UvéstiUvésti, uvedu, veď, veda (ouc), vedl, ve- den, ení; uvoditi, il, zen, ení (na Slov. děn, dění); uváděti, ěl, děn, dění; uvozovati = přivésti, vésti, gehend führen, einführen, lei- ten, anleiten, einleiten, bringen, hinbringen, einweisen, bestatten, einsetzen, investiren, installiren; zmocnění statku dáti, vykonati, in ein Gut einführen, einweisen, einleiten; ku právu dědickému zvésti, in die Erbschaft einführen, einsetzen; připraviti, přivésti ně- koho k něčemu, anleiten, anweisen; navésti, anleiten; připraviti, dáti, leiten, führen; způsobiti, učiniti, verursachen, bringen, her- beiführen; dokázati, beweisen, darthun; slova něčí přiváděti, připomínati, dokládati se čeho, an-, aufführen; odvésti, pryč vésti, weg-, entführen; se = připraviti se, přivésti se, sich einführen, sich aufführen, sich verset- zen. Jg. — co, koho. To slepotu uvodí (působí), V. Ten lék sen uvodí. Kom. U. důvody, Sych., šestinedělku (do kostela), nevěstu; Ani dva ho neuvedou. Us. Úřad měřičův u., einführen. CJB. 303. Kapouni uvozují podagru; Nové víno nemoc v jatrách plodí a sen bouřlivý uvodí. Jir. Ves. čt. 378. Svornosť uváděj, nepřátelství zničuj. Kmp. Jména jich později uvedeme. Ddk. II. 306. U. matku, položnici, vorsegnen. Us. Šd. Proč je tam uvede? BR. II. 115. — co komu. Jednomu z Rokycan ženu jeho uvedl. Pč. 28. — co. Virchov uvádí to co analogon, lépe: za analogon. Brt. Olomúcká kniha uvádí ho co čtvrtého biskupa na Moravě, lépe: jakožto čtvrtého a p. Vz Co. — čeho. Bloudících k němu uvedl, šp. m.: bloudící (akkus. ). Brt. — co, koho, se kam, v co: v dědictví, v poddanosť, v služebnosť, v po- robu, v svou moc, v nebezpečenství, v těž- kosť, v neštěstí, v hanbu, v řeč a pokřik, v pustinu, v poušť, ve zlé domnění, v lesť, v jednotu, v mír a pokoj, ve svornosť, v řád, v pořádek, ve známosť, ve zvyk, v zapo- menutí, v poznamenání, svou poslední vůli ve spis, něco v něčí ruce u. V. Něco v pa- měť uvésti; dobré obyčeje v děti, Kom.; v otroctví, v potupu, ve zlou pověsť, ve zkázu, něco v skutek. D. To kaž a uvozuj v ty, o nichž víš, že je přijmou. Br. U. něco v pochybnosť, D., někoho v podezření, v ne- návisť. Jel., něco v nic n. v nivec (vz Nic); víru v lidi, něco v předešlý stav; někoho ve škodu, něco v zmatek, lodí v stanoviště, Us.; něco v užívání, v platnost, ve skuteč- nosť, J. tr., své předsevzetí ve skutek, někoho v držení statku, něčí slova v po- chybnosť, Ml.; v nesvornosť, ve spor, v běh, v nestálosť, v řeč. Th. Předpis, zákon v plat- nosť u.; něco ve známosť, v provod (in Be- trieb); stroj v činnosť, něco v život; někoho v úřad, ve svou domácnosť u. Us. Dch. U-dl je v jednotu. Us. U. něco ve skutečnosť, v užívání, v držení něčeho, v poctivosť lože manželského. J. tr. U. rovnici v nullu, eine Gleichung auf Null bringen. Nz. Sami se ve svobodu uvedeme. V. Ve kterýžto dluh předek náš nás zapsal a uvedl. 