství s. ne- chtěl, že má jeho ten vyvaditi. Zř. F. I. R. IV., Vl. zř. 396. S. v nebezpečenství. Reš. V hrdle smrti s., v nejistotě, Kom., v pochyb- nosti, ve strachu. Us. S. hospodou v nějakém domě. Pref., Háj. S. někomu ve světle, šp. m.: zasláněti, zacláněti; na Slov. slýchati stále jen zaclánať. Ht. Brs. 188. V siréní poli forman stojí, své koníčky o hladě je moří; Stojí satan stojí v nohách, stojí anděl, stojí v hlavách; Stojí hruška v dole, vrch sa jí zelená; V tej našej zahrádce stojí suchá jedla. Sš. P. 7., 1*9., 155., 210. To ještě v da- lekém poli stojí (nejisto jest). Mus. V ná- božnosti vzorně státi, v ctnosti jasně pro- spívati. Shakesp. Tč, Jako věrní Kristovi služebníci v učení pravém stáli. Bart. 1. 6. Aby v tom stáli a pilni byli. Pč. 37. Že v jednotě s jinými apoštoly stojí; Oltář ka- didlný stál ve svatyni oproti velesvatyni; Jak jsi, sv. pachole, ve svatém stál úkole. Sš. II. 18., 125., Bs. 5. (Hý.). A já jsem v domě stál; Á rukojmie také v tom dále s. nechtie; V tom jemu Řehoř ve při stojí, praví, že toho nemluvil; Já jej odtud vy- vrhu, stojíť v mém; A ona stojíc v okně, zavolala jest mne. NB. Té. 52., 217., 243., 245., 274. Ty jsi stála v okně. Er. P. 181. Všichni úřadové stáchu v jeho rukú. Kat. 2468. S. v jednom řadu. Št. N. 9. Uzříme, že velmi v nebezpečném světě stojíme. Pass. 6. (Hý.). Adámku můj, v slovu mi stůj. Er. P. 122., Anth. Brt. 104. Zaň v židech stojím (ručím). Půh. I. 334. V témž Herart stojí Vokovi nálezu, jakýž se stal mezi p. Vokem a Dobešem; Páni to chtie ohledati, kako ty lány ve dskách stojí. Půh. II. 488., 550. Adam a Eva dokud sú stáli v stavu nevin- nosti, dotud sú sě nevadili; V kútiech ulič- ných stojiece modlili sě, aby byli vidíni od lidí; Klapá zuby kanec hněvivý, v lenosti stojí osel divoký; Proti těmto bludóm jinde jsem psal, v nichž ti falešní kazatelé sto- jiece mnohé sú svedli s pravé viery; Při- kázanie starého zákona v ctnostech stojí ještě; Aniž móž královstvie dobře s. u po- koji, dokavad v něm svatokupectví stojí; Užitečné jest, aby kněžie kázali lidu, kterak sě mají pojímati, aby v manželství právě stáli; V hriechu smrtelném vědomě stojí; V krátké práci s Kristovú pomocí stojíce proti veliké ďáblové ukrutnosti viece zaslú- žie; Pakli tebe neposlúchá, přivezmi s sebú jednoho neb dva, aby v ústech dvú neb tří svědkův stálo každé slovo. (Mat. 18.); Bděte a stojte u vieře a mužně čiňte a všecka diela vaše v lásce buďte; Přiemá a nepo- hnutá stojí v ustavičnosti; Protož stojme ve světlosti viery, lásky a božie milosti; Té noci, když sú v tom hřiechu stáli, všichni sú náhlú smrtí zdechli; Abyste v té pravdě stáli bez strachu a bez viklání. Hus I. 255., 289., 301., 352., 378., 467., II. 37., 58., 70., 201.,III. 87., 115., 187., 277. (Tč.). Rač v tom povolání státi. Smil v. 1164. Ktož v božie bázni stojí. Smil v. 155. Vši u vieře sobě stojte; Juž země v porobě stáše. Jir. Anth. I. 42., 33. Po vše časy hřecká země v míře stáše. Ib. 33. Vždy v mém kázání stoj. Výb. I. 231. V řeči si stój! Mt. S. S. v bludu. Kat. 2612. Stála na potoce v modrý šněro- vačce. Er. P. 139. Andělí v koronách podlé ní stojie. Kat. 2560. U veliké bázni a úz- kosti s. (býti). V. Ctnost' v prostřední míře stojí (záleží). Kom. Urputně v tom státi. Br. Státi v poslušnosti (trvati). V. Byliny stojí ve květu. Us. Státi v rukojemství (ru- čiti). Zříz. Ferd. Ve při žalobníkem neb ža- lovaným s., auftreten. J. tr. V žalmě takto stojí. Vš. 439. To ve fojtových rajstřích tak psáno stojí. NB. Tč. Jakož v listu stojí; Jej pohnal k listu a v tom stojí zpráva. Půh. I. 340., II. 229. Světlo stvořeno jest mocí Boha otcě, jakož u prvých kniehách Mojžiešových stojí. Hus I. 112. To stojí v novinách, v protokole, šp. prý m.: to čte se v