1 Blíže
Blíže. Vz blízko. Blíže přistoupiti Us. B. poznati (lépe: zevrubněji), ohledati (lépe: bedlivěji); neříká ...

8 Blíže
Blíže. Protož jiní blíže a pilněji zřiece k řečem Kristovým. Chč. Mik. 418. ...

10 Blíže
Blíže, e, f = blízkost Sluší se z blíže opatřiti Chč S II 210a ...

9 Blíže
Blíže. Kdo takové poměry b. seznati žádá. Pal. Děj. II. 2. 415. B. s něčím se obírati. Kom. Theatr. 19. ...

1 Blízko
Blízko, blížeji, blíže, blíž. Vz Blíže. Nah. Na blízce, na blízku někomu (někoho) býti atd. šp. prý m.: ...

5 Blízko
Blízko. B. přijíti, přistoupiti. Us. Pdl. Jest blízko na den. Dch. Blíže na mysl klásti. Dch. Bitva z ...

1 Blížiti
Blížiti, im, 3. pl. -ží, bliž, blíže (íc), il, on, ení; bližívati, nähern. — se, co k čemu. Blíží se ...

5 Zmítka
Zmítka, y, f. = smítka. Slov. Bern. — Z. = hozená koule, ku které ostatními ku- lemi jako k cíli házejí. ...

2 3. -no
3. -no, přípona zájmen, staví předmět blíže a jako před oči: tento-no, onen-no, ona-no, ono-no, onohono. ...

1 Ďáblická
Ďáblická hora n. Ďáblické Ladví, vrch u Ďablic blíže Prahy. S. N. ...

7 Ohradně
Ohradně. Blíže a ohradněji (o něčem) se ozvati. 1557. Mus. 1891. 198. ...

6 Kafornion
Kafornion, u, m. = místo v kolně po- blíže stájí, kde se chomouty, řetězy atd. ukládají. Dej řetěz do ...

6 Hátka
Hátka, pl., n., místo u Poličky blíže Lázní pověstné, že se tam zdržuji čaroděj- nice. Zkr. ...

10 Klízati
Klízati, klížu = poslouchati, — co. Při- kloň uši blíže, tato slova pilně klíže. Baw. Ezop. 630. ...

5 Blízati
Blízati. Us. u Král. Městce, Psčk., u Bydž. Nk., Bž. 49. — proč. Z hladu pes kulky blíže. V Kunvald. ...

7 Sladkoslaný
Sladkoslaný, brackig. S. voda (řek blíže moře). Posp , Sl. les. ...

8 Přiseděti
Přiseděti. Poněvadž ty tam blíže p-clíš. 1566. L. posíl. II. 39. ...

5 Zimbold
Zimbold, a, m., jm. lesa u Břevnice blíže N. Brodu. Hvlk. ...

10 Cyrilika
Cyrilika, y, f., studánka u Slatiny blíže Bílovce. Vyhl. 122. ...

7 Vkloubený
Vkloubený. Tykadla jsou blíže očí na hlavě v-ná. Kk. Br. 1. ...

4 Tenetiště
Tenetiště, ě, n., lesík u Prahy blíže Troje. Dch. ...

10 Blízko
Blízko. Blíže k němu jíti Kat v 1013 ...

1 Levant
Levant, a, m., z it. levante = východ = východní země blíže středozemního moře, zvl. Aegypt, Malá Asie, ...

2 Pythický
Pythický, pythský, pythisch. P. hry ko- návaly se od Reků ke cti boha Apollona na krissaiské rovině blíže ...

1 Cercle
Cercle (serkl), fr., z lat. circulus, společ- nosť (Gesellschaft) zvláště vzácnější; 2) se- dadla Blíže ...

3 Šacberk
Šacberk, a, m., vrch v Dolních Rakou- sích blíže hranic moravských, na němž roste známé víno šacberské. ...

6 Fišpanka, y, f
Fišpanka, y, f. - městská věznice v Praze blíže Palackého mostu; dříve tam dělali fišpan, bylať tam Fischbeinfabrik. ...