1467. Pohoršení v křesťanstvo; někoho v slepotu u. Chč. 299., 623. Hřiech ludi uvodil v pe- kelnú ljuť. Kat. 1301. Takové naučení v zná- mosť u. Nar. o h. a k. Pán Bůh mne v to místo uvedl. Žer. Bude-li žalobci věc ne- movitá přisúzena, aby jej uvedl v držení té věci. CJB. 425. Zřízení a práva zemská v jedny knihy uvésti; Chtíce, aby takové nesvornosti v dobrou jednotu uvedeny byly, kteréžby obecnému dobru nyní i budoucně nepřekážely; Purkrabí pražský má jej v sku- tečné držení u. Zř. F. I. A. III., X., C. XXIX. Chtěli-liby kteří z židů koho v jaké zápisy uvozovati. Ib. H. XIV. Radili se mezi sebú, kterak by zemi v pokoj a řád uvedli. Let. 118., Pal. Dj. III. 3. 232. V ošklivosť ně- koho uváděti. Prot. 7. Vůli boží ve vědo- mosť uvozovati; Nechtěl hory v nesvobody uvozovati; Nesvornosť Čechy v posměch a v potupu uvedla. Dač. I. 2. 121., 287. Sebe i svúj lid v nebezpečenství uvedl; Žádám, abyste mi to v známosť uvedli: Sebe i mne v posměch uvésti se neštítí. Žer. 17., 340., L. I. 28. Není na světě žádné sebe světější věci, která by nemohla v posměch uvedena býti; Že duch sv. je uvede ve všelikou pravdu; Aby důstojenství jeho apoštolské v podezření a v potupu uvedli; Kristus všecky věci v byt (= v bytí) uvedl; Hodlaje je v tajemství smrti svoji uvozovati. Sš. Sk. 21., 177., II. 12., 200., Mr. 37. Odtud mohla zejména Morava v tíseň uvedena býti; Uvedl ty úmysly ve skutek; U. nepřítele v nepořádek, někoho v pokušení; Aby svaka svého Bořivoje uvedl zase ve knížectví; To náleží u. ve shodu s vypovězením knížete Bořivoje; Soběslav byl od císaře v hodnosť svou uveden; Knížata uvedl vesměs v poměr manů císařských; Dle kronikáře Dětmara zločinec uveden byl v nevolnictví. Ddk. II. 84., 110., 264., 304., 414., 452., III. 293., IV. 91., 154. A tak (oba rody) jako v jeden uvedeny; Smrť svou v známosť jim uvodí; Jméno boží v potupu uvozoval; Duch sv. v pravdu uvodí; Abych v pokušení uveden nebyl; Jaké pomsty na sebe uvedli. BR. II. 7. a., 70., 103. a., 304., 731. a., 747. (Šd. ). Uvésti někoho ve škodu; Žalovati nemohú, lečby jinú k tomu potřebnú příčinu v právo uvedli; U. někomu něco v paměť. NB. Tč. 87., 274. Mluvil jsem s ním, chtě ho ještě v lepší u. Arch. II. 26 Tu jsú mně slíbili v drženi mě u. a toho jsú mi neučinili. Půh. I. 243., 251. Neuvoď nás v pokušení. Us. Šd. Tu mě v známosť každé pravdy uve- deš; I jeho uvedly sú v hřiech ženy cizo- zemské; Někto bývá v pokušenie uveden; Ďábel v hřích smrtedlný uvedl jest člověka; Aby knieže židovské u vieru uvedl; Aby mně v práci tohoto světa pomáhal a potom v radosť nebeskú uvedl. Hus III. 94., I. 133., 345, II. 168., 406., III. 89. Uvésti se v ne- přízeň. Dal. Uvozuji se v to (persuadeo mihi). Jel. —koho komu v co. Uvedlo mne to jemu v nenávisť. Jel. Konsulovi svůj příchod v známosť u. jsme dali. Har. II. 28. — co čím. Svědky kolika se uvolíš