Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:0314


    Ucho, a, úško
    Ucho, a, úško, a, n., das Ohr. Ucho, dual: uší, uši, uším (ušima), uši, uši, uších, ušima. Dual jest f.: bílé uši; vz Oko. Plu- ral: ucha, uch, uchům, ucha atd., u hrnců, der Henkel. Vz Bž. 105. — U., lit. ausis, řec. oic, goth. auso, lat. auris, skr. ghôša,cf. Schall. Schl. U. jest čidlo sluchu, jímpozorujeme zvuky. Jhl. U. = nástroj sluchuživočišného, který z částek vnějších na hlavějsoucích a vnitřních v dutině hlavy umístě-ných se skládá. Jg. Ucho zevnitřní obsahuje:boltec (ouško; dolejší měkké ouško: laloušek,Lk., lalošek, Nz. lk. ), zvukovod a blánkububínkovou; střední obsahuje: bubínek atroubu Eustachovu; vnitřní a zevnitřní stěnabubínku spojena jest třemi kůstkami zva-nými: kladívko, kovadlina a třmen; uchovnitřní: bludiště, má 3 částky: předsíň, zá-vitek, oblouky (horní, zadní a zevnější). Vzvíce v S. N., Schd. II. 348., KP. II. 291.V bludišti rozvětvuje se sluchový nerv. Pt. — U. vnější = skořepina chrustavá, rozdílnými žlabinami opatřená, kterými zvuk do žlábku ušního vniká. Uši odvislé, V., dlouhé, veliké, oslovské, Us., visuté; u zajícův a divokých králikův: sluchy, u mysliveckého psa: za- věšení. Šp. Maz v uchu (ušní), der Ohren- schmalz, v obec. mluvě: hnůj. Nz. Dlouhými ušima šp. prý m.: dlouhýma, ale i dlouhými jest dobrý tvar, ač jest dlouhýma v tomto spojení obyčejnější. Někomu uši uříznouti. Písař má péro za uchem. Až pod (po) uši v dluzích vězeti. D., Br. Snad mu dna láme uši. Mst. Poškrabali sä za ušima, ež.... Dbš. 71. S chutí by mu uši peprně natřel. Šml. Musel sem poslouchať, bylť sem ještě mladé ucho (holobrádek). U Rychn. Črk. Dám si obušek za uško, buď už tu s Bohem Maruško. Sš. P. 586. Nemá za uchem du- bovou třísku (není hloupý). Pobizej lancucha ode hřbeta do ucha. Bayer. Mať muchy za ušima. Mt. S. Uši ti poobtínám ako psu. Mt. S., Dbš. 44. Za uši ti vylepím. Mt. S. Také zle učinil, že bráně Krista Malchovi ucho uťal; Vlasy lezú, uši hluchnú, hlas chřipí. Hus I. 174., II. 211., III. 110. Má dlouhé uši (=je hloupý). Zajíc má dlouhé uši a není oslem. Hš. Vtípí se, až dostane pěstí za uši. Vz Hloupý. Lb. Za uši, za ucho někoho chytiti. Za u. tahati (trestaje n. napomínaje). Dáti komu za u., po uchu (uhoditi ho). Dal mu za u. = pokáral ho; 2. podskočil ho. Kůň ušima stříhá. Zánět, oteklina ucha; červ n. rak v uchu; bolení v uších. Šp. Cizí u. jako plsť (na cizí při jiný soud činiti nežli na svou. Jg. ); Jsem v tom po uši (vz Mnoho); Za ušima se dr- bati = litovati, vz Trampoty); Má za ušima (= chytrák); Má za ušima, když se mu tam slezou (ironicky o hloupém); Uvázl až po uši (vz Nesnáze); Natřel mu dobře uši (zbil ho. Vz Trest); Bere až ušima mrdá (stříhá. Vz Porušený soudce); Uši chlípiti, schlípiti, pověsiti, spustiti (vz Bojácnosť); Ledva s ušima utekl (vz Útěk); Napil se, až mu za uchem puklo (vz Opilství). Č. Napij se (pij), až ti za uchem praskne. Šd. Jez, až se ti budou dělať za ušima boule. U Jižné. Vrů. Mluví, až uši rostou (příliš mnoho); Dostal oslové uši; Někomu oslových uší přilepovati (oslů nadávati. Vz Hana); To jsem si dal za ucho (to jsem udělal hloupý