1 1. Hostín
1. Hostín, lépe Hostýn, Hostajnov, a, m., hora s kostelem na Moravě u Přerova (blíže Bystřice), kde Češi ...

4 Výstřední
Výstřední, excentrisch. V. kel (k bokům blíže stojící), trubky, Rostl., kotouč, Techn., kruh, bod, ráz ...

1 Kašubové
Kašubové, v záp. Prusku blíže Gdánska. Rk. - ...

6 Dvanácterník
Dvanácterník, u, m. = prední čásť za- žívací roury blíže žaludku (duodenum), protože délka její rovná ...

2 Přitlačiti
Přitlačiti, il, en, ení: přitlačovati, an- drücken. — co: pečeť, znamení, se. V. — co kam: klobouk na ...

4 Vítov
Vítov, a, m., ves založená od Víta. Pal. Rdh. I. 136. V., Witow, mlýn u Vlašimi; ves u Slaného; Witthal, ...

5 Žebrákov
Žebrákov, a, m., Žebrákow, vsi u Mi- levska, u Světlé, u Dobříše. PL. Vz Blk. Kfsk. 701., 647, Tk. III. ...

1 Hostajnov
Hostajnov, a, m., hora blíže Přerova. Hostajnov jej imě (jest jí jméno). Rkk. 45. Vz Hostín. ...

1 Afrik-a
Afrik-a, y, t — Afričan, a, m., pl. -né; vz -an. — Afričanka, y, f. — Ne: Afrikán, Afrikánka, — Africký ...

5 Zderaz
Zderaz, u, m., částka Prahy na Novém městě blíže Karlova náměstí stranou k řece. Na Z-ze bydleti. Vz ...

7 Bléževá
Bléževá = blíže. Dol. Brtch. ...

10 Bléž
Bléž = blíže Hanac Šb D 47 ...

1 Bližší
Bližší, vz Blízko, Blíže. ...

4 Úsluní
Úsluní, n., na Slov. = úslní, výsluní, die Sonnenseite. Tab. diet. Na ú. víno zraje. Us. Tč. Tab. diet. ...

4 Tuskulan-um
Tuskulan-um, a, m. = letní sídlo Cice- ronovo blíže města Tuskula (Tusculum, nyní Trascata) ve stř. Latiu. ...

2 Příz
Příz = napřed. Vaše hodiny jdou poslíž a naše zase příž (nadbíhají). Us. v Táborsku. Vk. — P., blíže, ...

1 Bližše
Bližše = blíže. Bude-li něco b. ohně, světlejšé bude. Št. (Zastr.) ...

4 Vdešení
Vdešení = vdechnutí. Leg. Vlil jest v člo- věka životné v., Lebenshauch, Alx. Fab.; vnuknutí, die Eingebung. ...

5 Žižků mlýn
Žižků mlýn u Velk. Vanova blíže Telče. Tč. ...

5 Zátravka
Zátravka, y, f. = průpalnice, v dělo- střelství hřídelovitý otvor blíže konce na povrchu hlavní hrubých ...

2 Připrositi
Připrositi, il, šen, ení; připrošovati, hin- zubitten, erbitten. — co komu: sobě. Us. — koho (k čemu). ...

1 Ježky
Ježky v ústech ovčích (špičky n. vrásky blíže hrdla, Ja., Jg., nebo v ústech kravských, der Polyp. Us. ...

6 Kročiti
Kročiti, vz Mkl. Etym. 131. — kam: blíže, Vrch., k ohni. Kká. Když dietě do sieni kroči. Výb. II. 22. ...

8 Čáslav
Čáslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 15. — Č., město. Rada města Č-vě. 1725. NZ. II. 656. Když z C-vě ...

7 3. Spára
3. Spára. Blíže oblé věže onou sparou do tajemné skrýše vcházím zas. Hdk. S. v dolech = rozštěpina, rozpojka, ...

3 Sesednouti
Sesednouti, ssednouti, sedl, utí, absitzen. — odkud: s koně. Čsk. — se, sich dicht zusammensetzen. Sesedněte ...