žalobu u. nebo odvésti, toliko proveď anebo odveď, jinak při svou ztratíš. Kol. 28. — (nač, k čemu, do čeho, v co) kam čím. Páchajíce zbrodně, jimiž potupu, mrzkosť, šeredu a hanu na své tělo uvedli. Sš. I. 31. Obak hlasem tiem i rukú tú uvádieše biedu na lud. Rkk. 18. Brannou rukou v svobodu se u. Us. Vlasť válkami v pustotu u. Sych. Někoho zpěvem v sen u. Kram. Což vše uvedl jim psaním svým v známosť. Skl. I. 84. Právem v dědictví u. Aqu. Polepšením dří- vější poklesky v zapomenutí uvedeš. Ml. A tiem nápisem lidé byli jsú odstrčeni od bludu pohanského a uvedeni v pravú vieru; (Pýchú) všichni uvedeni sú v pokušenie; Nikodem tiemto sv. čtením byl jest vyčištěn z nevěry a uveden u vieru sv. trojice. Hus I. 76., 356., II. 228. Do království svými vlastními penězi jsem ho uvedl. Arch. I. 71. Preláty do regalií slavně podáním žezla u.; Jelikož však nevložil na ně ruce, uvedl prý tím církev do bludu. Ddk. III. 5., IV. 88. Proto syn boží vtělil se jest, aby nesvorné k pravému pokoji svým tělem, kteréž jest na se vzal, v jednotu uvedl; A mistry pří- kladem dobrým k témuž vedl. Hus. I. 254., II. 29. — co kam kdy. Abychom po vy-loučení všeho, co s obou stran přehnáno jest,dějepisnou pravdu dle nejlepšího přesvěd-čení zde uvedli; Kterak pokoje milovný So-běslav v následujících třech létech uvedenjest v to postavení; O Děpoltovi jest ovšemznámo, že jej Ota hned po svém dosednutína stolec knížecí uvedl v držení majetkuotcovského. Ddk. II. 11., 20., IV. 71. (Tč. ).Po skutcích Mojžíšových uvádí Štěpán slovaprorocká. Sš. Sk. 84. Obmýšlel již jen pro-středky, kterak by zemi českou po sobě u.mohl v moc zetě svého. Pal. Dj. III. 3. 260. Po nastoupení reakce vše uvedeno v pře- dešlý stav. Ml. — co, koho, se kam, nač, na koho. Bloudícího na cestu, pokoj na svět, bázeň na někoho u. V. Požehnání na svůj dům; lid na něco u. (navésti). Kom. Sami na sebe uvodí zlé. Br. Uvedl na mne hanění, strach na nepřátely, někoho na lůže. Jel. Někoho na mizinu, něco na peníze (zpe- něžiti), D., biedu na lid, Rkk., něco na nic (zničiti), D., dluhy na dům. Us. Své děti na místo u. (zaopatřiti). Jg. U. někoho na úřad. J. tr. U. něco na obzor, na poledník. Nz. U. něco na menší míru, na jeviště, úsudek na pravou míru. Dch. Ú. si něco na paměť, Us., na sebe hanbu a lehkosť, Bart. 2. 16., podezření. Dač. I. 234. Měl za to, že velký stud a nenadálá hanba na Ananiáše mrtvici uvedla. Sš. Sk. 56. Obtížení na zemi u.; na sebe bídy, na někoho pomstu u. Arch. IV. 451., BR. II. 19. b., 272. U. někomu něco na mysl. Us. Nebude-li naň ta lehkosť uve- dena. Vl. zř. 103. Pakliby se toho přes to kdožkoli dopustil a naň to shledáno a uve- deno bylo; Pakli taková věc byla by naň uvedena, tehdy takový každý trestán býti má. Zř. F. I. A. VIII., C. VI. A v té pří- čině obviněný povinnosť původa na se uvo- zuje (wälzt auf sich) a svou obranu