novinách, to zapsáno jest v proto- kole, to obsahuje protokol, ale není to špatné, sr. předcházející příklady (také v odstavcích: S. abs., S. s adv.), v nichž státi = nacházeti se, býti. S. v službě ve smyslu sloužiti, lépe: býti ve službě, slou- žiti. Bs., Brs. 2. vd. 236. Stojí to v mé moci, lépe: jest v mé moci, mohu. Ib. Stojí v tom dobře, špatně, german. m.: vede, daří se mu dobře, zle. Ib. Látka učebná nestojí v poměru k pojimatelnosti mládeže, lépe: předmět, kterému se vyučuje, není takový, aby mu mládež náležitě rozuměti mohla. Šb. Vz Hráti. — za co, za koho (čím). Za ně- koho s. (= ručiti, chrániti ho). Jg. S. za sebe (ručiti). D. To stojí za to. Kom. To ne- stojí za zlosť. Sych. Co zač stojí (hodno jest). V. To za práci nestojí. D., Br. S. někomu za kmotra. Jg. Prchlé věci za nic nestojí. Vš. Za nic nestojí (ničemný). Vš. Však tak, aby více vydáno a založeno nebylo, nežli by to zlato neb stříbro ve své hodnosti za to stálo. Nar. o h. a k. Provedl, zač jest to stálo, z čehož pohnal. Vl. zř. 26., Zř. F. I. C. XXVI Má jej staviti a držeti a vě- ziti, až se tomu dosti stane za jeho škody. O. z D. Bez práv a toho zřízeni jiné za nic nestojí. Tov. 28. Nestojí hrubě za mnoho. D. Slepý rek za nic nestojí. Mus. Kdo nemá chuti, kuráže, nestojí za dva ráže. Prov. Za balatku to nestojí. Us. Nestojí za práci; stojí za víc. D. Ani za to nestojí, aby ho do flinty nabili. Sych. To nestojí za náklad, za řeč, za podívání. Sych. Spolu za jedno, za jeden muž s. J. tr. Bóh stojí za škody všem svým sluhárn. Hus II. 370. Státi za vlasť; Nemohu vám za to s.; Už tak dlouho chřadnu, nestojím za nic; Stojím vám za to, že . . . Us. Dch. Nestojí za čerta. Us. Nestojí to za chlup, za krejcar, za fatku, za šňupku tabáku. Us. Všk. Nestojí za máčný mak, za páper, za glg vody, za pipku do- hánu, za hrsť otrúb, za chlp sena, za babku. Dbš. Nestojí to ani za mák, ani za vlas, ani za nehet (= za nic). Us. Bdl. Ty nestojíš za fajku tabáku; To nestojí za otevření huby. Mor. Šd. Já vždycky svými modlit- bami za tě před Bohem stojím. BN. Za všecky škody mi stojí a slibuje. MP. Za viec stojíte (ihr seid mehr werth). M. Kto nenie proti nám, ten za ny stojí. ZN. Za nič dievča nestojí. Ht. SI. 216. A v tom (v robotě) ze dvů peněziú celý den sto- jieše. Dal. 130. Stojí za kopu bez šedesáti (—= za nic). Bdi. Sluší za Boha, za krále a za krajinu s. Us. Tč. Stálo mi to za to, že sem šlapal blato, dostal sem děvčátko mi- lejší jak zlato. Sš. P. 451. On nestojí za troník; S. za svědka. Er. P. 53., 171., 346. Poněvadž zaň dále s. nechtí, tedy vinovat jest je odvaditi; Kuklík nás jest prosil, abychom zaů před se stáli za ty penieze na ten duom. NB. Tč. 47., 226. Ana věc první celému křesťanskému řádu zu základ stojí. Sš. II. 103. Ty za plesku nestojíš. Jir. Anth. 1. 96. Soused za přítele stojí. č. Sto peněz zlých nestojí za jeden dobrý. Výb. L 346. S. za právo (ho hájiti). Dal. 100. Proč Čechy za liudi stáchu, když turnejóv a klánie ne- znáchu. Dal. 142. Jakž sě jechn (Češie) v tur- nej jhráti, tak za nic počechu státi. Dal. On jim za škodu stál (ručil); Slíbili mě vyva- diti, kdež jsem za ně stál; Za zprávu listu s.; Kdežby má pečeť zaň stála, mě slíbil bez mé škody vyřaditi. Půh. I. 294., 376., II. 310., 374. Lichevník kúpí lacinějie, než za to, zač stojí; S. za peníze; Za mnoho stojí, neb mnoho se hodí modlitba spraved- livého ustavičná; I tak-li jest lacin člověk, jenž stojí za vešken svět? Hus I. 217., 306., II. 283. (Tč.). Co kdo miluje, za poklad mu to stojí. Č. — kde (za kým, za čím, u čeho). Člověk neví, co za ním stojí. Us. Msk. Tluče to tam anděl boží, za ním hříšná duše stojí; Když bude stát za dveřama, já se opřu klepetama. Sš. P. 25., 706. S. za někým v práci. Zpěv. I. 192. Mužie za