1 Malín
Malín, a, m. a) vesnice blíže Kolína. Kdyby byl zajíc (pes) nespal (nesral) u Malína, byl by doběhl do ...

3 Šárka
Šárka, y, f., šárnice, e, f. = dřevo ploské po délce na nápravě ležící, na němž se oplín pohybuje; v ...

8 Zápor
Zápor. Nechválí mnichy (akkus.). Chč. S. 243. Neváží sobě nic prikázanie božieho pře- stúpiti. Chč. m. ...

4 Výstav
Výstav, u, m. = vystavení, das Aussez- zen, die Ausstellung, der Ausstoss, die Aus- setzung einer Sache ...

4 Vlys
Vlys, u, m. = prostřední čásť břevnoví nade sloupy mezi architravem a karnysem, pak i dlouhá, úzká prouha, ...

7 1. Vyviti (co, se) odkud (jak
1. Vyviti (co, se) odkud (jak). Lehce v. se z něčího objetí. Hrts., Jrsk. Člověk se vyvinul z rány předvěděné, ...

2 Přikročiti
Přikročiti, il, en, ení; přikráčeti, 3. os. pl, -ejí, el, ení; přikračovati = blíže kročiti, přistoupiti, ...

2 Přisednouti
Přisednouti, ul, utí; přisísti (zastr. při- siesti, přisedu), sedl, dení; přisedati, při- sedávati, sich ...

10 Obyčej
Obyčej. Obyčeje, pověry a zvyky. Vz Sbor. slov. VII. 126. (v Košťanoch), Holuby J. L. Slovensko. 86. ...

2 Pěšina, pěšinka
Pěšina, pěšinka, y, f., pěší cesta, chod- ník, stezka, Fusssteig, Pfad, Steig, m. Po p-ě jíti. Půjdete-li ...

6 Lach
Lach (Jach), a, m. — trhan, darebák, lump, ničema, der Lump. Laš. Škd., Mtl., Tč., Wrch., Brt. Děkoval ...

2 Přiseděti
Přiseděti, ěl, zení, na Slov. dění; fut. budu p.; přisedati. — P., blízko seděti, nahe, dabeisitzen, ...

7 Utkvíti kde (jak, čím odkud
Utkvíti kde (jak, čím odkud). Jeho zrak na něm utkvěl pronikavě. Vlč., Šml. Když z dálky na něm plachý ...

7 Sjíše
Sjíše. (Patron) inheds zvu mocz zzgisie hi rozkaza . . . Alx. BM. v. 4., 18. Pal. v Mus. 1828. čte sjiše ...

7 Okolo
Okolo, o místě. O. stolu, in circuitu men- sae, o. něho. Ž. wit. 127. 3., 17. 12. O. zvu- četi, rachotiti, ...

2 Ponrav
Ponrav, a, m., ponrava, y, f., lépe než: pondrav, pondrava, kondrava, kundrava, konrád, kondrát, kundrát, ...

7 Spojiti. — abs
Spojiti. — abs. My spájame, čo svet dvojí. Sldk. 335. — co čím : břehy mo- stem, J. Lpř., něco vodičem. ...

1 Chasa
Chasa, cháska, y, f. — Ch. = luza, chatra, Volk, Gesindel, Pöbel. Zadní chasa obecného lidu. V. Záškodní ...

4 Událosť
Událosť, i, f., lépe než: událosť. Brs. U. = co se událo, příběh, das Geschchniss, Ereig- niss, Vorkommniss, ...

4 Ústí, n
Ústí, n. = ústa, otevřenosť, průduch, vý- chod, výtok, die Oeffnung, Mündung, der Ausgang. Ú. hlavně ...

3 Spravedlivě
Spravedlivě = dle spravedlnosti, dle práva, gerecht, mit Recht, rechtmässig, ge- hörig, der Gerechtigkeit ...

4 Vystavěti
Vystavěti, ějí, ěj, eje, ěl, ěn. ění; vysta- vovati = udělati, auf-, er-, ausbauen, anle- gen. — co: ...

6 Fidlovačka
Fidlovačka, das Gefiedel (na houslích). Té. — F. Děliti se s kým o f-čku, sich mit Jem. fiedern d. i. ...

4 1. Útěcha
1. Útěcha, y, f. Ú. liší se od potěšení. Vz toto. Ú. = učetí milé, libé, těšící i to, co způsobuje to ...