proka- zovati musí. Kol. 16. Moc i květ národu uvedeny jsou až na kraj záhuby; Kněze Ja- kuba uvedl na faru sv. Petra v Brně. Ddk. II. 375., VI. 190. Aby uvozovali všecky rány na lid nevěřící; Sami na sě uvodíme zloře- čenstvie viece než požehnánie. Hus III. 305., I. 337. (Tč. ). Srovnalosti na celá čísla u.; Mnohočlen na n-tou mocnosť u.; Pravý člen rovnice na stejné jméno u. atd. Šim. 82., 187., 119. Aby písař týž výpověď v obyčejnou formu na papír uvedl. Er. U. na někoho ne- návisť, vinu, těžkosť, Kram., kleveta. Rváč. Závadu na něhoho pro něco u. Vz Závada. J. tr. Sebe na bezpečné místo u. Bern. — koho kam (k čemu, do čeho, pod co, mezi koho, za co). Někoho ke škodě, Ros., k dobrému, k zlému; slepého k stěně. Jg. Kteří by krále uvedli (verleiten) k těm smlouvám. Zř. F. I. B. XIII. Že jej k apo- štolům uvedl; K takovému poznání má je u. Sš. II. 15., L. 29. (Hý. ). Chtíce ten jistý mlýn z jeho požitku k užitečnému svému u. 1431. I u-dli Lota k sobě a ty, kteří byli vně, ranili slepotou. Bibl. My k slovům jeho u-dli již dostatek dokladů. Ddk. III. 289. Správce duchovního k chrámu u. Dač. II. 11. A k tomu chtě u. Krista i die; Ďábel chtě člověka u. k nekání konečnému. Hus II. 91., III. 115. Někoho k někomu u. D. Uvedu ho tím hlouběji k sobě. Kom. Uvedli koho do škody, Ros., něco do češtiny, Jg.; summu peněz do počtu, do rukou u, V., něco do pořádku, Us., větry do dolův, Vys., něco do protokolu. J. tr. Někoho do zahrady, Ros., do tajných míst, Kom., do společnosti, Us., do bytu, do bídy, D., do církve, Štelc, zlé mince do země, V., někoho do dluhů, Pr. měst, vodu do rybníka, Jel., šestinedělku do chrámu, Us., věřitele do statků dlužníka. Har., Ros. U. zemi do pokoje a do pořádku. Tjř. Veličinu x do rovnice u. Nz. Sixt kramář jej k sobě u-dl do domu. Dač. 1. 117. Tu pan komorník má jej za ruku vzíti a do stolic u. Arch. V. 401. Pán je u-dl do sklepů svých. Sš. Sk. 22. Tolik tisíc lidí do záhuby uvedl. Pal. Dj. III. 3. 67. U-dli je slavně do valného shromáždění. Ib. 75. Jaromír byl uveden do biskupské hodnosti; U. arcibi- skupa do sídelního města; Vipert uvedl Bořivoje zase do Čech; Mají osvobozeni a do svých práv zase uvedeni býti; S touto okolností do spojení u. tuším třeba, co nám pražský kronikář k r. 1133. vypravuje; Oba náhledy dají se snadno u. do shody; Všecko uvedeno bylo do starých kolejí. Ddk. II. 254., 383., 393., III. 30., 53., 132., IV. 71. (Tč. ). On (Kristus) jediný sám móž do roz- umu i písma sv. u.; U-dl jest mě král do pokojíka vinného (Pís. Šal. 2. 4. ); Ty pak zlé věci aby měly skrze člověka do církve uvedeny býti, nevěř tomu žádný. Hus III. 11., 26., 313. (Tč. ). Chtěje zase touž zemi pod vladařství rodu svého u. Dač. I. 197. Římany Karthaginenské pod sebe uvedli. V. Nějaký nový obyčej mezi lid u. Bern. U. ně- koho za dům. Us. — co za co: za příklad. Th. Biskup Dětleb uvozuje se tu za svědka. Ddk. IV. 25., 76. Někoho za svědka u. = vésti svědka na koho. Vz Svědek. — co, koho odkud: z nebezpečenství. L. Místo z knihy na důkaz pravdy u. Ml. Se všech stran tmy u. Troj. Mezník se dne dolův. Vys. Uvodili také ze zápisu, že... Pal. Dj. IV. 1. 