10 Blízký
Blízký, Od nejbližších jest rána nejhlubší (nejvíce bolí) Slád Šl 107 — On je b = blízký příbuzný U ...

5 Blízký
Blízký. Vz Mkl. Etym. 15. Bližší, vzdá- lenější věci. Us. B. budoucnosť. Ad lépe: Cf. O ty věci s ním ...

1 Blízký
Blízký (blízek, zka, zko); bližší. Nahe. B. přátelství, příbuzný, přítel, V., nebezpečí; v blízkém čase. ...

8 -ký
-ký. Adj. v -ký vají v jazyku starším tvary jmenné: Blízký — blízek, brzek, horek atd., ale časem mizejí ...

4 Tercerol
Tercerol, u, m., z vlas. terzetta, druh men- ších bambitek s krátkou hlavní pro blízký výstřel, die Taschenpistole, ...

1 Dotýkavý
Dotýkavý spis (který dotýká); — 2. blízký, nahe, angrenzend, Reš.; — 3. = koho, čeho lze se dotýkati, ...

10 Blízý
Blízý = blízký Št (Mš Slov ) ...

2 Nejbližší
Nejbližší po kom býti, po králi, der nächste. In Datirungen: der nächste Tag. Gl. 178. Vz Blízký. ...

1 -eký
-eký. Přídavná jména v - cký (-ký, -oký) odmítají při stupňování tuto koncovku a při- dávají -ší k samému ...

5 Brzký
Brzký. Brzkým krokem se brachu. B0. Brzky nohy jich, veloces. Ž. wit. 13. 3. Blízko jest clen boží veliký, ...

6 Dônovie
Dônovie, donovia, n. = čas blízký ,do nového' chleba, doba pred žatvami. Má význam trudných, však blízkých ...

8 Hbitec
Hbitec, tce, m., tachynus, brouk. H. bledo- nohý, t, pallipes, blízký, proximus, červenavo- krový, humeralis, ...

1 Brzo
Brzo, brzy, brzko, brzce, brzičko, brzíčko, brzičky, brzoučko, komp. brž, jehož se neužívá, nýbrž: dřív, ...

2 2. Ov, ova, ovo
2. Ov, ova, ovo (zastr.), zájmeno = tento, dieser, Jg., onen, jener, D.; ukazuje na před- mět blízký. ...

5 Bližní
Bližní. Ž. wit. 11. 3., 37. 12. Miluj bliž- ního svého, řekl Jan a boskal súsědovu ženu; Miluj bližní ...

8 Matnolesklec
Matnolesklec, skice, m., amara, brouk. M. běhavý, a. cursitans, blízký, proxima, blú- divý, erratica, ...

1 Daleký
Daleký, dalek, a, o. komp. další (ne: dálší; před -ší kmenová samohláska se krátí, cf. nižší, kratší, ...

2 Nastati
Nastati, nastanu, al, ání; nastávati; počíti se, anfangen, entstehen, eintreten, den Anfang nehmen, angehen, ...

1 Ký
Ký, ká, ké, s ž: kýž, = jaký, který, welcher, qui. Ký je tázací zájmeno, ale užíváme ho z pravidla jen ...

1 Komparativ
Komparativ, u, m., lat., srovnavatel. — K. tvoří se trojím způsobem: 1. u některých jmen prídavných na ...

3 Strýc
Strýc (v obec. mluvě strejc), e, strýček, čka, na Sloven. strýk, a, m. S., vok. sg. strýče. Us. Pane ...

3 Soused, a, sousedek
Soused, a, sousedek, dka, sousedeček, čka, m. S., pl. sousedé, vz é. S., sasjed, lit. susedas, lat. vicinus. ...

2 Přítel
Přítel, e, m. (na Slov. priatel, a), z priatel — prietel —přítel z přiati — přieti — příti (přeji), přítelec, ...

3 Skrácení
Skrácení, skracování, das Abkürzen, die Abkürzung. S. věci nějaké: niti, provazu, dřeva, slov. Us. S. ...

1 Í
Dlouhé í píše se od r. 1842. Před tím psalo se: j: gjdlo, namáhánj, vjtr. — Dlouhé í od dlouhého ý se ...

4 -ův
-ův = přípona gt. pl. m.; v obecné mluvě jen ů. Je tam mnoho mužů. Vz Ů., Gb. Hl. 112. V listinách z ...