6 Druhdy
Druhdy = časem, někdy. Žádnému d. poddáni býti nechtí ani se Boha báti; Ne- věděli d., co činiti mají; ...

3 Sirena
Sirena, y, f.. Sireny, řec. žeive?, zpěvné bohyně mořské (skr. svar zníti, lat. susur- rus), vábné, svůdné ...

1 Louditi
Louditi (zastr. lúditi), 3. pl. -dí, luď, il, děn a zen, dění a zení; loudívati = vábiti, lákati, vnaditi, ...

2 Ohroziti
Ohroziti, il, žen, ení; ohrožovati = hrůzu odnímati, činiti, aby kdo hrůze zvykl, Furcht benehmen. — ...

3 1. Studánka, studénka (-dýnka), y
1. Studánka, studénka (-dýnka), y, f. - pramen, malá studna, der Brunnen, die Brunnenquelle. Studýnka, ...

1 1. Lovčí
1. Lovčí, Jäger-, Jagd-. L. trouba, kůň, D., pes, V., anekdoty, arithmetika, pořadatel, dohlížitel, ...

2 Přitáhnouti
Přitáhnouti (zastr. přitiehnouti, přitáh- nouti), ul, ut, utí, (zastr. přitahu), táhl, tažen, ení; přitáhati, ...

1 Kde
Kde, kdež, kdeže, wo. V jižních Čechách: hde, vz K. Místo na otázku, kde označujeme I. příslovci místa: ...

2 Přistoupiti
Přistoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení; přistoupati, přistupovati= k někomu při- kročiti, blíže ...

4 1. Tíž, e, tíže
1. Tíž, e, tíže, e (zastr. těže, e), tížka, y, f., těžkosť, i, f. = tažení se k zemi, die Schwere. T. ...

5 Značiti
Značiti, il, en, ení, značovati = zname- nati, bezeichnen, zeichnen, markiren, kenn- zeichnen; brandmarken; ...

4 Upřímo
Upřímo (zastr. upřemo) = přímo, z příma, gerade, aufrecht; gerade, direkt, aufrichtig. Stój v spravedlnosti, ...

4 Utěšený
Utěšený; -en, a, o = potěšený (pass. ), erfreut, ergötzt, vergnügt, beruhigt, getrö- stet. St. skl. II. ...

2 Přiležeti
Přiležeti, 3. os. pl. -ží (V.) a žejí, el, ení = při něčem, vedlé něčeho ležeti, an-, beiliegen, bei ...

3 Spíše
Spíše (zastr. spieše), spiš (zastr. spies), na Mor. a ve Slez. místy spěš, vz Spěš; komp. spíšeji, superl. ...

1 Kostkovaný
Kostkovaný, würfelig, gewürfelt. D. K. látka. Us. Kostkovati, na kostky krájeti, würfeln; v kostky hráti, ...

2 Příslovce
Příslovce, e, n., příslovka, y, f., ad- verbium, das Nebenwort. P. jsou neohebné částky řeči, kterými ...

4 Určiti
Určiti, il, en, ení; určívati, určovati = ustanoviti, uložiti, bestimmen, festsetzen, an- ordnen, ansetzen. ...

3 Střevo, třevo, a, střívko
Střevo, třevo, a, střívko, a, n., ve Slez. čevo, Klš., Šd., der Darm. Srovn. rus. čerevo, črevo. Mkl. ...

2 Postoupiti
Postoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení; postoupati, postupovati; postoupnouti, pnul a pl, utí. — ...

2 Při
Při, předložka s lokalem. —1.O místě znamená blízkosť bezprostřednou, blízko u, ne- daleko od, čemu po ...

1 Končicí
Končicí slovesa. Vz Časoslovo končicí. Jaký význam mají slovesa končicí? Známo jest, že každý slovesný ...

1 Komparativ
Komparativ, u, m., lat., srovnavatel. — K. tvoří se trojím způsobem: 1. u některých jmen prídavných na ...