ZakládatiZakládati, zakládávati; založiti, il, en, ení; zaklásti, kladu, kladl, den, ení (založovati, této formy méně se užívá. Jg.) — klásti něco za něčím, hinter etwas hinlegen, wohin- ter legen, hinter etwas anlegen, anmachen, aufschieben, verlegen; zahnouti, umbiegen, einschlagen, umlegen, aufkrämpen, aufstül- pen; nedbati, nepracovati, die Hände in den Schoss legen, faulenzen, gering achten, hint- ansetzen ; za jesle vložiti, Futter dem Vieh in die Krippe einlegen; zastaviti, kladením zandati, zadělati, voll legen, voll stopfen, verlegen, vermachen; poléknouti, nachstellen, Fallen legen, Schlingen, Netze aufstellen; nastrojiti, aby hořelo, Feuer legen; vložiti, vkládati, vsouvati, hineinschieben, dazwi- schen legen, unterlegen ; půjčiti, poskytnouti, Einem vorschiessen, vorstrecken, aushelfen, ihn unterstützen; zaopatřiti, versehen; za- sazovati, worauf setzen, bauen, steifen; usa- zovati, vážiti sobě, auf etwas halten, sich stützen, etwas schätzen; ustanoviti, fest set- zen: štípiti, einen Garten anlegen, pflanzen; začátek učiniti, základ klásti, zaraziti, grün- den, Grund legen, bauen, aufrichten, stiften, errichten; na Slov. = zastaviti, versetzen, pfänden, verpfänden ; se = položiti se zač, sich hinter etwas legen, einlegen; saditi se, o základ hráti, wetten, eine Wette anstel- len, eingehen; něco za základ míti, na tom spoléhati, sich auf etwas gründen, stützen. Jg — abs. Květ zakládá (přerozuje se v ovoce). Kom. D. 120. Nevím, kde to je založeno. Us. Šd. Medvěd založil (do zim- ního lože odešel). Škd. exc. Nezaloží-li máj, jiný měsíc nezaloží. U N. Bydž. Kšť. — co, koho: dům, stavení, dřevce, ruce, koho (půjčiti mu); založe ruce seděti. V. Z. oheň, školy, klášter, biskupství, tábor, zahradu, kabát, šaty, límec, D., knihy, kostel, koně (jiné zapřáhnouti), Us., cesty, Koc, nohu, sněm (zahájiti), L., kopí, Vrat., psaní, Ros., huť, rybník, hory, kukus, sbírku, příplatek, šňůru, mlýn (opříti paleční kolo o kozu hra- ničnou bidílkem), kolo, stoupu, žlab, Vys., osidla. Šm. Z. hráz. Z-dám svou česť, bei meiner Ehre; Z. nadaci, Us., Dch., osady, Sl. les., fond, kraj papíru, sbírku, spolek, Us., Pdl., ránu (obložiti), Db., dynastii, Lpř. J. Děj. I. 27., základy, Vrch., trávník, Dlj. 86., stráži (insidias ponere). BO. Hybaj, sy- nečku, hybaj za vozy, jak ti odjedú, kdo tě založí? Sš. P. 459. Kristus církev vido- mou z-žil. Sš. Sk. 15. (II. 21. — Hý.). Ne- měl-li se kdo k placení, z-žil ho sám (za- platil zaň, půjčil mu). Sá. Byl přirozeným zástupcem a patronem kláštera toho, poně- vadž jej otec jeho byl založil. Ddk. IV. 26. Pomožte, pomožte, lebo mne založte (při- přáhněte mi), ať moje koníčky nestojí na mostě. Sš. P. 461. Spívám, jak hroznú Sva- topluk na Karolmana védol vojnu, a zmu- žilých velké založil kráľovstvo Slovákov. Hol. 3. Zapálila voskovicu, založila (rozdě- lala) oheň, odpravila postel a čakala. Dbš. Sl. pov. III. 90. (VI. 71.). Poskočila si, ruce založila a zpívajíc tancovala. Er. Sl. čít. 30. S tym, co namlacil (namlátil), pošol (šel) do karčmy a šicko založil (utratil). Ib. 72. Aby ty snad jiné zakládaje sám sebe na nic nepřivedl. BR. II. 24. b. — čeho, šp. místo: co. Jg. Zakládal v zemi nových pev- ností (šp. místo: nové pevnosti. Brt.). — co komu (čím). Z. píci dobytku, volům za jesle, Us., sobě cíl, L., někomu cestu (zameziti), V., Háj., Ml., majiteli