77. Bláznění jedno z pekla najlí- tější čerti v lidi uvozují. Jel. Enc. m. 39. Z rodu obecných lidí v řád vládycký uvo- diti. Zř. mor. 1604. Obrazy nalezeny sú vy- mýšlením a u. mezi křesťany pro stvrzení prvé viery. Hus I. 71. — proč. Ale dosavad úmyslu toho ve skutek u. jsem pro závadu nemohl; Pro dolíčení toho uvodí svědectví písma; A ku průkazu toho uvádí apoštol dvojí místo; Ostatně uvádí Pavel tu příhodu za tím úmyslem, aby...; Pro odvrácení Galatův ode jha starozákonného uvádí jim na paměť jejich stav předešlý a předešlou nevolnosť jejich; Pro přičinění důrazu uvádí slavným spůsobem svědectví jeho. Sš. I. 24., 42., 114, II. 24., 46., J. 24. (Hý. ). Angel z Ronovce na radu kancléře jest v ten úřad uveden. Dač. I. 119. — co kde. Pan farář ji dnes uvedl ve farním kostele (šestine- dělku). Us. Tč. Aby před lidem prostým jej v podezření uvedl. BR. II. 70. b. Biskup pražský od tehdejší doby uváděn býval mezi biskupy k říši německé bezprostředně slu- šícími; Mezi svědky uvozuje se tchán hra- běte; Za svědky uvozují na listě nadacím biskupové; Co se jim zalíbilo, tím snáze a rychleji i ve vlasti ve skutek uvedli. Ddk. III. 220., IV. 32., 76, 251 (Tč. ). Abychom mezi mnohými zde pominutými ještě jedno mínění uvedli; U-dí v následujícím verši slova.. Zda nechtěl (Pavel) národ náš u pohanů v ošklivosť u. ? Sš. II. 94., Sk. 76., 293. (Hý). — co jak (kde, kam). Věc do čista u., reinen Tisch machen. Dch. Něco po drobnu uvésti, vyčísti, detailliren. Šp. Lukáš uvodí místo podlé přeložení sedmdesátců, ač nedoslovně; Slavným způsobem něčí svě- dectví u.; Uvádí slova ta do smyslu jenom; Jenž nepřímým způsobem úchabek a úštěrbek v nauku křesťanskou uvodí; Místo zloře- čení uvedl Kristus na veškery národy po- žehnání. Sš. L. 60., J. 24., Sk. 76., 11. 10., 36. (Hý. ). Tento lantkrabě uvádí se ve spo- jení s válkou polskou; Neopominul rytířům uvoditi co nejpřísněji povinnosť jejich s vy- hrůžkou, že...; Velmi rozsáhlé držebnosti Velehradu uvádějí se tu dle jména; Marketa byla uvedena za zvuků hudby do Prahy. Ddk. III. 284., IV. 11., V. 139., 312. (Tč. ). Právo nižší, kteréž menší pře soudilo a podlé toho i trestání menší uvozovalo. BR. II. 21. b. — co komu v co po kom. To po židovce jemu v známosť uvedla. Vrat. 95. — co kam skrze koho. Vz U. co kam. — co kudy. Ještě jest jedna skúla, jíž ďábel ve mnohé uvodí vraždu a jest tato. Hus I. 188. Uvedl ho zahradou do sklen- níku k zahradníkovi. Us. — aby. (Kristus) znenáhla je (lidi) uvedl, aby jeho tajemstvie pravdu přijeli. Hus II. 13. — co komu s čím: ženu i se statkem (= odvésti). Brikc.
