SrsťSrsť, i, ť., srstka, srstička, y. f. S. od srch v sršeti hirsutum esse (sršatý, horridus). Šf., Gb. Hl. 111. S. = žíně, das Rosshaar. Na Ostrav. Tč. S. = chlupy na zvířatech, das Haar, der Balg S. krátká: chlupy; s. dlouhá na konci ocasu: střapec; svazek chlupů měkkých na některém místě: cho- máč, chundel, dlaka; Haare an den Samen vielsamiger Früchte: čupryna. Nz. S. bo- brova, kozí, sobolí, kravská, vlčí, Jg.. koň- ská, velbloudová, velbloudí, zaječí, mořená, sušená, Kh., měkká, jemná, řídká, hustá, hrubá, dlouhá, krátká, Jhl., tvrdá, lesknatá, kudrnatá, vlnitá, ježatá, kozlicí, břišní, pod- břišní, králičí, letní, zimní, zježená, hladká; na krku medvěda: hříva. Šp. Ježkovi ostnové jsou místo srsti. Kom. Kůň s. pouští. Srsť koně hladce lež a stkvej se. Jg. Škořepiny, kůry, kůže, bodláky, srsť, vlasy atd. V. S. železným hřebenem česati; proti srsti pra- covati. Šp. Houně ze srstí kozích. Srstmi velbloudovými oblečen. ZN. Kdož mě srstí přiodil než ty, jenž jsi mne stvořil? Sš. P. 69. Ten už nemá na svojom bydle ničeho nic, ani srsti, ani nitky. Dbš. Z toho ani srsti nezůstalo (nic). Mt. S. To mu je po (proti) srsti. Mt. S. Po srsti hladiti (jak leží), proti srsti hladiti (opak). Jg., Pk. Hladiti koho po srsti (pochlebovati, laho- diti), proti srsti (nelibého něco mluviti, drážditi ho). Jde všecko proti srsti (nedaří se po villi. Vz Neštěstí). Č. Nebolo mu to po srsti. Ht. Sl. ml. 237. Česá se proti s-sti (od předu do zadu). Ehr. Hlaoď sobol po srsti i proti srsti, vždy se hladí. Ctib. Hd. Dáme mu hajc proti srsti (bití. Vz Trest). Č. Vlk změní s., ale ne povahu. V. Vlk po srsti a beran po rounu poznán bývá a liška, že dlouhý ocas mívá. Rým. Vlka po srsti (znej a ptáka po peří). Ros. Liška srsť mění, ale obyčejů nezmění. Č. M. 223. Vadíme se o kozí srsť, ješto jí není ani s hrsť. Lom. Vz Vlas. — S. = barva koně, vola atd., die Farbe eines Pferdes, Ochsen atd. Jaké jest srsti (barvy)? Ros. Koně do vozu s-sti jedné. St. skl. Kůň srsti bílé, černé atd. L., Rkk. — S., srsti = vlasy v obočí, die Haare der Augenbrauen. Ras. — S., vlas, chlupy u klo- boučníka, der Uiberzug. Srsť na aksamitu. Techn. -- S. v rostlinství = vlasy tuhé, maličko položené, die Rauhhaarigheit. Rst. 495., 173.