Vy- šehradem stojéchu. Dal. 10. Aj on stojí za stěnú naší patře skrze okna. Hus III. 29. Stál za nim, za skalou, za dveřmi. Us. Stojí věčnosť za zdejšími neřestmi (následuje). Kom. Lépe státi za svým snopem než le- žeti za cizím mandelem. Prov. Stojíš jak svatý za dědinou (jako sloup). Pk. S. u stolu. Us. Nepřítel stál u Budějovic. Ml. On tu stojí, jako hovado u jeslí. S. u práva. V. Strom stojí u vody. S. u někoho v lásce. Bern. Ten u něho v domu stál. NB. Tě. 251. Maria pak stála u hrobu vně plačíc. Sš. J. 295. U každého (oltáře) žid stojí, každý drží hrsf roždí; U Dunaje stála, košulenky prala, to bych tam dělala; A v kravárni krávy dojí, druhá dívka u ní stojí; Na konec No- vej vsi u tej boží muky stojí tam děvečka, zalamuje ruky; Otec u vokna stojí, do psa- níčka hledí; U bratrovy rakve stála, vlasy rvala, smutné lkála; Vraný kůň stojí u něho, hrabe nohó, žaluje ho (klagt um ihn); Má milá panenka stojí u vokénka, vona mně votevře dvůr. Sš. P. 49., 87., 90., 123.. 124., 169., 174., 296. (Tč.). U tého koníčka vojáci stojá, švarného šohajka do vojny strojá. Sš. P. Maria stála u kříže žalostivě. Hus II. 431. Dobře u něho s. D. Nejvíc u něho hostí stává. BN. — kde (mimo co, ob co): mimo zahradu. Us. Zástup, jenž stojieše ob moře (trans maře). ZN. — kdy. Obeslaný doma obsýlkou zastižený má hned po první obsýlce nazejtři s. a žalobu slyšeti; Původ nestane li na den uložený, při svou ztratí. Kol. 10., 11. A pak na ten rok stoj. O. z D. Nestál v čas uložený. CJB. 383. Bys při mém skonání samotný stál. Er. P. 156. V ne- děli jsme na místě stáli. Pref. 500. Má státi na ty časy a na ty roky. Vl. zř. 22. Tehdy jest obžalovaný na ten rok stál ku právu a žalobník nestál až do třetice; Kdo ku právu ve dni v roce, když žaloba zejde, nestojí, při svou tratí. NB. Tč. 225. Co ty musiš mnoho vystač, dyž ty musiš tu vartu stač v noci při měsíčku; S tobum sam ja v noci stala. Sš. P. 594., 800. Aby ve dvú neděli stál před úředníky; Aleš stál na prv- ním roku; Na třetím roku nestál před úřed- níky. Půh. I. 387., II. 35., 332. (Tč.). Jakož po smrti šťastné paměti kněze Sbynka stálo jich o arcibiskupstvie jeden a čtyřicet. Hus I. 448. Při jeho smrti stál (ďábel) na úhlu sv. kříže. Hus III. 293. Aby v šesti nedě- lích sám nebo skrze řečníka svého stál před právem. NB. Tc. 222. — prostřed čeho. Který (strom) stojí prostřed ráje. Sš. P. 38. — kde (s čeho). A panenka stála s druhé strany dvírek. Er. P. 163. — adv. S. pevně, přímo, z rovna, křivě, shrbeně, Us., nejzáze. Kom., tiše, nepohnutě. Us. Stůj to dlouho nebo krátko, já jí hanbu učiním. Ctib. Jakož svrchu (napřed, nahoře) psáno stojí. Výb. II. 383., Václ. XIX., Vl. zř. 554. Což nahoře psáno stoji. Arch. A v pravdě bude-li to na dlouze státi. Skl. 1. 174. Stoja hory v pravo, v levo Rkk. 18. Stojím hotově, po hotově. Kom. Žádostivě, dychtivě, mužně o něco s., V., urputně v něčem s. Br. Dobře s. = se míti. V. Obilí dobře stojí. Us. Nic dražeji nestojí jako to, co se prosbou kupuje. Kom. Ačkolvék kdo pevno stoji, časem se zva- luje. Us. Té. Už to s nimi špatně stojí. Us. S. kolmo. Nz. Ten kdo je v boji, bezpečně stoji, koho přiodíváš a štítem přikrýváš; Hle zdaleka stojím, vrátiti se bojim; Můj klobuček křivo stojí. Sš. P. 62.,' 67., 626. (Tč.). Osobně před súdem s. NB. Tč. 219. My přeslyšíce strany dali sme jim rok ku právu, aby obapolně stáli. NB. Té. 225. S. věrně s někým, Alx., pevně v něčem. Arch. I. 52. Vítězíš, když pevně stojíš; Má péči míti, aby dobře duchovenství stálo; Má-li královstvie s. dobře, musí to býti, aby strany lidí jedné vóle byly a tak aby jedna druhé nekazila. Hus I. 191., 450., II. 102. (II. 132., 225., Tč.). — Zůstal státi, šp., vz Sta- nouti, abs. — S. se = udáti se, geschehen. Vz Stanouti, stauu.