1 Blaze
Blaze, dobře, šťastně, wohl, glückselig. D. — komu koho, čeho: Blaze nám toho pána. Kom. — Chč. ...

9 Blaze
Blaze, jm. pozemku. Pck. Hol. 210. — B. adv. Blaze vám té pochvaly. 15. stol. Mus. fil. 1897. 172. ...

8 Blaze
Blaze nám těch sluh, které ... Chč. S. 167. ...

5 Blaze
Blaze jim bude. Št. Kn. š. 34. ...

2 Praha
Praha, y, f., strč. Praga, lat. Praga, něm. Prag, na Slov. též Prahy: byl v Prahách. Plk. Pro práh městu ...

9 Kyž
Kyž. Kýž každý bydlo volí, kde se mu zdá blaze. Koll. Bás. 22. K. mi deset vy- nikne mečů. Koll. Bás. ...

1 Hosanna
Hosanna, hosiana, hebr.: pane, pomoz mu! blaze mu! Herr, hilf ihm! Heil ihm! Rk. ...

5 Blahodějstvovati
Blahodějstvovati = blaze působiti, wohl- thuend wirken. Slov. — kde. Aby evan- jelium bezprostredne b-lo. ...

5 Zlatosedaličný
Zlatosedaličný, tv&eovoc (šp. m.: lepo- trůnný; na krásném stolci, sídle; blaze sí- dlící, blahosídlý. ...

9 Rybář
Rybář, e, m., vz Skorec — R. Blaze ry- báři u vodě. Rybay. ...

10 Účel
Účel světí prostředky. Us. Blaze, kdo si jeden čistý smělý ú. místo mnohých před- staví. Koll. (Lit. ...

6 Državný
Državný, Reichs-. Ochotne obeslali d- snem. Tóth. Trenč. M. 58. Již blaze žijte, ty (Atheno) a lid tvůj ...

5 Blahovati
Blahovati = žíti v blahu, blaze, blaže- ným býti, glücklich sein. Šd. B. budete, ev ncáétte. Sš. Sk. ...

6 Milosrdný
Milosrdný, stran synonym vz Lítostivý. M. Buoh. Št. Kn. š. 8. M. bratří. Vz Rk. Sl. — ke komu. Milosrden ...

8 Nic
Nic. Bába ti řekla: Budiž k ničemu a dej pozor na nic (o hloupém). CT. Tkč. Lepší malé něco než veliké ...

6 Hajduk
Hajduk. Cf. Mz. v List. filol. VII. 211. Také: loupežník. Vz S. N. Na Slov. = sluha v panském domě. S. ...

5 Zatoužiti
Zatoužiti, il, ení, sich sehnen, Sehnsucht empfinden. —po čem. Ó jak by nebyla zatoužila po skvostných ...

3 Setrvati
Setrvati, strvati, setrvávati, be-, aus- harren, fortdauern, anhalten. — abs. Poku- šením zkušen velikým ...

5 Čáp
Čáp, ciconia. Č., ibis. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 58. Č. obecný (bílý), popelavý, hnědý, sedlozobý, ...

6 Naroditi
Naroditi Vz Narázeti. — koho. Když syna n la. 15. stol. Mus. 1884. 25. — se. Narodí-li se chlapec, mravenec ...

5 Zrovna
Zrovna, z rovna = přímo, ne křivě, ge- rade, in gerader Linie, schnurgerade, eben. Z. jíti! Us. Já na ...

6 Dokonati
Dokonati, fiiire, Z. wit. Ezech. 12., com- plere. Ž. wit. Deut. 23. — abs Žena už d-la (umřela). Sš. ...

4 Tuze (lokal od tuhý, cf
Tuze (lokal od tuhý, cf. blahý — blaze, drahý — draze. Bs. ), kompar. toužeji, touže, touš. T. = z tuha, ...

2 Neštěstí
Neštěstí, i, n. (dříve: neščestie, nezčestie), das Unglück, Unheil, der Unstern. V pl. něm. Unglücksfälle, ...

1 Kdo
Kdo, str. kto. Ve kto — kdo (vyslov gdo, dialekticky ku př. v již. Čech. hdo) a někto — někdo změnila ...

1 Cizí, ne
Cizí, ne: cizý, poněvadž v starší literatuře jen „cizí" se nalezá a že „cizý" v žádném nářečí ...

7 Ruka
Ruka. Cf. Šrc. 420.—421., Mkl. Etym. 276. R. počíná se od lokte. Na ohybu lo- ketním vyčnívá vzadu okovec ...

6 I
Za i, í psáno v Z. wit. ie, ye, e, častěji yu„ u. Vz Ž. wit. 222. I se střídá 2. s e: cibule — cebola. ...

4 Trest
Trest, u, m. (dříve: treskt) = trestání, pokuta, die Strafe. V. T. = každé zlé jedno- tlivci pro jeho ...

1 Dům
Dům (zastr. a na Slov. dom), gt. domu (Vz Doma), domek, mku, domeček, čku, m. Dom-B, skr. véd. dama, ...

4 1. Ujíti
1. Ujíti, ujdu, ujdi, ujda (ouc), ušel, ujití (na Slov. ujdění); uchoditi, il, zení; uchá- zeti, el, ...

3 Ryba
Ryba, y (zastr. rybice), rybka, rybička, rybinka, y, f.; drobné ryby: drob. drůbež, drobotina, džberovina, ...

3 Složiti
Složiti, žím, slož, že (íc), il, en, ení; sklásti, skladu, dl, den, ení; skládati (slo- žovati) = do ...

2 Peníz
Peníz (zastr. peniez), penízek, (penížek), zku, m. P. z něm. Pfennig, avšak tak, že toto slovo jest slovanského ...

5 1. Žíti
1. Žíti, živu, živeš, imper. živ(i), přech. živa (ouc), žil, žil, živení; místo těchto ná- ležitých tvarů ...

5 Buchnát
Buchnát, u, m. = buchanec. Slov. Do- stávajú po chrbáte b-ty. Dbš. Obyč. 143., Dbš. 81. pov. I. 79., ...

4 Učiniti
Učiniti, il, ěn, ění. Vz Činiti. — U. = udělati, thun, machen; způsobiti, spraviti, hervorbringen, zu ...

1 Míti
Míti; m. iměti čtlo se jmieti a pak míti. Gb. Hl. 87., 132. Jak a kdy míti z iměti vzniklo, o tom vz ...

4 1. Voda
1. Voda (zastr. vůda), vodka, vodička, voděnka, vodinka, y, f., vodice (zastr. vodica), e, f. V., skr. ...

1 Instrumental
Instrumental, u, m., sedmý pád ve sklo- ňování jmen. Instr. sg. 3. sklonění (Žena) měl v staroč. pravidelně ...

4 Transgressiv
Transgressiv, u, m., z lat. = přestupný způsob, přestupník, přechodník, poněvadž se jím vztažná zájmena ...