Naroditi
Naroditi Vz Narázeti. — koho. Když syna n la. 15. stol. Mus. 1884. 25. — se. Narodí-li se chlapec, mravenec prý se směje (jí-li chlapec, padajó odrobinky na zem, jež pak mravenec sbírá), pakli děvče, pláče (děvčeti zůstávají odrobinky v klíně). Val. Vck. Ešte se něnarodil, co by se byl všec- kym hodil. Slez. Šd. — se odkud (kdy. proč, kam). Pro ny se z nie (dievky) na- rodí. Výb. II. 8. Hahej, hajej, děťátko milé, ty jsi narozen z panny Marie. Sš. P. 6. N-dil se na svět z Čisté panny; Člověk jest z podstaty mateřiny u věku narozen. Št. Kn. š. 12., 15. — k čemu. Člověk sě jest n-dil k úsilí a pták k létání. BO. Když dobudúc dětí z cizoložstva narodie je k ci- ziemu zbožie. Št. Kn. š. 92. — nač. Na ty by se musil n. (kdoby chtěl na ně vyzráti). U Rychn. Mak. — na čem. Kdo se n-di na lvu, bývá silný; kdo na beranu, tvrdo- šíjný ; kdo na vahách, váhavý; kdo na štíru, rád se hašteří: kdo na panně, ztratí věne- ček n. mládenectví před svatbou; kdo na střelci, je zmužilý; kdo na kozorožci, tupo- hlavý; kdo na vodníku, ten se utopí; kdo na rybách, nemluvný bude atd. Vz Mus. 1853. 491. — jak. N-li se mu syn a dcera v jednom bremeni (dvojčata). Slov. Sokl. j II. 356. Je mi, jakobych se byl znova na- rodil (blaze). Kom. D. 223. — kdy kde.Kdo se n-di v pátek, je nešťastný. Mus.853. 491. Ježíš n-dil se v Bethlehemě zai časuov krále Heroda. Pass. XIV.