kus. Vz Škoda); Což si sedíš na uších (vz Nepozorlivý) ? Č. Uřež ucha, nastav břucha (pomoz si jak můžeš). Bern. Bycha za ušima hledati (lituje za ušima se škrábati); Vlka za uši držeti a hady v klíně nositi (nevěděti co si počíti); Nedmi medvědu v ucho; Uťal mu kohout a ucho zazpívalo. Jg. Kdo má uši od hlavy příliš odchlípené, brzy prý umře. Vz Nástroj (k operacím na uchu), Oko. — U. vnitřní, hlavně jakožto nástroj sluchu, das Ohr, Gehör. Znění, hučení, šu- mot v uších. V uších mi zní. D. Křičeti, až uši brní. D. Břinčí to, až uši zaléhají. Sych. Hučí mi v uších. Do ucha mluviti, povídati, šeptati. Ros. Něco do ucha brep- tati. D. Uší dojíti, k uším přijíti; ušima slyšeti, vyrozuměti; čeho v své uši poslou- chati. V. Čísti komu pod uši, Einem Lesung Halten; Někomu v jednom kuse do uší hu- četi; Pořád mi to mlel okolo uší (dával mi to nešetrnou řečí na srozuměnou). Dch. Ten má uši (dobře slyší)! Us. Dhn. Pořád na- strkoval uší, aby zaslechl, co povídáme. Us. Šd. Malým slovem nemálo uškodíš, jak ho nemúdře z úst do uší vyhodíš; Více uší než jazyka užívati svědčí, nebo někdy smrť i škoda vypryskuje z řečí. Mor. Tč. Někomu v uších ležeti (stále přimlouvati). Vz Pře- mlouvání. Č. Nadymač uší. Kom. Což jsem slyšel v své uši. Br. Sama na vlastní uši jsem slyšela. Us. Vlastníma ušima jsem do- slechl. Us. Šd. Slibnými řečmi uši někomu lektati. Sych. Někomu něco o uši otloukati; Natříti komu uši (vz Domluva). Č. Trním zapchaj tvoje uši, když utrhač -mluví, co slyšat nesluší; K žalobníkóm maj (měj) vždy jedno u. zatvorené a k tým, kdo sa vymlú- vajú, obě otvorené; Špatným řečám dobrý člověk uši své zapchává; K luhárským (lhář- ským) řečám nenakloňuj tvojeho ucha; Mrtvý má zavřené uši, proti němu zlořečit nesluší; Není je to všecko pravda, čo prijdě do uší; Dým vzbuděný oči ščípe, vlastná chvála uši. Na Slov. Tč. Z ucha do ucha a z hlavy ven. Co jedním uchem slyší, to druhým ven vy- pustí. Us. Šd. Tomu šlo všelicos na uši o žebrácích (dovídal se). Kda. 156. Aby jim byla dána dva pány, kteráž byšta jměla jim raditi a v ucho šeptati, což k jich právu sluší. Arch. II. 81. Člověk mluví k uchu, ale Bůh mluví k duchu; Zatýkati a zahra- zovati uši ke všem těm, kteří nás k světu a ke zlu ponoukají; Uši zatvorte! Sš. Sk. 193.; J. 61.; II. 11. (Hý. ). Kto má uši slyšeti, slyš. ZN. Slyš, kto má uši k slyšení. Smil v. 2108. Slovu božímu ucho připravíš; Pro- tož važ každý sám o sobě, již-li ten hlas boží v uše srdečném zmohl jest a že z Boha jest, pozná; Tú měrú odměří pán Bóh a dá milosrdným to, což jest oko nevídalo, ucho neslyšalo, ani jest na srdce člověka vstú- pilo; Kterak jest hluchý, že jemu v uše nevzní: Vstaňte, poďte k súdu! Hus I. 136., II. 118., 273., 321. (Tč. ); Vnitřníma ušima slyšel; Nachýliv se, aby mu Pán v uši po- šeptal a o zrádci oznámil; Tak jest to jisté, jakoby sám Bůh tělesně přijda v uši jejich to mluvil; A apoštolu to, že nemá listů slavných jako oni, o uši otloukali; Věc zraku nevídanou a uchu neslýchanou uka- zují; Bůh dvě uši dal a jedna toliko ústa, aby více slyšel než mluvil. BR. II. 322., b., 355. a... 384. b., 593. a., 618. b., 781. b. (Šd. ). Na pravé u. lépe slyšeti