gruntu dě- dičné kukusy. Vys. Tehdy má jim pánům gruntu a kverkům takové týhodní placení bez všelijakých odporů založeno býti. Nar. o h. a k. Založiti někomu svobodný prů- chod. Skl. 323. Kámen hlavě založe na zemi léhal. Ms. Leg. Někomu cestu množstvím rytířstva z. Troj. Z. si obrázek u někoho, sich einen Stein beim Jem. einlegen; Mnohý si zakládá, jako by měl celý svět; přijde smrť a je po všem. Us. Dch. Založiti ně- komu (zapáliti mu stavení). Us. Vrů. Z. si herbář, Us., blechám (na lůžko se uložiti), u Litovle. Včř. Kozelná holka, jestli ne- umlkneš, tak ti založím (naložím), že ... . U Rychn. Z. pak koním do jeslí sena, ně- kolik hrstí sena. Us. Založiti vozkovi (při- přáhnouti). Založil koňům na noc. Us. Šd. Jemu založíme zdar. Msn. Or. 153. Dobro- druhovia z blíza i z däľeka radi hromadie- vali sä okolo neho, tu aby Turkom cestu založili, tam aby ím lúpež odňali. Chlpk. Sp. 188. Čo si zakládáš (anlegen) tú masku? Svet už teraz zná rozeznať šedivú handru od maľby. Čjk. 71. Tamto visí blyskavý, pekný, vyšívaný kantár: ten vezmi, já zaň platím majstrovi, keď ho založíš tvojmu vrancovi. Sldk. 56. Povedz mi, môj milý, čo ťa bolí? Založ si lístoček javorový; za- lož si, založ si, kde ťa bolí, nejdiže do města k doktorovi. Sl. spv. II. 42. — co, koho, se čím (proč, odkud). Z. někoho penězi, V., Ros., Sych., D., Ler., Reš., Mus. 1880. 89., Šp., Dch., Čsk,, NB. Tč. 11., Šd., Vck., Vrat., Sš. P. 325., Brt. P. 78., zbo- žím, D., pernatou zvěřinou, Sych., něco dřívím, Ros., kamením, Us., dvéře armarou,D., kolo základkou. Vys. Z. někoho penězi Na cestu, penězi z pokladnice státní. J. tr. Žeby dostatečně mince zlatem a stříbrem zakládána a fedrována býti mohla. Nar. o h. a k. Z. psy (instrum.), die Hunde zur Vorlage bringen. Šp. Z. někoho summou peněz, vydání příjmem, die Auslage durch die Einnahme decken. J. tr. Zal. někoho obilím. Prot. 302. Svou ctí se vám zaklá- dám. Us. Z. někoho ze svého hotovými; Nařídil, aby hory jmenované penězi a ji- nými potřebami byly ihned dostatečně za- loženy. Mus. 1880. 233. Začež Fridrich Elišku opět půjčkami zakládati počal. Pal. Děj. IV. 1. 34. V zárodu ptačím, co se za- čalo zakládati hlavou, nohou atd., to se již nemění, ale tak zůstává. Kom. Did. 101. — co, se, sobě na kom, na čem. Mnoho na někom z.; všecka myšlení a předsevzetí na Bohu z.; vše na rozkošech z. V. Naději svou na Bohu z. Šm. Z. něco na chuti, na sobě. Kom. Též na dobrém svědomí a sva- tém obcování více zakládal. Skl. I. 110. Přá- telství na ctnostech z. Jel. Na doufání se z. Br. Na slávě a bohatství sobě z. Ml. Z. co sobě na čem. Vz Pozůstávati. Ros., Sych., Dal., Kram., D., Smrž. Důkaz na listinách z. Us. Nz. Methoda ta zakládá se na násle- dujícím principu. Us. To na skutečnosti se zakládá, na pravdě, na bezpečných dějích; Ten si mnoho na svém umění zakládá; Ten si na tom zakládá, že byl pochvalen! Us. Dch. Výpočty, na nichž je (výzkumy) za- ložil. Osv. I. 521. Nazakládaj na žádnej veci len v Bohu. Na Slov. Tč. Tam Zelez- ník zámky zakláda na tvojich psov (unter Schloss und Riegel bringen); ponahľaj sa, aby si ty dobehol, kým tie zámky dobre nepozakláda. Dbš. Sl. pov. VII. 94. Co pak si zakladáš na bohactví? Er. P. 157. Než čo mníš ubohý? čo na ľudskej vláde za- kládaš? Hol. 5. Tvrzení to na pravdě se zakládalo. Mus. 1880. 