Kaplan
Kaplan, a, m., kaplánek, kaplaníček; pl. kaplani (ne: kaplané, vz é, -an), z lat. ca- pellanus, ein Kapellan. K-ni kapličkám před- staveni jsou. Kom. Vlastně tedy kněz usta- novený k službě při některé kapli. Nyní obyč. duchovní, který k ruce jest faráři neb děkanu a ještě osady (fary) nemá. Ros. K. zámecký, dvorský, biskupský, samostatný. Jg., Vz S. N. Stran titulu vz Velectihodný.