Bratr
Bratr, a, bratřec, trce, bratřík, a, bra- tříček, čka, m. Bruder. Pl. bratrové n. bratři n. bratří, gt. bratrův (dle „Páv") n. batři (jako „Znamení"), atd. Pl. bratří jest vlastně nom. sg., f. jména hromadného, vzniklý z bra- třija, přibírající 2., 3., 6. a 7. pád pl. dle vzorce „Znamení." Šf. Bratrb m. bratras, skr. bhrätar, řec. ??????, ?????? lat. frater, goth. Brôthar, strněm. pruodar, nyní Bruder, lit. broter-eli-s (bratříček), snad = ži- vitel, bhrá = bhar: nésti, živiti, vydržo- vati. Schl., Fk. 142. Z jednoho otce a matky: vlastní, rozený, rodný, plnorodný; buď jen po otci n. jen po matce: nevlastní, polovičný, polourodný, přirozený; z jedné matky: jedno- břišní, pobřišní, životní. B. nepravý (z ne- manželského lože). B. od prsu, prsní, mlíční (Milchbruder). Bratři jsou různo matek n. různo matkou (ode dvou matek). B. manžela, manželky (svat); b. otce (otcův), děda, matky (matčin), báby. — Jg. Ni mi bratra, ni mi sestry, junošo mi vzechu. Rkk. 65. Bratří a sestry. Bratr starší mladšímu statku ne- utrácej. B. nedílný nic dáti ani poručiti ne- může. Pr. Ne ty, ale bratr tvůj (když se kdo vymlouvá); B. bratru jako silná věž. Lb. Bratří snášeliví veliké divy; B. bratru nejhloub oči vypichuje; Třebať bratři spolu nevaří, přece spolu hostí; Bratři se bili a zas sobě mili. Pk. Kdež mladšiemu (bratru) stele, tu sám častokráte léhá, Vš. VI. 9. — B. = společník, tovaryš, přítel, Freund. Vzhůru bratři (spoluvojíni)! Rkk. Neroďte bratři spěti v záhubu. Rkk. Jsou spolu bratři, ne- rozdílní bratří (přátelé). V. Bratr z mokré čtvrti (piják). Us. Čepový bratr (opilec. Vz Opilství.) Č. Miluje ho jako bratra. V. — B. jednoho řádu. Ordensbruder. Milosrdní bratři. Jg., S. N. — B. jednoho vyznání, jedné víry, Religionsbrüder. Bratří češti a mo- ravští, apoštolští. Jg., S. N. — B., osoby rovné důstojností, sobě vůbec rovné: králové, biskupové atd. — Vz Rb. 695., 697., 1355., 1726., 1727., 2287.2289., 2291.- 2293., 2315., 2316., 2751.- 2754., 2766., 2768.