Vůl
Vůl (zastr. vól), gt. vola, volec, lce, volek, lka, volík, a, voleček a volček, ečka, volíček, čka, m.; volče, vůlče (zastr. vole), ete, volátko, volčátko, a, n. Bos, /?<>f>, -. der Ochs. Strany odvození vz Šrc. 27. —28., 30. Vůl, pl. volové (zřídka: voli). V. domácí (polský, švýcarský, uherský, český), bos tau- rus domesticus, hrochavý, b. grunniens, ame- rický, b. americanus, Bison, divoký (buvol), bubulus, Büffel, zubr, africký, b. cafer, piž- mový, b. moschatus, Bisamochse, tur, urus, Auerochs, indijský, b. indicus, Zwergochs; plemenný (býk), der Zuchtochs. Jg. (Kom., V, Us. ). Obyčejně celý vůl slove býk, řezaný n. kleštěný vlastně vůl. V. tažný (který táhne), Jg., V.; mladý vůl také: junec, junek, bulík, běhoun, běhounek; trkavý: bodoun; černohnědý: sazek; sivý: sivoň, sivek, sivák, mourek, moura; plavý: plavoň, plavek; při- černalý: brna, barna, paloň; bez rohů; ša- tavec; s širokými rohy: široň; v. podsedlní; náruční, brázdní, opraťák; jochař, krumpolák; povoz s voly, obchod s voly; jho na voly; pacholek u volů (volák); vola ostnem, bodcem, bičem pobádati. Šp. Spřežení volů. V. Vůl krmný n. důbrý. Jg. V. řve, bučí. Šp., Pt. Stádo volů. Nechati krávu státi volem (ne- dojiti jí). V Policku. Sn. Na vola na Zlínsku se volá: tihy (v levo)! hač (v pravo)! hajs (v před)! hoj, hojhoj, hogni (couvni); hoha (stůj)! Brt. Sedliak mu všetko vyrozprávali a ukázan mu svojho syna volovi v uchu ( = ve volově uchu). Dbš. Pov. I. 44. (Šd). Začal gazdovať rak, že muchy lapal a voly púšťal. Lipa I. 24. An dřieve byl volem, trávu jedl. Kčch. 3. Jako nevydovný vůl (tvrdošíjný troup, neohbitá věc). Bl. 297. Vůl volská, Vz Rod. Prk. Kúpala se milá v mořu, pásla volečky ve zbožu (v obilí); A bratr jí poslal štyry voly párné; Pod javorem pod zeleným oře dívča volem černým; Přišli na ně, přišli drábi, volečky jim zajímali; Dával som im voly, čo vorali v poli, ešče mi ho nechcú dať; Moja milá má štyry volečky, ona za- loží přes ty kopečky; nechť si založí neb nezaloží, šak my vyjedem s pomocí boží; Tři sta volů máme, to jim zanecháme. Sš.P. 115., 130., 134., 182., 403., 459., 799. Krvz neho ako z vola revala. Mt. S. I. 90. Pijejako v.; Leží jako shnilý vůl. Us. Šd. Tysjako vůl (hloupý) Us. Dhn. Však ty víš,kam vola bijou (nejsi hloupý). U Rychn.Hsp. Chtělby míti z jednoho vola dvě kůže(i trestati i pokutu vzíti); Z jednoho voladvou kůží se nebéře; Nejsou na jednomvolu dvě kůže; Jeden vůl nemá dvou koží(Rusky. S jednoho vola po dvou kožíchnederou a s jednoho gruntu po dvou daníchneberou). Jg., Č. Vůl spadl do jámy (o pilnépráci ve svátek. Vz Práce); Hotový v., jentrávu žrát; Rozumí tomu co v. hvězdářství;vz Hloupý; Vola uhodili na chlupy a prošlomu to do mozku (Vz Narážení); Vůl beranaporodil (když boty zul maje pod nimi vl-něné punčochy); Volům kroky, jelenůmskoky (není vtip a rozum u všech týž;;Vůl kování nepotřebuje n. kdo chce volemzůstati, netřeba mu z ostra nastupovati (ne-musí hlavy namáhati, se učiti): Řval by vůl.ale zacpává mu ústa blanami (Vz Porušenýsoudce); Snědl v. blány (kožišník se soudils řezníkem a dal soudci blány, řezník pakvola, jenž soud vyhrál; vz Nespravedlivý.Lb. ); Hodí se k tomu jako v. do kočáru.Č. Vůní vuMietyje. Pk. Je náručního volabratr. Bda. Čím větší v., tím má větši rohy.Vrů. Těžko starého vola učiti tahal. Sd.Pitomého vola nenaučíš tahať. Msk. Cochcete od vola než hovězinu? Dch. Z rudymůže býť zlato, z vola nebudě vták; Volanekúpíš za babku. Na Slov. Tč. Nedávejkůň za píšťalu, ani vola za ptáka. Č. Bývalvolem a nyní nechce zůstati ani koněm. Č.Kdo mladými voly oře, dělá křivé brázdy.Prov. Tč. Příroda pevněji táhne než stovolů. Pč. Nedává Bůh vola za rohy. Pč.Ani v. s dvěma smrtmi neumírá; Hrne sedo toho jako vůl do kůpy sena; Pracujejako v. (silně); Běda tomu domovi, kde roz-kazuje tele (kráva) volovi (na Slov. ); Vůlzůstane volem, a bys ho do Vídně hnal;Když člověk do Vídně vola pošle, osel nazpět přijde (na Slov. ); By vedl vola doPaříže, komoň z něho nebude (Smil); Čív., dře za rohy (Mus. ); Musím jej hnáti covola na most (Mus. ); Dá se prositi jakovůl na most; Svého jazyka česť jako vůl(—vola) za rohy upustí (Dal. ). Jg. Cizím volem se chleba nedoořeš; Nezvou vola, aby pivo pil, ale aby vodu vozil; Vola za rohy, člověka (mluvku) za jazyk lapají (za řeči chytají. Mt. S. I. 98. ). Volovi seno, ko- ňovi oves, pacholku buchtu, vždy se prácedobře koná; Láska k poli krmí voly; Tučnýv. krmí stůl. Šp. — V. = přezdívka nízká.Ty vole! Aby ho přes svět zvodil, přecebude v. Ros. — V., volu, m., štír domu. —