Blízko
Blízko. B. přijíti, přistoupiti. Us. Pdl. Jest blízko na den. Dch. Blíže na mysl klásti. Dch. Bitva z blízka. Lpř. A jsú v blízce v polomíli. NB. Tč. 262. Na blízce od nás bydlí. Té. Často jest b., co my mníme, by bylo daleko. Exc. B. jak s hráze do rybníka. Us. Brt. Blíž odtud bydléc. Pass. 14. stol. Blíže něco poznati, ohledati, k ně- čemu přihlédnouti etc. jsou prý germanismy místo: zevrubněji, bedlivěji a p., ale cf.: Poznati blíže ty muže. Šf. Rozpr. 164. Parce pio generi et propius res aspice nostras. Verg. Aen. I. 526. Blížež blížež. Št. Kn. š. 180. A ten drobný hanýz bál se jíti na blíž. Sš. P. 705. Pakliby o blízce byl, tehdy konie potřebie nenie, než jíti jako s jiným puohonem pěškami. Kn. tov. 39. — čeho. Zde b. tisíce zl. z důchodů nynějších na dostavení hradu přerovského sem vynaložiti musil. Žer. 348. Dědina naše blíž města Hradiště ležící; s tím rybníkem blíž tohoto města. List. hrad. 1514., 1524. Tč.— čemu. Jsem blíže tomu zboží než on, habe mehr Anspruch. Půh. I. 295. Zda blíž jsme přišli pravdě. Vrch. — k čemu. Máš ke mně b. Us. Nemohú rozeznati, čí kúle jest blíže k zmietce. Hus I. 472. Seděli jsme v rat- hauzi až blíž k nešporám. NB. Tč. 175. — kde. Napřed rovu b. stála. Hr. rk. 77.