76. Na zajatém kně- žici mnoho zakládáno ; Skála, na kteréž spasitel založil jest církev svou; Dosazeni jeho k trůnu nezakládalo se na právu; Pří- buzenstvo zakládá se na sňatku Ketrudy; Náhled zakládá se Ha mylném sestavení událostí; Na tomto přesvědčení zakládají se všecky obřady; Městské právo brněnské zakládá se na úplně vyvinutém měšťanství. Ddk. II. 80., 285., 414., III. 199., III. 273., IV. 304., V. 247. (Tč). Svrchovaná před- nosť církve římské zakládala se na před- nosti od Krista Petrovi propůjčené. Sš. 1. 12. (Hý.). Řádové, kdyby na samých toliko pamietech lidských zakládáni měli býti a zůstavováni .... 1606. Svou věc na písku založili. Bart. Nynější svět toliko na chy- trosti a lapačkách zakládá. Žer. 323. Kteréž (právo) na spravedlnosti založeno jest. Kol. 3. Na skutcích zevnitřních naplnění zákona zakládali; Podlé toho, že více na svém roz- umu nežli na boží moci a písmích sv. si zakládáš; Ačkoli sem Timotea obřezal, však sem to pro mdlé u víře učinil a ne proto, že bych na tom ospravedlnění člověka za- ložil. BR. II. 34. a., 580. b., 639. a. (Šd.). Na té řeči všichni světí zakládají, že nelze Člověku spasenu býti, než hřešil-li je, že musie dosti za hřiechy učiniti. Hus I. 342. Z. co na Kristovi, na snech, na divích; své urození na něčem z. Chč. 306., 376., 447. — co, si, se v čem. Zakládám v tom svobodu, Kom., pokoj, štěstí. Br. Z. hrdinství v hu- bení. Kom., V. V naději se z. V., Br. Mlá- dež v dobrých Mravech z. V. Svou radosť v kvasech z. Kom., Šm. Důkaz v listinách z. Us. Otče věčný, jenž jsi na svět syna dal, tak aby v nás naději zakládal. Kanc. Vyrozuměli jsme, že tenže kříž paní apa- tekárce v 20 tolarech založil. Sl. let. V. 69. Nech si žiadno dievča v láske (v kráse) ne- zakláda. Sl. ps. 101., Sl. ps. Šf. II. 108. Oni si veľa zakládali v tom, že sú oni takí rytíři. Dbš. Slov. pov. I. 293. Oj, ale drahšie platíš to šialenstvo, že si v marnostách pre- mnoho zakládaš. Sldk. 382. Včul kde je udatný a ve svej si vláde zakládá. . . Hol. 30. Zlí při falešných vecách v síle zaklá- dajú. Na Slov. Tč. Naši bratia Češi v týchto pamiatkach staročeských si velmi mnoho za- kládajú a to dobre robia. Pck. Ps. 91. Na Hory Kutné do stal se jakýsi šilhavý Něm- ček, v kterémž sobě pan mincmistr mnoho zakládal. Dač. II. 26. Fariseové sobě v těch vněšných očistách z-li. Sš. L. 119. Z. si v ně- čem zvláštní naději. Bart. 4. 36. Ne v množ- ství lidu ani v síle naše vítězství zakládáme, než v pomoci Boha. Žer. 22. Zakládá v spa- sem tvém všecku radosť. Kom. Kdyžkoli těžkostí nastávala bída budoucích, sám ty jsi byl, v němž sem svú víru zakládal. Be- nešov. Protož musí pevně dóm ctnosti v Kri- stovi, jenž jest kámen pevný, založiti. A že v takových věcech zachovávání svú spra- vedlnosť a spasení zakládají. Hus II. 419., III. 312. (Tč). — co kam (kde, proč). Znamení za list v knize z., Us.; ruce za pás, za hřbet, za zadek z. (nepracovati, Ne- dbati), V., za záda. D. Z. seno do jeslí pro zvěř, einlegen. Šp. Z. Ruce na záda. D. Kámen před dvéře z. (postaviti). D. Z. něco mezi něco. L. Z. do dlouhé truhly (odlo- žiti). V. Založiti znaménka do knihy. Us. Už to přivezu všecko, dyž sem se založil do toho (in Angriff nehmen). Us. Šd. Voda se do nich založila (opřela se o mostní kozy). Us. Vk. Založím (zapřáhnu) do voza a pojedu na pole. Slez. Šd. Vyšel u nich oheň, jakýsi tulák prý ve stodole do