Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:0198


    Trouba
    Trouba (zastr. trúba), trubka, y, tru- bice, e, trubička, trubinka, y, f. Trouba, instr. sg. troubou n. trubou, gt. pl. trub atd. Vz Hrouda. T., lit. truba, latin. tuba, ital. tromba, něm. die Trompete. Schl. T., strsl. trąba, tuba; maď. toromba, sthrněm. trumba, lit. triuba je přejato ze slovanštiny. Mkl. L. 100. Toto slovo nezdá se býti původu germ. Mz. 85. — Vz také: Trubice, Trubka — a o druzích trub v KP. II. 310. a násl., Mlt. 115. T. = nářadí duté, skrze něž se fouká- ním hlahol činí, die Trompete. V. Trouba hlučná, Rkk., polní, V., D., pastýřská, Kom., lovecká, Háj., hlásná (dalekomluv, Sprach- rohr, n. ), Kram., zvěstná, das Kommunika- tionsrohr (in der Akustik), Nz., polední, Nz., chromatická, původní, s klapkami (die Ventil- trompete), basová, Hd., lesní, myslivecká. Us. Jg., Šp. Násadec k t-ě. Zvuk polní trouby. D., V. T-ba žákovská, kostelní. Ros. T-ou pastýřskou (rohem) dobytek z chlévů vy- volávati. Kom. Vzezni hlahol trub i kotlóv. Rkk. 40. V t-u zatroubiti. Troj. Na t-bu, Br., Us., t-bou troubiti. V., Br. Znění trub, der Trompetenschall; Slavný hlahol bubnův a trub. Dch. S tebou do jedné trouby fou- kati nebudu (nebudu totéž mluviti). Us. Ehr. Jura na troubu potrubuje. Kol ván. 72. Trúby vzvučiechu. BO. Až na súdný deň přinde anděl s trúbú; Sv. Michal trúbí trúbú: Vstaňte hříšní, poďte k súdu. Sš. P. 59., 42., 77(5. Není dobře po lidských trubách vodu píti. Pk. Čím větší trouba, tím větší hřmot. Vz Pýcha. Lb. Varhany z trub a píšťal složeny jsou. Kom. Po trubách mluviti (= skrze jiné). Prov. Vz Klevetář. Někdo s sebou mluviti nedá než po trubách. Ros. To jde po trubách (= už se o tom mluví. Vz Pověsť). Č. T. na štítě Zelinských. Vz Dal. 155. — T. = nástroj k puzení vody, plynu n. vzduchu, die Röhre, das Rohr. Vz Roura. T. vodní, BO., V., stavová (v rybníce, průchod vodě spodem hráze udělaný). Us. Pádné trouby (do ryb- níku) bezpečně vloženy. Břez. 162. Trouba v rybníce, skládá-li se ze dvou kusů, na- zývá se hořejší puklička; otvor v troubě slove: koryto; hlava trouby ležíc v rybníce (na tlustším konci), tenčí konec za hrází mimo rybník: podtrubní střik, výskok; t-a jalová. Šp. T. (botka) spojená s užší trubou (píšťalou) a pístem táhnoucí vodu n. vzduch, slove stroj ssarý a užší t. slove ssací, ssavá t. Sedl. T. odkapní, úkapní, nasazená, vál- covitá, kuželovitá. Nz. T. stoupací, vodicí, sedlová, plynová, Šp., dýmová rovná, ka- chlová, kolenová, olověná. Kh. T. příčná, Querröhre, pravoúhelně ohnutá, rechtwin- kelig gebogene Röhre, napájecí, Speiserohr, pumpová, Pumpenröhre, plynopudná, Gas- leitungsrohr; soustava trub; t. na břečku, Brühenrohr; t-ba pístová, das Kolbenrohr, Hrk., závitková, přiváděcí, Zuleitungsrohr, dymni (dymnice), die Rauchröhre, spojovací, Verbindungsröhre, cementovaná, Zement- röhre, poboční, Zweigrohr, z litiny n. liti- nová, Gusseisenrohr, odváděcí, vypouštěcí, Abflussrohr: měchová (nos měchu), die Düse. Šp. T. v horn.: vodní, das Wasserrohr, ná- nosní n. pumpová, das Pumpenrohr, ssavá (srkač), das Saugrohr, der Schläucher, pod- stavní (ssavá), der Saug-, Stiefelrohr, der Stiefel, podsadní, das Ansatzstück des Saug- rohres, násadní, das Steigrohr, die Steig- röhre, vlivná, die Einfallröhre, odlivná, die Abflussröhre, vylévací (vylévák), das Aus- gussrohr, parní, das Dampfrohr, větrní n. vzduchová, das Luftleitungs-, Windleitungs-, Windrohr. Hř. T-ba vylévací, výlevka, die Ausgussröhre. Nz. Trouby na stojato lité. T. zahnutá, das Bogenrohr. Pta. T. u kamen jest sazemí již zanešena. Us. Vodu po t-bách vésti. Kom., Ros. Voda po trubách tam tekla. Ben. V. Dříví na trouby. D. — T. u trych- týře, Röhre, u klíče (klíčová), Schlüsselrohr. Krab., Šp. — T. slonová = nos, rypák, der Rüssel. V. Slon svou troubou píce dosáhá. Kom. — Trubička žížal, trubců včelních atd., der Rüssel. Vaň. — T. = požerací jícen, die Speis-, Schlingröhre. V. — Trubice dýchavá n. průdušní (chřtán), die Luft-, Athemröhre, Gurgel, Ros.; hřbetní, die Rückpfeife. V. — Trubice močová, die Harnröhre; mateční, die Muttertrompete; plicní, trachea; jaterní, vena portarum; mízová,, die Saftröhre. Ja., D. — Trubice dýmky (troubel), das Rohr, také dýmka sama, die Pfeife. Us. — T. střílecí (ručnice), Schicss-, Blasrohr. Ottersd. — Trubička = oplatek skroucený, Hohl-hippe, f. — Trubka plechová, Blechrohr. — T. k pečení, Ofen-, Bratrohr. V troubě ko- láče, buchty, pečeni péci. T. v sladovně. D. — T. u myslivců = hlava jelení s krkem, Boč.; dle Šp. = huba jelení, dančí a srnčí zvěři. Koza leží za plotem, natahuje trúbu. Sš. P. 694. Napiti se vína jalovou t-bou = napiti se na lačný žaludek. Kmk. — T. dře- ňová = dutina rourovitá, v níž je dřen, Röhre. Vz Rst. 275. T. bezová. — T. Eu- stachova, die Eustachische Ohrtrompete. Nz. — Trubice — kužel, der Spinnrocken. D. —

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011