než na levé. Us. Ml. Les má uši. Mus. Dluh má nohy, pole oči, les uši, na ty tři věci pozor míti sluší. Rým. Břicho hladové nemá uší (hlad slovy se netíší). V. Nežeň se očima, ale ušima. Mus. Pustil mu blechu do ucha (popichl ho). Na Slov. Spáti na obě uši (bezpečně si počínati). Ros. — U. slyšící = sluch, po- zor, das Ohr, Gehör, die Aufmerksamkeit. Slovo mimo uši s větrem pustiti. Br. Jed- ním uchem tam a druhým uchem ven (pouští). Ros. Pustil to jedním uchom dnu, druhým von. Mt. S. Ucha nastaviti; uši otevříti; uší svých nastrčiti. V. Ucha k někomu na- kloniti. Kom. Naklonil mu ucho. Jel. Ucha laskavého někomu propůjčiti. D. U. vléci = pozorovati. V. Po lidech uši vléci. Cyr. Vz Zvědavý. Č. Hejtmané (Mannsfeldovi) vlekli uši se vší pilností po jeho obmyslu (be- lauschten). Skl. V. 60 Oběma ušima po- slouchati. Ros. Ty kněžské ucho (nadávka; nepochybně odtud, že jest u. ve zpovědi jako stok všech hříchů)! Č. Obec to mu hned z úst v uši odepřela. Skl. 806. Buďta uši tvoji posluchači v hlasu prosby mé. Z. wit. 129. 2. (To) nám v uši nejde. Arch. III. 54. Číhali, kde co písklo, ucha nastavujíce. Brt. S. 29. První kohoutovo zpívání Petr mimo ucho pustil. BR. II. 125. a. Poslouchá jed- ním uchem (málo). Us. Č. V súdoch má býť spravedlivý súdce, má mať uši otvorené a zavrené ruce. Na Slov. Tč. Ušima přijměte (n. pojměte) slova moje; Zatknuli uši své. Sš. Sk. 22., 90. Ucho nakládaje poče snažně poslúchati. Pass. 996. A přichyl ucho své vnitřní a slyš tělestným také, že právě káti jest... Hus III. 120. Nekupuj koně ušima, ale očima. Č. M. Pošli uši mezi lidi (po- slouchej, co lidé mluví). Mus. Kdybys pustil uši na trh, uslyšel bys novinu o sobě. L. Ktož zatvrdí ucho, aby neslyšal. Št. Před zdravou radou uši zacpává. Sych. Něco si za uši zapsati (v pamět vzíti). Bern. Ucho jedno dej žalujícímu, druhé chovej obvině- nému. Š. a Ž. Aby JMC. jakožto naše vrch- nosť spravedlivá druhé ucho nám zanechati ráčil (audiatur et altera pars). Ms. 1592. Gl. 346. Tobě z úst a jemu mimo uši šust. (Vz Neposlušný, Nedbalý). Č. Pán dlouhé uši má (všudy slyší). L. Má tenké uši (dobře slyší). Ros. — U., přeneseně a rozličně. U. = držadlo u nádoby, das Ohr, Öhr, die Hand- habe, der Henkel. V. U. u hrnce. Dčbán o dvou uších (místo: uchách). V. Nádoba o dvou uchách. V. Dotud se dčbánkem pro vodu chodí, až mu se ucho utrhne. Prov. Dotuď žbánek vodu nosí, dokud ucho celé, jak ráz ucho sa utrhne, na črepy sa zmele. Na Slov. Tč. Jehla má úzké úško. Us Šd. Odrazil uši zvonu, kterýmž na poplach zvo- něno. Pal. Dj. III. 3. 147. Zvon také odtud vzali velmi krásný, když sú mu uši z pušky ustříleli. Let. 89. U. trámové, v trámu. Us. U. u konve, u klíče, u jehly (jehelné), Us., sekery. Br. Snázeť jest velbloudu skrze uši jehly (jehelnou díru) projíti, nežli bohatému vjíti do království božího. Br. Psí ucho (je- dnoduchá klička, kterou snadno rozvázati lze). Ja. — Vz Ukázka, — V botanice. U. myší, alsine, das Mausohr, Vus.; medvědí 231* ouško, primula auricula; n. volové (na Slov. kolocír velký), plantago major, breiter Wege- rich, Plk.; zaječí ouško, vz Ouško. Jg.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011