zá- střešku založil (oheň). Us. Šd. Železo do ohně z. Us. Jmt. Jak si na mne tvrdě za- ložila, že darmo povídať. Us. u Solnice. Keď pôjdem nazpät dolinou, nebudem myslieť za milou; klobúk založím na oči, neobzrem sa po úbočí. Čjk. 58. Nohy založím za plece a ujdem. Mt. S. I. 93. Ľúto mi je, ľúto doma i tuto, že som si založil na hrdielce púto. Sl. spv. III. 85. Už mi zakládajú na krk jarmo. Sl. ps. 355. Svoje ruce za hlavu zakladá. Er. P. 163. Cechové neměli toho Rozumu, že Němci vždy se jim zakládají za horu vábíce Čechy po sobě. Let. 72. An jej (zázvor) založí za plášť. Tč. 27. To, na čemž grunt pravé pobožnosti záleží, za hřbet za- kládáte. BR. II. 103. a. (328. b.). Když se k tomu samému cíli namíří a založí. V. — co kde. Z. oheň ve stodole. Us. Z. při kostele pořádný archiv; Eliška dle slibu zla na tom místě kostel sv. Jana. Ddk. III. 186., IV. 29. Z-li krov na kostele sv. Barbory na Novém chůru. Dač. I. 48. V zá- koně božím z-li kochání své všecko. Kom. Šlemy se okolo plic založily. Byl. Komínky v peci z. Us. Lg. V stráži se mu z-li (in insidiis); Založte stráži za městem; Zaklá- dachu se jim v horach (tendebant eis insi- dias). BO., ZN. — (co) nač, na koho. Z. kukus na svůj náklad. Vys. Z. na někoho = poléknouti. Ros. Psa na zajíce z. (jím ho obklíčiti). Šm. Zlato neb stříbro, na kteréž by k týhodnímu placení dělníkům bezpečně založeno neb půjčeno býti mohlo. Nar. o h. a k. Nač si zakládáš? Us. Dch. Stromy mají založíno na květ. Us. Je tam založíno hrozitánsky na dýšť. V Kunv. Msk. Květina již na kořeny zakládá. Šp. Na jeho slovo mohl by skály zakládati. Č. — co odkud k čemu. Odkudž (z Rhegia) Messanu za- ložili. Lpř. Děj. I. 77. Co ze svého k jich dobrému založili. Er. — co o čem. O čemž založil svou radu, toho mu dovoditi třeba. L. — co pro koho: dům pro chudé. Us. Kram., D. Vz nahoře. — se oč (saditi se). Oč se založíš? Us. Založil se o 100 dukátů. Ros. Z-li se oba dva o všecko svoje jmění, upsali to a svědci to potvrdili. Kld. II. 173. Z-li se o sto kop. Let. 411. Jáť toho od- pierám a zakládati sem se o to chtěl. Arch. I. 372. Někteří o kostely se zakládají. Chč. 374. — se s kým (oč). Sych., Sš. P. 28. Založ se s mým pánem (saď se). Br. Ten kupec, co se s ním založil, hned sedl na koně. Kld. II. 173. O to se s nimi zakládal. Abr. z G. 9. — s kým jak. Milí přátelé! založte s chudým člověkem milostivě a pohovějte mu ještě do chvíle. NB. Tč. 275. — co, koho, komu kdy. Mnoho získáš, když příteli založíš v potřebě. Na Slov. Tč. Otík I. a choť jeho Eufemia r. 1078. zalo- žili klášter hradišťský ze statků rodinných. Ddk. IV. 198. Král Václav po svém koru- nování první kámen z-žil na Zbraslavi. Dač. I. 324. Tím úmyslem, že vás budou zase moci v potřebě vaši založiti. BR. II. 222. b. — jak. Vděčně z-žil (zavázal) se jim do třetice, nic že nepovie. Dbš. Sl. pov. IV. 91. Co sobě za cíl založil. L. To zelí se už pěkně zakládá (do hlávek). Us. Šd. Založeno je na čas. Us. Moja milá má štyry volečky, ona založí přes tři kopečky (pří- přeží); nechť si založí neb nezaloží, šak my vyjedem s pomocí boží. Sš. P. 459., Brt. P. 85. Leč přese všecky ty svízele ve všech městech bytedlně církev založili. Sš. I. 4. Klášter založen jest skrze Jana. Dač. I. 8. Oltář založen ve jméno svatých Petra a Pavla. List z r. 1461. Tč. — se. Do pláče se hádej, jenom se nezakládej. Us. Hkš.
